Bakteriální infekce: Porovnání verzí

K [[farmakoterapie|farmakoterapii]] bakteriálních infekcí se používají [[Antibiotikum|antibiotika]].

 

[[Kochovy postuláty]], navržené [[Robert Koch|Robertem Kochem]] v roce 1890, jsou kritéria navržená k prokazování souvislosti mezi patogenní bakterií a chorobou. Někdy trvá objevení bakterie, zodpovědné za danou chorobu, velmi dlouho, jak tomu bylo v případě bakterie ''[[Helicobacter pylori]]''.

 

== Bakteriózy rostlin ==

 

Primárním cílem bakterií je najít vhodné prostředí k životu, kde se [[rozmnožování|rozmnoží]] a posléze rozšíří dál. Lidské tělo je vhodnou [[ekologická nika|ekologickou nikou]] zejména proto, že nabízí stabilní podmínky, přijatelnou [[teplota|teplotu]], [[vlhkost]] a dostatek potravy. Průběh bakterióz u člověka se dá rozdělit na několik fází.

 

Existuje značné množství možností, jak proniknout z vnějšího prostředí dovnitř, skrz bariéry, jimiž je například [[kůže]], [[hlen]], [[řasinkový epitel]] či různé sekrety obsahující enzymy. Bakterie mohou buď prolomit tyto bariéry, nebo si najít způsob, jak se jim vyhnout<ref name=microbio />, případně však zůstanou na pokožce (i tam však mohou být patogenní).

 

Pokud se bakterie chtějí kožní bariéře vyhnout, zpravidla bývají místem průniku následující části těla: [[ústa]], [[nos]], [[dýchací soustava]], [[uši]], [[oči]], [[urogenitální trakt]] a [[řitní otvor]]m, případně [[rána|rány]]. S potravou (alimentárně) se do těla dostává například ''[[Salmonella]]'', ''[[Shigella]]'', ''[[Brucella]]'' nebo ''[[Listeria]]'', vdechem zase například ''[[Mycobacterium]]'' nebo ''[[Chlamydophila psittaci]]''. Ranami se do těla dostane například původce [[tetan]]u, ''[[Clostridium tetani]]''. Speciální případ jsou přenosy přes [[členovci|členovce]], vyskytující se například u bakterií ''[[Borrelia]]'', ''[[Rickettsia]]'' a další. Přes urogenitální trakt se bakterie mohou dostat do těla pohlavním stykem, jako například ''[[Neisseria gonorrhoae]]'' či ''[[Treponema pallidum]]''.<ref name=microbio />

 

Po úspěšném vstupu do těla bakterie musí najít vhodné útočiště. Na tomto místě se uchytí ([[adheze]]), a to například díky speciálním látkám, [[adhezin]]ům, které mohou být přítomné na povrchu [[fimbrie|fimbrií]]. Některé bakterie mohou vytvořit na určitém povrchu [[biofilm]], tvořený převážně [[polysacharid]]y.<ref name=microbio />

 

=== Onemocnění ===

Při snaze bakterií žít, přijímat potravu a rozmnožovat se ale dochází u patogenních bakterií k narušení [[hostitel]]ského organismu, a to právě určitou činností bakterií (mechanickým narušováním, atp.) či zplodinami jejich [[metabolismus|metabolismu]]. Symptomy však způsobuje velmi často i [[imunitní reakce]] hostitele, mezi ně patří například [[sepse]].<ref name=microbio />

 

Lidské tělo bojuje s bakteriemi pomocí některých složek [[imunitní systém|imunitního systému]]. Je velký rozdíl, zda se ejdná o bakterie žijící uvnitř nebo vně lidských buněk. Proti extracelulárním bakteriím (žijícím mimo lidské buňky; namátkou [[streptokok]]y či [[neisseria|neisserie]]) v těle bojují hlavně buňky [[neutrofilní granulocyt|neutrofily]]. K tomu jim však pomáhá i tzv. [[komplement (biologie)|komplement]] a různé [[protilátka|protilátky]], které [[opsonizace|opsonizují]] povrch bakterie a usnadní její [[fagocytóza|fagocytózu]].<ref name=ferencik>{{citace monografie| příjmení=Ferenčík|jméno=M| příjmení2=Rovenský|jméno2=J|příjmení3=Shoenfeld| jméno3=Y| příjmení4=Maťha | jméno4=V| titul=Imunitní systém; informace pro každého| vydavatel=Grada Publishing| místo=Praha| rok=2005| vydání=1. české}}</ref>

 

 

== Seznam bakteriálních onemocnění člověka ==

 

{|

|}

 

{{viz též|antibiotikum}}

<!--

Bacterial infections may be treated with [[antibiotic]]s, which are classified as [[bacteriocide|bacteriocidal]] if they kill bacteria, or [[bacteriostatic]] if they just prevent bacterial growth. There are many types of antibiotics and each class [[enzyme inhibitor|inhibits]] a process that is different in the pathogen from that found in the host. For example, the antibiotics, [[chloramphenicol]] and [[tetracyclin]] inhibit the bacterial [[ribosome]], but not the structurally-different eukaryotic ribosome, and so exhibit selective toxicity.<ref>{{cite journal | author = Yonath A, Bashan A | title = Ribosomal crystallography: initiation, peptide bond formation, and amino acid polymerization are hampered by antibiotics | journal = Annu Rev Microbiol | volume = 58 | pages = 233 – 51 | year = 2004 | id = PMID 15487937}}</ref> Antibiotics are used both in treating human disease and in [[intensive farming]] to promote animal growth. Both uses may be contributing to the rapid development of [[antibiotic resistance]] in bacterial populations.<ref>{{cite journal | author = Khachatourians G | title = Agricultural use of antibiotics and the evolution and transfer of antibiotic-resistant bacteria | url=http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=9835883 | journal = CMAJ | volume = 159 | issue = 9 | pages = 1129-36 | year = 1998 | id = PMID 9835883}}</ref> Infections can be prevented by [[antiseptic]] measures such as sterilizating the skin prior to piercing it with the needle of a syringe, and by proper care of indwelling catheters. Surgical and dental instruments are also [[Sterilization (microbiology)|sterilized]] to prevent contamination and infection by bacteria. [[Disinfectants]] such as [[bleach]] are used to kill bacteria or other pathogens on surfaces to prevent contamination and further reduce the risk of infection. Most bacteria in food are killed by cooking to temperatures above 60 °C (140 °F).

 

== Odkazy ==

=== Reference ===

<references/>

 

=== Související články===

 

{{Pahýl - mikrobiologie}}

{{Pahýl - lékařství}}

[[Kategorie:Lékařská mikrobiologie]]

[[Kategorie:Bakteriologie]]