Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 12 bajtů, před 8 lety
m
== Politická činnost ==
===Profašistické a agrární aktivity===
V roce 1922 se stal členem studentské profašistické organizace, která vydávala časopis Výzva, do něhož přispíval. Stal se členem a později místopředsedou Národního hnutí, které vystoupilo proti úmyslu tehdejšího ministra zahraničí dr. [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]], který se chystal oficiálně uznat existenci RSFSR, pozdějšího [[Sovětský svaz|SSSR]]. V roce [[1925]] vstoupil do [[Karel Prášek|Práškovy]] agrárně konzervativní strany za kterou v témže roce kandidoval na poslance. Zvolen ale nebyl a strana se rozpadla. Roku [[1926]] vstoupil do [[Národní obec fašistická|Národní obce fašistické]], v níž se stal ihned místopředsedou. Jejím mottem bylo: „Blaho vlasti – zákon nejvyšší!“ Vůdcem byl rodinný přítel Čapků generál [[Radola Gajda]]; v novinách se jim také říkalo "gajdovci".
 
Veřejně vystupoval jak proti předválečné amerikanizaci české společnosti, tak proti pozdějšímu poněmčování či bolševizaci - tedy vždy za ryze české národní zájmy. Na konci druhé světové války bojoval se zbraní v ruce proti Němcům na pražských barikádách, přičemž byl zraněn střelou do nohy. Po válce byly u nás [[Košický vládní program|Košickým vládním programem]] zakázány strany, jež se "provinily na zájmech národa za protektorátu". K těm patřila i strana agrární, celým názvem „Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu“.
 
Veřejně vystupoval jak proti předválečné amerikanizaci české společnosti, tak proti pozdějšímu poněmčování či bolševizaci - tedy vždy za ryze české národní zájmy. Na konci druhé světové války bojoval se zbraní v ruce proti Němcům na pražských barikádách, přičemž byl zraněn střelou do nohy. Po válce byly u nás [[Košický vládní program|Košickým vládním programem]] zakázány strany, jež se "provinily na zájmech národa za protektorátu". K těm patřila i strana agrární, celým názvem „Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu“.
===Proces se „Zelenou internacionálou"===
Po únorovém puči se nemohl vnitřně smířit s nástupem bolševismu u nás, věřil v brzký návrat předválečných časů a podílel se na práci skupiny kolem bývalého ministerského rady ing. Tomáše Mrkvana, která se na ně měla připravit. Čapek jako zemědělský odborník navrhl připravit program chystané agrární strany, s nímž by šla do voleb, návrh ale nebyl ostatními přijat jako předčasný. 24. května [[1951]] byl zatčen, vyslýchán a 24. srpna vzat do vazby. 23. dubna [[1952]] začal proces, ve kterém prokurátor Miroslav Kolaja skupinu obžaloval z rozvětveného protistátního spiknutí, řízeného ze západu tzv. „[[Zelená internacionála|Zelenou internacionálou]]“, agenturou amerického imperialismu. Organizace tohoto druhu ve skutečnosti neexistovala, byla fiktivní a vymyšlená. Podle [[Státní bezpečnost|StB]] sídlila kdesi na západě, odkud její imperialističtí vůdcové „tahali za nitky“. Protože s ní žádný politický proces vést nemohli, vedli ho "jen" s jejími údajnými domácími přisluhovači.