Řeka (okres Frýdek-Místek): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Werlik (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Rur (diskuse | příspěvky)
jazykové úpravy
Řádek 37:
== Historie ==
 
Obec Řeka vznikla původně jako osada nedaleké obce [[Smilovice]]. Svůj název pojala od říčky [[řeka (řeka)|Ropičanky]], dříve nazývané Řeka, tekoucí skrz vesnici. Zprvu sloužila smilovským jako "návsí" ([[Těšínské nářečí|po naszymu]] "nowśi)"), jak místní označovali místo, kde se sháněl [[dobytek]].
 
Roku [[1664]] koupilo 8 smilovských [[Nevolnictví|domkářů]] od poslední těšínské [[Těšínská větev Piastovců|Piastovny]], kněžny [[Alžběta Lukrécie Těšínská|Alžběty Lukrécie]], grunty[[grunt]]y, aby mohli osídlit smilovské návsí . (Jedním z nich byl i Andrys Zientek, zvaný Gořołka, který si mohl od kněžny koupit první grunt jako první a byl osvobozen od [[robota|roboty]].) Od té doby byla ves označována jako Smilovská Řeka, později již jenom Řeka. Asi po stu letech přišlo do Řeky dalších deset osadníků. Tvrdé podnebné podmínky a vysoká nadmořská výška způsobily, že Řečané často trpěli bídou a museli velmi tvrdě pracovat, aby uživili alespoň své rodiny a skromná hospodářství. Neúrodná půda, na níž gazdové pěstovali především [[oves]], [[zelí]] a později [[brambory]], zapřičinila, že se obyvatelé věnovali především pastevectvím a chovem dobytka. Vzimním období podomácku výráběli [[plátno]] a [[střelný prach]], který prodávali na trzích v [[Uhersko|Uhrách]]
 
Tvrdé podnebné podmínky a vysoká nadmořská výška způsobily, že Řečané často trpěli bídou a museli velmi tvrdě pracovat, aby uživili alespoň své rodiny a skromná hospodářství. Neúrodná půda, na níž [[gazda|gazdové]] pěstovali především [[oves]], [[zelí]] a později [[brambory]], zapříčinila, že se obyvatelé věnovali především pastevectví a chovu dobytka. V zimním období podomácku vyráběli [[plátno]] a [[střelný prach]], který prodávali na [[trhy|trzích]] v [[Uhersko|Uhrách]]
S rozvojem průmyslu si [[Těšínská komora]] uvědomila, jakých zisků by mohla dosáhnout prodejem dřeva. Proto byly horské [[polonina|pastviny]] od roku 1756 zalesňovány a [[Goralé]] z nich vyháněni, což vedlo k několika potyčkám s knížecí mocí. Až otevření kamenolomu zmírnilo bídu místních. První zmínky o [[Luteránství|evangelické]] škole v obecní kronice jsou z roku [[1792]]. Tehdy si Řečané postavili školu sami. Byla dřevěná a sloužila až do roku [[1872]], kdy byla postavena škola nová, v níž dnes sídlí obecní úřad.
 
S rozvojem průmyslu si [[Těšínská komora]] uvědomila, jakých zisků by mohla dosáhnout prodejem dřeva. Proto byly horské [[polonina|pastviny]] od roku 1756 zalesňovány a [[Goralé]] z nich vyháněni, což vedlo k několika potyčkám s knížecí mocí. Až otevření kamenolomu zmírnilo bídu místních. První zmínky o [[Luteránství|evangelické]] [[Škola|škole]] v obecní kronice jsou z roku [[1792]]. Tehdy si Řečané postavili školu sami. Byla dřevěná a sloužila až do roku [[1872]], kdy byla postavena škola nová, v níž dnes sídlí obecní úřad.
 
== Turistický ruch ==
 
Díky své neporušené přírodě Řeka láká vyletníky ze širokého i blízkého okolí. Okolní vrcholy [[Slezské Beskydy|OkolníSlezských vrcholyBeskyd]], jsou protkány hustou sítí [[turistiská trasa|turistiských tras]], v centru obce zasje září novotou dlouho opuštěnýrenovovaný Hotel Řeka (dříve Hoyer), který byl dlouho opuštěný, nový kabát dostalo také bývalé rekreační středisko [[Třinecké Železárny|Třineckých Železáren]], které slouží k ubytování široké veřejnosti. Milovníci [[lyžování]] můžoumohou navštívit lyžařský areál v zadní části obce.
 
== Zajímavosti ==
 
Izolovanost horského údolí, v němž se obec nachází, zapřičinila jisté odchylky a zvláštnosti od vývoje v jiných obcích. Jednou z nich je i to, že Řeka byla, až do otevření kamenolomu, čistě [[Luteránství|evangelickou]] obcí, zatímco jinde byli [[protestantismus|protestanté]] násilně [[raketolizace|rekatolizováni]]. Ačkoli byli Řečané silně věřící, [[Evangelická kaple]] va Řece|kaple[[hřbitov]] a hřbitova se dočkali až roku [[1844]]. Do té doby byli zesnulí pochováváni na vzdáleném [[Guty|gutském]] hřbitově, což přinášelo mnohé problémy, zvláště za nepříznivého počasí, kdy musel být nebožtík uložen třeba i několik dní ve stodole a až se pohoda trochu umoudřila, mohl být odvezen do [[Guty|Gutů]] a pochován.
 
Z kroniky obce se také můžeme dovědět, že Řečané věřili v mnohá [[čarodějnictví|kouzla a čáry]] a jejich [[čar|provozovatel]]é byli krutě trestáni. V roce [[1800]] byla podezdřelá Anna Hodurková [[rychtář|fojtem]] svázána a zavřena do sudu. Když se po celodenním pobytu nepřiznala, bylo rozhodnuto, že bude bičována, svlečena do naha a upálena. Na poslední chvíli proti rozsudku zakročila vrchnost a [[rychtář|fojta]] "na oplátku" zbavila úřadu a uvrhla do [[Těšín|Těšínského]] žaláře.