Gustáv Husák: Porovnání verzí

Za [[2. světová válka|druhé světové války]] byl Husák zarytým odpůrcem [[Jozef Tiso|Tisova]] klerofašistického [[Slovenský štát|Slovenského štátu]], byl členem hnutí odporu, aktivně se účastnil [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]]. Byl místopředsedou povstalecké Slovenské národní rady, pověřencem vnitra a místopředsedou Komunistické strany Slovenska. Z této doby je zachován i Husákův dopis, v němž doporučuje, aby [[Slovensko]] bylo zařazeno do svazku národů [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Později ale již Husák zastává stanovisko, že Slovensko je nedílnou součástí Československa a že má mít v tomto svazku značnou autonomii.

Po druhé světové válce, v prvních parlamentních volbách v květnu roku [[1946]], vítězí na Slovensku Demokratická strana (narozdíl od [[Česko|Českých zemí]], kde vítězí komunisté). Přesto (po podpisu tzv. třetí pražské dohody) všechna rozhodnutí Slovenské národní rady podléhají schválení československé vlády. Husák sám se stává předsedou Sboru pověřenců, jakési slovenské autonomní vlády.

Po komunistickém převratu v roce [[1948]] byl Husák zpočátku politicky úspěšný, ale roku [[1950]] byl s [[Vladimír Clementis|V. Clementisem]], [[Ladislav Novomeský|L. Novomeským]] a mnoha dalšími obviněn z tzv. buržoazního nacionalismu. V únoru roku [[1951]] byl zatčen a v dubnu [[1954]] je pak ve vykonstruovaném procesu s tzv. buržoazními nacionalisty odsouzen na doživotí. Byl jedním z mála, kteří při procesu nedoznali žádnou vinu, což mu pravděpodobně zachránilo život.

Dne [[18. listopad]]u [[1991]] pak Gustáv Husák, jako soukromá polozapomenutá osoba, zemřel. Jako mnoho dalších komunistických funkcionářů nebyl ani on nikdy postaven před řádný [[soud]], který by soudil jeho činy v době pokomunistické roce 1968totality.