Účel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
LaaknorBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: da:Formål
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot odebral: vi:Mục đích; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Účel''' označuje to, „kvůli čemu“ (řecky ''hú heneka'') něco jest, něco se podniká nebo děje ([[Aristotelés]]), hlavní cíl či smysl věci nebo jednání. Předpokládá tedy obecně účelné, zacílené jednání, které lze popsat třemi kroky:
# představa vzdáleného účelu či [[cíl]]e, Aristotelova „cílová příčina“;
# vyhledání, vytvoření, obstarání prostředků a
# dosažení účelu či cíle pomocí těchto prostředků.
V moderní době se stále častěji stává, že konečného účel dosahujeme prostřednictvím stále složitějších řetězců předběžných, pomocných účelů, které pak slouží jako prostředky na cestě za konečným cílem. O tomto konečném účelu či cíli pak říkáme, že dává smysl celému řetězci.
 
Řádek 13:
 
Aristotelés, který se teorií příčinnosti zabýval, rozlišuje čtyři příčiny:
# '''''formální''''' (nebo tvarová) lat. ''causa formalis'' – například představa domu;
# '''''látková''''', lat. ''causa materialis'' – materiál na jeho stavbu;
# '''''účinná''''' (nebo působící), lat. ''causa efficiens'' – stavitel, který jej postaví;
# '''''cílová''''' (nebo účelová), lat. ''causa finalis'' – účel domu, totiž bydlení.<ref>Aristotelés, ''Metafysika'' V.2., 1013a. </ref>
Ty se - jak je vidět - velmi podobají krokům účelného jednání, jak byly popsány výše, a to, co bychom dnes popsali jako účel, bylo pro Aristotela cílovou příčinou. Teprve v novověku se význam příčiny (jako toho, co se o nějakou věc či událost „přičinilo“) zúžil pouze na příčinu účinnou, protože předmětem zájmu už nebylo chápat lidské jednání, nýbrž spolehlivě předvídat a případně ovládat nutné posloupnosti příčin a jejich důsledků, zejména v mechanice.
 
Řádek 23:
 
== Člověk jako účel a prostředek ==
Proti tomu se ohradil [[Immanuel Kant]], podle něhož lidská důstojnost vyžaduje, aby se s člověkem nikdy nejednalo jen jako s prostředkem, nýbrž vždy bral ohled na to, že je sám také cílem.<ref>I. Kant, ''Základy metafysiky mravů''. Praha 1992, str. 91. </ref> Tato druhá formulace [[Kategorický imperativ|kategorického imperativu]] předně vylučuje otroctví, kde se otrok skutečně chápe jako „oživený nástroj“ (Aristotelés), zároveň však připouští, že člověk může prodávat svůj čas jako zaměstnanec, musí ovšem mít i volný čas, kdy žije sám pro sebe jako účel.
 
== Účel a účelnost dnes ==
Představa účelu a účelnosti je samozřejmě i dnes běžná v rozhovoru a řeči, stejně jako v úvahách konstruktérů, manažerů atd. Biologové se proti ní většinou brání, protože odmítají [[antropomorfismus|antropomorfní]] představu záměru a cíle. Chování živých organismů se však těžko dá bez této kategorie popsat: pavouk dělá síť, aby chytal mouchy, pes běží, aby chytil zajíce. Velkou roli hraje ovšem představa účelu a smyslu v moderní psychologii a terapii, která chápe, že „touha po smyslu je primární motivací lidského života“ ([[Viktor Frankl]]).
 
== Odkazy ==
{{Portál Filosofie}}
=== Reference ===
<references/>
=== Související články ===
* [[Cíl]]
* [[Příčina]]
* [[Smysl (filosofie)]]
* [[Teleologie]]
* [[Účelová komunikace]]
=== Externí odkazy ===
* {{en}}
* [http://etext.lib.virginia.edu/cgi-local/DHI/dhi.cgi?id=dv1-42 ''Dictionary of the History of Ideas'': Causation in the Seventeenth Century: Final Causes]
* [http://www.csh.umn.edu/csh/programs/purpose.html The Purpose Project–Center for Spirituality & Healing–University of Minnesota]
=== Literatura ===
* [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/347256-ucelnost ''Ottův slovník naučný'', heslo Účelnost]
 
Řádek 60:
[[ko:목적]]
[[sv:Syfte]]
[[vi:Mục đích]]