Adéla Francouzská (1160): Porovnání verzí

a král Ludvík toužící po synovi, se již pět týdnů po královnině smrti potřetí oženil s mladou [[Adéla ze Champagne|Adélou ze Champagne]].<ref name="kolektiv140">{{citaceCitace knihymonografie | jméno= | příjmení=kolektiv | titul=Francouzští králové v období středověku|vydavatel=Argo| místo= Praha | rok=2003 | jazyk = |strany=140|isbn=80-7203-465-0}}</ref>

Richard Lví srdce dosedl na anglický trůn a záhy se chystal společně s Filipem II. na [[třetí křížová výprava|křížovou výpravu]]. Při přezimování na Sicíliii se Filip pokoušel Richarda přesvědčit, aby konečně naplnil slib a s Adélou se oženil. Za zprostředkování [[seznam flanderských hrabat|flanderského hraběte]] se nakonec oba panovníci dohodli. Richard přislíbil, že vyplatí v Adélin prospěch 10 tisíc hřiven stříbra a Filip jej za to zprostil manželského slibu.<ref name="Obermaier69">Obermaier, str. 69</ref> Richard se však neměl k jakémukoli sňatku a tak záležitost vzala do svých rukou jeho matka [[Eleonora Akvitánská]]. Místo Adély všeobecně považované za souložnici mrtvého Jindřicha II.<ref name="Obermaier62">Obermaier, str. 62</ref> přivezla synovi na Sicílii novou nevěstu - navarrskou princeznu [[Berengarie Navarrská|Berengarii]].<ref name="Obermaier73">Obermaier, str. 73</ref> Francouzský král hěhem obléhání Akkonu vážně onemocněl<ref name="duby29">{{citaceCitace knihymonografie | jméno=Georges| příjmení=Duby | titul=Neděle u Bouvines 27. července 1214|vydavatel=Argo| místo= Praha | rok=1996 |strany=29| isbn=80-7203-164-3}}</ref> a na podzim roku 1191 se oproti předchozí úmluvě rozhodl odcestovat zpět do [[Evropa|Evropy]]. Již v lednu 1192 pozval Jana Bezzemka do Paříže, nabídl mu Adélinu ruku a přislíbil mu být nápomocný při získání Richardova trůnu. Janovi v cestě na francouzský dvůr zabránila královna Eleonora společně s regenty.<ref name="Obermaier121">Obermaier, str. 121</ref> Po Richardově zajetí v Rakousku se Jan skutečně do Paříže rozjel, složil Filipovi lenní přísahu za všechny kontinentální državy Planatgenetů a přestože byl ženatý, požádal o ruku Adély.<ref name="Obermaier151">Obermaier, str. 151</ref> Opět zasáhla Eleonora a společně s regenty ostrovního království se jí podařilo donutit Jana ke stažení se na své statky.