Verze z 10. 8. 2010, 18:30 editovat Alexbot (diskuse \| příspěvky) 36 797 editací m robot přidal: ru:Гизела Швабская ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 9. 2010, 20:50 editovat zrušit editaci ArthurBot (diskuse \| příspěvky) 229 795 editací m Robot opravil přesměrování na Seznam panovnic Svaté říše římské - Změněn(y) odkaz(y) na Seznam manželek panovníků Svaté říše římské; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 12: {{Příbuzný\|dcera\|Matylda}} }}'''Gisela Švábská''' ([[11. listopad]]u [[989]] /[[999]] dle náhrobní desky/ - [[15. únor]]a [[1043]] v [[Goslar]]u) byla hraběnka z Braunschweigu, švábská vévodkyně, [[Seznam ~~panovnic~~manželek panovníků Svaté říše římské\|německá královna a římská císařovna]], manželka [[Konrád II.\|Konráda II.]], prvního [[Seznam panovníků Svaté říše římské\|císaře]] z rodu [[Sálská dynastie\|Sálců]]. == Rodina == Řádek 19: == Sňatek s Konrádem == [[Konrád II.]] byl Giseliným třetím manželem, provdala se za něj roku [[1016]] (nejpozději počátkem [[1017]]) a porodila mu syna Jindřicha – budoucího císaře [[Jindřich III. Černý\|Jindřicha III.]] a dcery Beatrix a Matyldu, které zemřely ve věku 16 a 9 let. Po smrti svého druhého muže vykonávala Gisela poručnickou vládu za svého nezletilého syna Arnošta ve švábském vévodství, poručnictví jí však bylo císařem [[Jindřich II.\|Jindřichem II.]] odebráno kvůli sňatku se [[Sálská dynastie\|sálcem]] Konrádem – legitimita manželství byla totiž z hlediska [[kanonické právo\|kanonického práva]] napadnutelná, neboť jejich společným předkem byl král [[Jindřich I.]] a císař Jindřich II. se proti tomuto sňatku stavěl i z politických důvodů. [[~~File~~Soubor:Gisela Spyr.jpg\|thumb\|Giselina náhrobní deska ([[katedrála Špýr]])]] Co se týče sňatku Gisely a Konráda, existují domněnky, že ji Konrád před sňatkem unesl, což se sice nedá vyloučit, ale historiky je to nahlíženo jako velmi nepravděpodobné, neboť pro to existuje velice málo důvěryhodných pramenů – např. kronikář [[Dětmar Merseburský]] zpravuje o napadnutelnosti legitimity manželství z důvodu příliš blízkého příbuzenství, nicméně o domnělém únosu nevěsty nic neví. == Politický vliv == Roku [[1024]] se Gisela po Konrádově boku stala královnou (rozhodovalo se mezi Konrádem a jeho stejnojmenným strýcem, který byl ovšem mladší než on – proto bývá Konrád v pramenech označován jako Konrád starší). [[Arcibiskup]] Aribo Mohučský ji sice odmítl korunovat (snad kvůli kanonické překážce jejího manželství s Konrádem), nicméně korunovace byla přesto provedena, a to [[21. září]] [[1024]] arcibiskupem Pilgrimem Kolínským. Poté, co se stala královnou a o tři roky později ([[26. březen\|26. března]] [[1027]]) císařovnou, měla Gisela velký podíl na říšské politice, což dosvědčuje i značný počet jejích intervencí v královských listinách (jako intervenientka se objevuje dokonce v 60% Konrádových listin, často intervenovala spolu s dalšími osobami). [[~~File~~Soubor:Haare Konrad 2 Gisela.jpg\|thumb\|Dochované vlasy Konráda a Gisely]] Na základě jejího zprostředkování přenesl její strýc [[Rudolf III. Burgundský]] ve smlouvě z [[Basilej]]e na Konráda II. nástupnictví v [[Burgundské království\|Burgundském království]], které pak připadlo Říši. Císařovna Gisela také hrála důležitou zprostředkující roli mezi císařem Konrádem, a synem z druhého manželství, švábským vévodou Anoštem. Skrze její přímluvu byl také v [[Merseburg]]u roku [[1033]] uzavřen mír mezi Konrádem a vévodou [[Měšek II. Lambert\|Měškem Polským]]. Řádek 31: == Prameny == * [http://141.84.81.24/digilib/thietmar.html Kronika Dětmara Merseburského] == Literatura == Řádek 41: {{Královna\|co=[[Seznam ~~panovnic~~manželek panovníků Svaté říše římské\|Německá královna]]\|kdy=[[1024]] – [[1028]]\|pred=[[sv. Kunhuta Lucemburská]]\|po=[[Gunhilda Dánská]]}} {{Královna\|co=[[Seznam ~~panovnic~~manželek panovníků Svaté říše římské\|Římská císařovna]]\|kdy=[[1027]]–[[1039]]\|pred=[[sv. Kunhuta Lucemburská]]\|po=[[Anežka z Poitou]]}} [[Kategorie:Konradinovci]]

Gisela Švábská: Porovnání verzí