Korveta: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Thijs!bot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: nn:Korvett
typo, +fotky
Řádek 1:
[[SouborFile:SASSpioenkop Mendi F148F147.jpg|thumb|300px|right|moderníJihoafrická korveta SAS Mendi''Spioenkop'' (F 148147) ([[Třída Valour|třídy ''Valour-Klasse'']])]]
 
'''Korveta''' je rychlá, obratná a malá [[válečná loď]] s relativně silnou výzbrojí, která je obvykle dlouhá 50 až 95 [[metr]]ů a má výtlak v rozmezí od 500 do 2 000 tun.
Ačkoliv je hlavním úkolem většiny korvet boj s hladinovými plavidly protivníka, mají na rozdíl od [[raketový člun|raketových člunů]] k dispozici také protivzdušnou a protiponorkovou výzbroj. Moderní korvety také často disponují přistávací plochou pro [[vrtulník]].
 
== Klasifikace ==
[[File:Erzherzog Friedrich.jpg|thumb|Rakousko-uherská korveta SMS ''Erzherzog Friedrich'']]
Korvety mohou samostatně působit na otevřeném [[moře|moři]] delší dobu než [[raketový člun]] (obvykle 10 až 16 dnů) a mají také rozmanitější výzbroj i vybavení (zejména pro [[průzkum]]). Vůči mnohem větším [[Fregata|fregatám]] a [[Torpédoborec|torpédoborcům]] však pochopitelně mají omezenou dobu působení na otevřeném [[moře|moři]], jasně horší schopnosti operovat na rozbouřeném moři, méně dokonalé systémy velení a jejich výzbroj i prostředky průzkumu pokryjí menší oblast.
 
Korvety mohou samostatně působit na otevřeném [[moře|moři]] delší dobu než [[raketový člun]] (obvykle 10 až 16 dnů) a mají také rozmanitější výzbroj i vybavení (zejména pro [[průzkum]]). Vůči mnohem větším [[Fregata|fregatám]] a [[Torpédoborec|torpédoborcům]] však pochopitelně mají omezenou dobu působení na otevřeném [[moře|moři]], jasně horší schopnosti operovat na rozbouřeném moři, méně dokonalé systémy velení a jejich výzbroj i prostředky průzkumu pokryjí menší oblast.
 
=== Terminologie ===
Je ovšem nutné upozornit na nejednotnou terminologii. Některé menší korvety bývají často označovány za [[raketový člun|raketové čluny]] a některé korvety větších rozměrů bývají řazeny k [[fregata|fregatám]]. Kromě toho se někdy jako korvety označují velké [[hlídková loď|hlídkové lodě]] (OPV - ''offshore patrol vessel''), které sice mají dost podobnou velikost, ale mnohem horší výzbroj i vybavení. Další problém představují námořnictva některých zemí, která programově řadí své korvety do jiné kategorie [[válečná loď|válečných lodí]]. Typickým příkladem je ruské vojenské námořnictvo, které má ve výzbroji mnoho korvet (např. korvety tříd [[Project 1241 Tarantul|''Tarantul'']] a [[Project 1234 Nanuchka|''Nanuchka'']]), ale samotný termín „korveta“ prostě nepoužívá (místo něj používá termíny ''Raketnyy Kater'' či ''Malyy Raketnyy Korabl''').
 
== Historie ==
Řádek 13 ⟶ 16:
 
=== Korveta za Druhé světové války ===
[[File:Aconit42 net.jpg|thumb|Korveta ''Aconit'' [[Třída Flower|třídy ''Flower'']]]]
Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] velice rychle vyvstal [[Royal Navy|britskému námořnictvu]] problém [[Druhá bitva o Atlantik|ponorkového nebezpečí]], který musel být nějak řešen. Jedním z řešení byl program výstavby korvet třídy [[Flower (třída korvet)|Flower]] (jednotky pojmenovávané podle květin) v letech [[1939]]-[[1940]]. Hlavním úkolem korvet tedy byla eskorta [[Konvoj|konvojů]] a protiponorkový boj. Jednoduchá konstrukce (konstrukce trupu byla převzata z rybářských lodí) umožnila stavět tyto relativně malé a pomalé (maximální rychlost 16 uzlů - na pronásledování [[Ponorka|ponorek]] to ale stačilo) korvety ve velkém počtu<ref>Říkalo se, že korvetu třídy ''Flower'' si může postavit každý na zadním dvorku, pokud má přístup k vodě…</ref>. Postaveno bylo 225<ref>Údaj z [http://uboat.net/allies/warships/class.html?ID=42 uboat.net]. Podle anglické Wikipedie (ale bez uvedení zdroje) jich bylo 267</ref> jednotek, čímž ''Flower'' stala nejpočetnější třídou válečných plavidel všech dob. Na korvety třídy ''Flower'' pak navázaly korvety třídy [[Castle (třída korvet)|Castle]] (jednotky pojmenovávané podle hradů, postaveno 72 jednotek), stavěné od roku [[1943]].
 
Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] velice rychle vyvstal [[Royal Navy|britskému námořnictvu]] problém [[Druhá bitva o Atlantik|ponorkového nebezpečí]], který musel být nějak řešen. Jedním z řešení byl program výstavby korvet třídy [[Třída Flower|třídy (třída korvet)|''Flower'']] (jednotky pojmenovávané podle květin) v letech [[1939]]-[[1940]]. Hlavním úkolem korvet tedy byla eskorta [[Konvoj|konvojů]] a protiponorkový boj. Jednoduchá konstrukce (konstrukce trupu byla převzata z rybářských lodí) umožnila stavět tyto relativně malé a pomalé (maximální rychlost 16 uzlů - na pronásledování [[Ponorka|ponorek]] to ale stačilo) korvety ve velkém počtu<ref>Říkalo se, že korvetu třídy ''Flower'' si může postavit každý na zadním dvorku, pokud má přístup k vodě…</ref>. Postaveno bylo 225<ref>Údaj z [http://uboat.net/allies/warships/class.html?ID=42 uboat.net]. Podle anglické Wikipedie (ale bez uvedení zdroje) jich bylo 267.</ref> jednotek, čímž se třída ''Flower'' stala nejpočetnější třídou válečných plavidel všech dob. Na korvety třídy ''Flower'' pak navázaly korvety třídy [[Třída Castle|třídy (třída korvet)|''Castle'']] (jednotky pojmenovávané podle hradů, postaveno 72 jednotek), stavěné od roku [[1943]].
Mnoho korvet obou tříd bylo po válce odprodáno do dalších zemí (např. [[Chile]], [[Řecko]], [[Indie]], …).
 
=== Rozšíření a export ===
Vojenské námořnictvo [[Spojené státy americké|USA]] ve výzbroji korvety nemá a ani je nehodlá zavést, protože disponuje velkým množstvím větších plavidel<ref>To ale neznamená, že je nikdy nepoužívalo. Například za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] sloužilo v US Navy 10 korvet třídy ''Flower''.</ref>. Některé americké loděnice však stavěly korvety pro čistě exportní účely. Významným výrobcem moderních korvet je také [[Spojené království|Velká Británie]]. Ačkoliv [[britské královské námořnictvo ([[Royal Navy]]) nemá korvety momentálně ve výzbroji, řada korvet byla opět postavena pro exportní účely.
 
== Poznámky ==
{{commonscat|Corvettes|Corvettes}}
<references/>