Bitva u Cambrai: Porovnání verzí

Spojenci se těšili ze svého úspěchu jen krátce. Již 30. [[listopad]]u zahájili [[Němci]] velkou protiofenzivu pokrývající v podstatě celé území, které předtím Britové dobyli tankovým útokem. Od roku [[1916]] Němci chápali, že se musí snažit vyvíjet novou taktiku. Jednou z jejích součástí byla pružnost v obraně, což znamenalo, že vojáci byli vedeni k tomu, aby opustili starý způsob ''vydržet na místě nebo padnout'', ale aby se naopak snažili o pohyb, třeba i v podobě ústupu před spojeneckým útokem, zatímco německá [[kulomet]]ná hnízda vytvoří síť, která se pro spojenecké vojáky stane pastí. Spojenecký postup tak byl kulometnou palbou otupován, přičemž nejzkušenější německé jednotky a většina dělostřelectva zůstávaly v záloze jako hlavní síla k provedení protiútoku. Tento pružný přístup se pak ještě rozšířil o rozvoj taktiky úderných skupin. Spojenečtí vojáci, vyčerpaní úsilím, které museli vyvíjet npřipři odrážení trvalé německé protiofenzivy, měli chvílemi již tak málo sil, že zakolísalikolísali. Německá dělostřelecká palba byla tak agresivní a vražednavražedná, že se [[spojenci]] museli ztáhnoutstáhnout.