Gemersko-malohontská župa: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m ČSR - Československá republika |
m WikiCleaner 0.99 - Opraveny odkazy na rozcestníky |
||
Řádek 42:
== Gemer-Malohont ==
'''Gemersko-malohontská župa''' vznikla sloučením Gemeru a [[Malohont]]u. Existovala v letech:
Řádek 51 ⟶ 50:
== Centrum ==
Původním centrem Gemeru byl [[Gemerský hrad]], pok terém také oblast i župa dostaly jméno. V počátku [[18. století]] se stoličním městem stal [[Plešivec (okres Rožňava)|Plešivec]]. Po spojení Gemeru s [[Malohont]]em se hlavním městem stala [[Rimavská Sobota]] (do té doby centrum Malohontu), v roce [[1790]] se centrem stal opět [[Plešivec (okres Rožňava)|Plešivec]]. V roce [[1802]], po opětovnén spojení Gemeru a Malohontu se [[Rimavská Sobota]] stala centrem Gemersko-malohontské župy. ▼
▲Původním centrem Gemeru byl [[Gemerský hrad]], pok terém také oblast i župa dostaly jméno. V počátku [[18. století]] se stoličním městem stal [[Plešivec]]. Po spojení Gemeru s [[Malohont]]em se hlavním městem stala [[Rimavská Sobota]] (do té doby centrum Malohontu), v roce [[1790]] se centrem stal opět [[Plešivec]]. V roce [[1802]], po opětovnén spojení Gemeru a Malohontu se [[Rimavská Sobota]] stala centrem Gemersko-malohontské župy.
== Historie ==
Prvotní osídlení Gemeru sahá až do [[pravěk]]u. V mladší době kamenné docházelo k trvalému osídlení jižní části území v okolí [[Rimavská Sobota|Rimavské Soboty]], [[Tornaľa|Tornaľi]] a [[Slovenský kras|Slovenského krasu]].
V průběhu [[10. století|10.]] a [[11. století]] se území stalo součástí [[Uhersko|Uherského království]]. Po vpádu Tatarů ve [[13. století|13.]] století se politický i hospodářský život soustřeďoval především okolo obraných hradů. V [[15. století]] došla na území Gemeru k bojům mezi příznicvi [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] a [[János Hunyadi|Jánose Hunyadiho]] s [[Matyáš Korvín|Matyášem Korvínem]]. Po [[Bitva u Moháče|Bitvě u Moháče]] se Gemer dostal do blízkosti [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Turci přepadávali města a obce, dobyli a zbourali několik gemerských hradů. V [[17. století|17.]] a [[18. století]] byl Gemer dějištěm mnoha stavoských povstání a náboženských bojů. Od [[18. století]] nastal velký rozvoj [[Těžební průmysl|težebního průmyslu]], který pokračoval do 19. století, kdy bylo v Gemeru nejvíce [[Důl|dolů]] v celém [[Uhersko|Uhersku]]. Ve městech kvetl obchod a řemesla, které podopořila i výstavba železnic.
Během [[revoluce v roce 1848]] byl Gemer pomyslně rozdělen na [[Maďarsko|maďarskou]] a slovenskou část. Středisky [[Maďarská revoluce 1848-1849|maďarské revoluce]] se stala [[Rimavská Sobota]], [[Rožňava]] a [[Plešivec (okres Rožňava)|Plešivec]]. Slovenským centrem byla [[Revúca (město)|Revúca]].
[[Soubor:Gömör-Kishont county map.jpg|thumb|Mapa Gemeru]]
Řádek 66 ⟶ 63:
== Vnitřní dělení župy ==
Ve [[20. století]] byla Gemersko-malohontská župa rozčleněna na tyto okresy:
* [[Rimavská Sobota]]
* [[Pohroní]] s centrem ve [[Vaľkovňa|Vaľkovně]]
* [[Revúca (město)|Revúca]] s centrem v [[Jelšava|Jelšavě]]
* [[Rožňava]]
* [[Tornaľa]]
Řádek 77 ⟶ 73:
=== Města s magistrátem ===
* [[Dobšiná]]
* [[Jelšava]]
* [[Revúca (město)|Revúca]]
* [[Rimavská Sobota]]
* [[Rožňava]]
== Obyvatestvo ==
Národnostní složení Gemeru v roce [[1910]]:
Řádek 92 ⟶ 86:
* [[Němci]] 1,6%
Území Gemeru bylo a je dodnes rozděleno na severní slovenskou a jižní maďarskou část. Etnická hranice ve [[20. století]] probíhala po hranici [[Rimavská Sobota]] - [[Rožňava]]. [[Slováci]] se soutřeďují na sever od ní do měst [[Hnúšťa]], [[Tisovec (okres Rimavská Sobota)|Tisovec]], [[Jelšava]], [[Revúca (město)|Revúca]]. [[Maďaři]] na spíše jih do měst jako [[Fiľakovo]], [[Tornaľa]].
=== Náboženství ===
Řádek 117 ⟶ 111:
=== Související články ===
* [[Gemer]]
* [[Uhersko]]
=== Externí odkazy ===
* {{hu}} [http://www.gomororszag.sk/ Gömöroszág]
* {{sk}} [http://www.gemer.sk/ GEMER.sk]
| |||