Doutník: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Kvalita: +sisterlinks
Řádek 62:
Doutníkové tabáky mají vyšší obsah [[dehet|dehtu]] a volného [[nikotin]]u oproti [[cigareta|cigaretám]], i když ne vždy, ale zkušení kuřáci kouř těchto výrobků obvykle nevdechují (nešlukují).
 
Pravé doutníky nejsou jenom z [[Kuba|Kuby]]. V celém [[Karibik|Karibiku]], Středí Americe a části Jižní Ameriky se velmi dobře daří tabáku a zkušenost s pěstováním a výrobou doutníků je v celé této části světa obrovská. Kolébkou doutníků jsou ale [[Kanárské ostrovy]] a manufaktura [[La Rica Hoja]]. Poté, co byl tabák z Ameriky dovezen, s úspěchem se pěstoval na Kanárských ostrovech a postupně se tam tabákový průmysl vyvinul natolik, že jak pěstitelé, tak výrobci doutníků byli oprávněně považováni za ty nejlepší na světě. Když se pak na Kubě objevil problém zaměstnanosti otroků – prostě jich bylo moc a bílí se začali bát – černé otroky bylo třeba zaměstnat. V oblasti se dobře dařilo tabáku a cukrové třtině. Kanárští osadníci proto byli kolem roku 1750 vyvezení na [[Kubu|Kuba]], zejména do okolí [[Havana|Havany]] a [[Santiago|Santiaga]], aby rozvinuli pěstování obou plodin i jejich zpracování. Tím začala éra kubánských doutníků a kubánského rumu. Stejně dobře a podobnou historii má ale i pěstování tabáku a výroba doutníků (a rovněž cukrové třtiny a rumu) v celé oblasti, a tak řada skvělých značek doutníků (i rumu) pochází z [[Dominikánská republika|Dominikány]], [[Honduras|Hondurasu]], [[Kostarika|Kostariky]], [[Nikaragua|Nicaraguy]] i dalších zemí. Rovněž [[Indonésie]] se velmi vypracovala a tak stejně dobré doutníky pocházejí z opačné strany globu. Naopak řada špatných doutníků má svůj původ na Kubě. KubániKubánci o mýtu, za který děkují americkému embargu, dobře vědí a dobře ho umějí využít. ([http://www.presidency.ucsb.edu/ws/?pid=58824 Johne Kennedy, 3.2.1962]). Díky němu jsou schopni dobře prodat i odpadky, na kterých si ještě někdo pochutná: přece kouří kubánský doutník, tak musí být dobrý!
 
=== Doutníkové vložky (Cigar filler) ===
Řádek 78:
Zavíjením smotků do krycího listu dostává doutník ''kabátek'', který je jeho vizitkou, ale především kořením. K tomu se používají nejkvalitnější listy a zavíjení patří k mistrovským pracím. Krycí list se ořízne do požadované podoby. Špička listu se umístí u paty doutníku a základna u hlavy. Svitek se položí napříč přes roh oříznutého krycího listu a od jednoho konce se začne jemně balit tak, aby se jeho kraje po každém otočení překrývaly přes sebe. Po zabalení se volný konec přilepí přírodním lepidlem a doutník se poválí, aby se rovnoměrně zakulatil. Okrouhlý zbytek listu se odřízne a přilepí na hlavu doutníku. V konečné fázi se pata, popřípadě hlava doutníku ořízne na správnou velikost.
 
Polobalené doutníky se ukládají do temperovaných maturačních skladů, kde dochází k procesu zrání (maturace). Vyrovnává se chuť, vůně, aroma, doutnavost a upravuje se vlhkost. Maturované doutníky se adjustují, roztřiďují podle barvy (7 barev, 65 odstínů), opatřují se prstýnkem a naskládají se do cedrových krabic v pořadí odstínů. Každá krabice je opatřena etiketou a je zapečetěna.
 
== Shortfillery a longfillery ==