Neznělá palatovelární frikativa: Porovnání verzí

m
drobné opravy
m (+interwiki)
m (drobné opravy)
 
* '''Způsob [[artikulace]]:''' třená souhláska ([[frikativní souhláska|frikativa]]). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska ([[konstriktiva]]).
* '''Místo artikulace:''' zadopatrová ([[velární souhláska|velára]]) a zároveň středopatrová ([[palatální souhláska|palatála]]) souhláska. Úžina se vytváří mezi hřbetem [[jazyk (orgán)|jazyka]] a [[měkké patro|měkkým]] i [[tvrdé patro|tvrdým]] patrem. Místo artikulace se však v jedlnotlivýchjednotlivých oblastech [[Švédsko|Švédska]] liší. Často se též vyslovuje s [[labializací|labializací]] {{IPA|[ɧʷ]}}.
* '''[[Znělost]]:''' neznělá souhláska - při artikulaci jsou [[hlasivky]] v klidu.
* Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci [[Ústa a ústní dutina|ústní dutinou]].
== Ve švédštině ==
 
Tuto hlásku není možné jednoznačně popsat. Tzv. „sje-lud“ljud“ se v jednotlivých švédských [[nářečí]]ch svojí výslovností liší. Zatímco na jihu Švédska zní spíše jako [[Neznělá velární frikativa|{{IPA|[x]}}]], na severu se vyslovuje spíše jako [[Neznělá postalveolární frikativa|{{IPA|[ʃ]}}]], či spíše retroflexní [[Neznělá retroflexní frikativa|{{IPA|[ʂ]}}]]. Ve středošvédských nářečích v počátečním postavení slyšíme spíše [x], v koncovém postavení spíše {{IPA|[ʃ]}}, např. '''''sj'''älv'' (sám) se blíží výslovností {{IPA|[xʷɛlvxʷɛl:v]}}, ''kan'''sk'''e'' (snad) zní spíše jako {{IPA|[kʰan:ʃə]}}.
 
Ve [[Finsko|finské]] švédštině se vyslovuje jako [[Neznělá postalveolární frikativa|{{IPA|[ʃ]}}]] nebo [[Neznělá alveolopalatální frikativa|{{IPA|[ɕ]}}]].
2 904

editací