Sídliště (archeologie): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
{{Požadavek na obrázek}}, nové údaje, drobné úpravy |
m Robot opravil přesměrování na Hliník (důl) - Změněn(y) odkaz(y) na Hliniště |
||
Řádek 3:
Jde o místo na povrchu země, které v minulosti sloužilo pobytu lidské komunity, a nese tedy pozůstatky sídlení, tj. nálezy nemovité (objekty, archeologické situace) i movité (většinou fragmenty různých předmětů); tedy o pozůstatek osady, tvořené obydlími i objekty jiných funkcí, povrchovými i zahloubenými (chaty či domy, jámy, [[ohniště]], [[pec]]e, [[cisterna|cisterny]] atd.). Nadpovrchové konstrukce z organických materiálů vesměs zanikly a jsou v naprosté většině dokumentovány zahloubenými (negativními) objekty – jámami, jamkami po kůlech a tyčích, základovými žlaby aj. Podle vztahu k terénu lze v zásadě rozlišit sídliště chráněná ([[jeskyně]], [[převis]]y) a otevřená (ve volném terénu). Sídliště prvního typu jsou příznačná pro období [[paleolit]]u, pro mladší období hrají podstatnou roli sídliště otevřená, a to jak nížinná, tak výšinná, resp. hrazená.
Poloha nížinných sídlišť je podmíněna především přírodními podmínkami. Obecně je [[pravěk]]é osídlení v našich zemích vázáno na úrodné půdy v úvalech velkých řek. Pro vybudování sídliště byly vybírány polohy na svazích obrácených k jihu (eventuálně k jihozápadu či jihovýchodu), poblíž vodního toku či vodního zdroje, avšak mimo [[inundace|inundační]] (záplavovou) oblast. Především větší plošné odkryvy sídlišť umožňují poznání jejich uspořádání. Sídliště tvořilo seskupení obytných a hospodářských stavení či objektů – obydlí (především zahloubené chaty [[zemnice]], polozemnice, ale i povrchové stavby), zásobní jámy, [[
| |||