Verze z 2. 8. 2010, 14:00 editovat ArthurBot (diskuse \| příspěvky) 229 795 editací m Robot: zjednoduseni sablony ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 9. 2010, 10:31 editovat zrušit editaci Sokoljan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 31 124 editací Přepsaný článek podle novějších zdrojů. Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:John-cabot.jpg\|thumb\|John Cabot]] '''Giovanni Caboto''' (znám též jako '''John Cabot'''; asi [[1450]] - asi [[1499]]) byl italský námořník a objevitel. Je znám svými objevnými expedicemi vykonanými v [[Anglie\|anglických]] službách, při nichž pro [[Evropa\|Evropu]] po [[Leif Eriksson\|Erikssonovi]] znovuobjevil [[Severní Amerika\|severoamerickou pevninu]].▼ ▲'''Giovanni Caboto''' (znám též jako '''John Cabot'''; ~~asi~~před [[1450]] - asi [[1499]]) byl italský námořník a objevitel. Je znám svými objevnými expedicemi vykonanými v [[Anglie\|anglických]] službách, při nichž pro [[Evropa\|Evropu]] po [[Leif Eriksson\|Erikssonovi]] znovuobjevil [[Severní Amerika\|severoamerickou pevninu]]. Politický význam jeho cest tkví v tom, že se na nich zakládal nárok anglické koruny na Severní Ameriku. Caboto byl původem [[Janov (Itálie)\|Janovan]], od roku [[1476]] [[Benátky\|benátský]] občan a někdy v letech [[1484]] - [[1490]] přišel do Anglie a usadil se v [[Bristol]]u. V té době už měl úctihodné množství zkušeností námořníka a obchodníka. Navštívil dokonce [[Mekka\|Mekku]], obchodoval v [[Levanta\|Levantě]], patrně nějaký čas působil i na [[Pyrenejský poloostrov\|Pyrenejském poloostrově]] - je pravděpodobné, že od poloviny roku roku [[1490]] do února [[1493]] žil ve [[Španělsko\|španělské]] [[Valencia\|Valencii]]. Caboto zřejmě znal výsledek cesty svého krajana [[Kryštof Kolumbus\|Kryštofa Kolumba]], který 15. března 1493 připlul do přístavu [[Pálos]] ze své objevné plavby. Caboto stejně jako on hodlal dosáhnout břehů [[Asie]] cestou na západ, ale patrně se rozhodl dospět k cíli plavbou v severním Atlantiku. V březnu [[1496]] udělil [[Jindřich VII. Tudor]] Cabotovi a jeho třem synům povolení pro plavbu pod anglickou vlajkou. Caboto vyplul až následujícího roku - v úterý 2. května [[1497]] opustil s malým korábem Matthew, na jehož palubě bylo jen 18 námořníků a jeho dvanáctiletý syn Sebastian, [[bristol]]ský přístav. V sobotu 24. června 1497, po 54 dnech plavby, spatřili námořníci zemi - pravděpodobně se jednalo o ostrov [[Cape Breton]] u pobřeží [[Nové Skotsko\|Nového Skotska]]. Odtud pravděpodobně pokračoval k jižním břehům ostrova [[Newfoundland]] a v neděli 6. srpna 1497 se vrátil do Bristolu. Caboto se stejně jako Kolumbus domníval, že doplul na sever říše velkého chána. Při další plavbě se tak chtěl vydat na jih podle pobřeží a doplout do Kathaje popisované [[Marco Polo\|Marcem Polem]] a k Ostrovům koření. == Život == Caboto dostal 3. února [[1498]] královský patent na další plavbu. Počátkem května 1498 vyplul z Bristolu s pěti loděmi zásobenými na jeden rok. U [[Island]]u zastihla flotilu bouře a jedna z lodí se vrátila do [[Irsko\|Irska]]. Na počátku června spatřili Cabotovi muži nejjižnější bod [[Grónsko\|Grónska]] - mys Farewell. Cabot vedl své lodi podél východního pobřeží ostrova na sever až na 67°30’ severní šířky. Po vzpouře posádek Cabot obrátil k jihu, zřejmě objevil pobřeží [[Labrador]]u, pokračoval podél pobřeží Newfoundlandu. Dále pravděpodobně doplul k ústí řeky [[Delaware]] a podle zápisků Sebastina Cabota doplula flotila až na 36° severní šířky, což by znamenalo dosažení mysu Hatteras v [[Severní Karolína\|Severní Karolíně]]. Expedice však přes dalekosáhlé objevy nenaplnila své obchodní poslání, protože cesta do Kathaje, Cipanga a k Ostrovům koření objevena nebyla. I přesto se John Cabot nesmazatelně zapsal do dějin objevování [[Severní Amerika\|Severní Ameriky]]. Okolnosti jeho smrti jsou neznámé.{{doplňte zdroj}} Caboto byl původem Ital, snad z [[Janov (Itálie)\|Janova]], nejpozději od roku 1461 žil v [[Benátky\|Benátkách]], kde roku [[1476]] získal občanství a obchodoval v [[Levanta\|Levantě]] a podle vlastních slov prý dokonce navštívil [[Mekka\|Mekku]]. Roku 1484 se oženil a se ženou Matteou měl tři syny. Kromě obchodu také stavěl domy, ale silně se zadlužil a roku 1488 odešel před věřiteli do španělské [[Valencia\|Valencie]]. Tam působil jako stavitel a roku 1494 začal stavět most v [[Sevilla\|Seville]], kde mohl zažít návrat [[Kryštof Kolumbus\|Kryštofa Kolumba]] z jeho první cesty 15. března 1493. Také Caboto sháněl prostředky na zámořskou výpravu, snad i v Portugalsku, a když nepochodil, odejel roku [[1495]] do [[Londýn]]a. Jako Kolumbus chtěl Caboto také dosáhnout břehů [[Asie]] cestou na západ, ale rozhodl se pro plavbu v severním Atlantiku, kde je vzdálenost menší. V Londýně se – snad s podporou italského [[augustiniáni\|agustiniána]] Fra Giovanni de Carbonaris - dostal ke králi [[Jindřich VII. Tudor\|Jindřichovi VII.]], který mu v březnu 1496 udělil povolení pro plavbu pod anglickou vlajkou do dosud neobjevených zemí. To byla důležitá doložka, protože už 1494 si Španělsko a Portugalsko s papežským souhlasem rozdělily své sféry vlivu v Americe a Jindřich se s nimi nechtěl dostat do konfliktu. == ~~Externí odkazy~~Cesty == [[Soubor: Cabot Strait.png \|thumb\|upright=1.4\|Cabotův průliv v Kanadě ]] [[Soubor: Matthew-BristolHarbour-Aug2004.jpg\|thumb\|upright=0.7\|Replika lodi Matthew v Bristolu ]] Caboto měl královské privilegium, ale potřeboval loď a peníze. Odebral se do [[Bristol]]u, což byl tehdy druhý největší přístav v Anglii a bristolští námořníci měli s Atlantikem jisté zkušenosti. O jeho první cestě je známo jen velmi málo. Vyplul patrně v létě roku [[1496]] s jednou lodí na sever, ale došly mu zásoby, dostal se do bouře a posádka ho přiměla k návratu. Na druhou cestu vyplul podle pozdější zprávy s malou lodí ''Matthew'' 2. května 1497 z Bristolu s asi 20 muži na palubě a 24. června 1497 přistál na ostrově [[Newfoundland]], podle pozdější kroniky „objevil Ameriku“. Vystoupil na pobřeží (snad na ''Cape Bonavista''), kde vztyčil benátskou, papežskou a anglickou vlajku a zemi prohlásil za anglickou državu. Se žádnými domorodci se ale nesetkal a strávil pak několik týdnů plavbou podél pobřeží. Na zpáteční cestě zamířil příliš na jih a přistál v Bretani, odkud se 6. srpna vrátil do Bristolu. Po návratu byl přijat s velkými poctami králem a dostal roční penzi 20 liber. Caboto se stejně jako Kolumbus domníval, že doplul na sever říše velkého chána. Při další plavbě se tak chtěl vydat na jih podle pobřeží a doplout do Kathaje popisované [[Marco Polo\|Marcem Polem]] a k Ostrovům koření. 3. února [[1498]] dostal královský patent na další plavbu a v květnu 1498 znovu vyplul s pěti loděmi, z nichž jedna se snad musela vrátit. O dalším osudu výpravy nebylo nic známo, a tak se předpokládalo, že všichni zahynuli na moři. Významná britská historička A. Ruddock však v 90. letech naznačila, že našla doklady o tom, že se Cabot dva roky plavil podél východního pobřeží Severní Ameriky a dospěl až do Karibiku. Výpravy se podle ní účastnili i italští augustiniáni z Londýna jako misionáři a výprava se prý 1500 vrátil do Bristolu. Tyto údaje však nepublikovala a než roku 2005 zemřela, nařídila své záznamy spálit.<ref> Evan T. Jones, [http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/fulltext/119408885/HTMLSTART Alwyn Ruddock: John Cabot and the Discovery of America], </ref> Přesto se odborníci domnívají, že její domněnky nebyly nepodložené a v jejím projektu pokračuje Bristolská univerzita.<ref>[http://www.bristol.ac.uk/history/research/cabot.html The Cabot Project] </ref> == Ohlas a význam == [[Soubor: NLE Bonavista5 tango7174.jpg\|thumb\|upright=1.0\|Cabotův pomník na Cape Bonavista ]] Ve své době neměly Cabotovy cesty velký ohlas, je nicméně zachován dopis, patrně adresovaný Kolumbovi, v němž o nich bristolský obchodník informuje. Pokud se Caboto skutečně dostal až do Karibiku, překročil tím meze svého oprávnění a mohl zavdat příčinu ke konfliktu se Španělskem. Protože král Jindřich právě vyjednával sňatek se španělskou princeznou, mohl mít důvody cestu spíše tajit.<ref> Evan T. Jones, [http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/fulltext/119408885/HTMLSTART Alwyn Ruddock: John Cabot and the Discovery of America], </ref> V pozdější době však Cabotovy objevy začaly hrát stále větší politickou roli, když jimi Anglie začala dokládat svůj primát a nárok na severoamerické državy. Dodnes je Cabot významnou postavou kanadských dějin a identity. Na Newfoundlandu i v Bristolu byla roku 1897 postavena Cabotova věž, je po něm pojmenován [[Cabotův průliv]] (''Cabot strait'') do Zálivu svatého Vavřice mezi ostrovy Newfoudland a [[Nova Scotia]], planetka 2997, letadlová loď USS Cabot, řada ulic a náměstí, amrická univerzita v Římě a mnoho dalších. <!-- Článek není překlad, proto prosím nenahrazovat šablonou Překlad. --> * ''Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické Wikipedie. '' ==Odkazy== ===Reference=== <references/> === Externí odkazy === {{Commonscat\|Giovanni Caboto}} * {{en}} [http://www.thecanadianencyclopedia.com/index.cfm?PgNm=TCE&Params=A1ARTA0001151 John Cabot] (The [[Canadian Encyclopedia]]) * {{en}} Evan T. Jones, [http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/fulltext/119408885/HTMLSTART Alwyn Ruddock: John Cabot and the Discovery of America], ''Historical Research'' Vol 81, Issue 212 (2008), pp. 224–254. Diskuse posledních objevů o Cabotovi, zejména názorů A. Ruddockové. * {{en}} [http://www.bristol.ac.uk/history/research/cabot.html The Cabot Project] bristolské univerzity {{Portál Kolonialismus}} [[Kategorie:Italští cestovatelé\|Cabot, John]] [[Kategorie:Britští cestovatelé\|Cabot, John]] [[Kategorie:Dějiny Severní Ameriky]] [[Kategorie:Narození 1450\|Cabot, John]] Řádek 50 ⟶ 74: [[sv:John Cabot]] [[uk:Джон Кабот]] [[zh:乔瓦尼·•卡波托]]

John Cabot: Porovnání verzí