'''Rukopis královédvorský''' (RK) je údajně literární [[padělek]]. Měl být údajně objeven [[16. září]] [[1817]] [[Václav Hanka|Václavem Hankou]] ve věžní kobce děkanského kostela sv. Jana Křtitele ve [[Dvůr Králové|Dvoře Králové]]. Dnes je uložen v oddělení rukopisů a vzácných tisků Knihovny [[Národní muzeum|Národního muzea]] v Praze. Obsahuje celkem 14 písní, z toho 6 epických (Oldřich, Beneš Heřmanóv, Jaroslav, Čestmír a Vlaslav, Ludiše a Lubor, Záboj), 2 lyrickoepické (Zbyhoň, Jelen) a 6 lyrických (Kytice, Jahody, Róže, Žezhulice, Opuštěná, Skřivánek). Skladby mají pocházet ze [[13. století]]. V době [[národní obrození|národního obrození]] se RK společně s [[Rukopis zelenohorský|Rukopisem zelenohorským]] stal pro některé významnou vzpruhou, pro jiné nacionalistickým symbolem.
[[Soubor:rk14p.jpg|right|thumb|14. a 3. strana Rukopisu královédvorského]]
Řádek 9:
''Hlavní článek: [[Spor o rukopisy]]''
Prakticky od doby nálezu obou RKZ se vedou spory o jejich pravost a autorství. V roce [[1886]] se do nich významně zapojil také [[Tomáš Garrigue Masaryk]], který je považoval za padělky. Vědecky bylonebylo dokázáno, že RZ nepochází ze [[středověk|středověku]],alea jde o účelová [[falzum|falza]] z doby národního obrození. JejichOdpůrci pravosti jsou za nejvíce pravděpodobnýmipravděpodobné autory jsoupovažováni [[Václav Hanka]] a [[Josef Linda]]. Přesto dodnesDodnes někteřínení laiciotázka zpochybňujípravosti důkazyrukopisů nepravostiplně RKzodpovězena.
