Rakouská severozápadní dráha: Porovnání verzí

O [[koncese|koncesi]] na stavbu tratě z Vídně přes [[Znojmo]], [[Jihlava|Jihlavu]] a [[Havlíčkův Brod]] do [[Kolín]]a původně požádala právě SNDVB, jenže lišící se koncesní podmínky si vyžádaly vytvoření dceřiné společnosti ÖNWB, která později svou matku ve vybudovaných kilometrech předčila. O zmíněnou novou hlavní trať se původně zajímala [[Společnost státní dráhy]] (StEG), které v té době chybělo spojení její severní části sítě s Vídní. Ve vybudování tohoto spojení se ale snažila zabránit konkurenční [[Severní dráha císaře Ferdinanda]] (KFNB). Spor těchto dvou firem spočíval v jejich koncesních listinách, jež podle některých právních výkladů zaručovaly jejich privilegované postavení v uvažovaných přepravních směrech. Konkrétně KFNB měla zaručené privilegium na dopravu mezi [[Brno|Brnem]] a Vídní, kdežto StEG stát toto spojení smluvně zaručoval. Zřejmě i kvůli dosti špatné [[reputace|reputaci]] StEG i KFNB mezi veřejností a částí politiků, nakonec [[říšská rada (Rakousko)|říšská rada]] udělila v roce [[1868]] koncesi právě SNDVB, která dala v roce [[1869]] vzniknout spřízněné firmě ÖNWB.<ref>[http://www.vrchlabsko.info/wrchlabdj.html Vrchlabí - počátek Rakouské severozápadní dráhy do srdce Podunajské monarchie; Schreier, Pavel]</ref> Obě firmy pak měly společné ředitelství ve Vídni.<ref>[http://archiv.kvalitne.cz/studie/archiv/arch11.htm archiv.kvalitne.cz; Železnice a historie]</ref>