1. kniha Makabejská: Porovnání verzí

Knihu napsal palestinský Žid, který sympatizoval s odbojem bratří Makabejských proti násilné [[helénismus|helenizaci]] Palestiny a kladl velký důraz na plnění Mojžíšova zákona a chrámovou bohoslužbu v Jeruzalémě. Knihu zřejmě užívaly židovské obce a patrně v Alexandrii byla přeložena do řečtiny. Stala se součástí Septuaginty a alexandrijského kánonu, který převzaly první křesťanské církve, chápala se však jako deuterokánonická. [[Origenés]] i [[Jeroným]] dosvědčují, že byla napsána hebrejsky nebo aramejsky. V reformačních překladech Bible byly deuterokánonické knihy nejprve odděleny (jako v [[Kralická bible|Kralické bibli]]), později je většina [[protestanti|protestantských]] církví odmítla. Dnes ji jako deuterokánonickou uznávají [[katolická církev|katolické]], [[pravoslavná církev|pravoslavné]] a některé další církve. V židovské liturgii se o ni opírá svátek chanuka, oslava opětovného posvěcení jeruzalémského chrámu po vítězství bratří Makabejských (1Mak 4, 52-59).<ref name="haag"> H. Haag, ''Bibel-Lexikon''. Heslo „Makkabäerbücher“ </ref>

První kniha Makabejská patří [[literární žánr|žánrově]] mezi historické knihy. Události líčí více méně v chronologickém pořádku, s velkým zaujetím pro židovský Zákon a zejména chrámovou bohoslužbu, přesto poměrně střízlivě a věcně. Její obsah tvoří dějiny židovského povstání proti násilné [[helénismus|helénizaci]] Palestiny [[sýrie|syrskými]] [[Seleukovci]] mezi roky [[175 př. n. l.|175]] až [[140 př. n. l.]] Panovník [[Antiochos IV. Epifanés]] zrušil a zakázal židovskou bohoslužbu, obřízku a sobotu ([[šabat]]) a někdy po roce [[161 př. n. l.]] postavil v chrámu sochu boha [[Zeus|Dia]].<ref> H. Haag, ''Bibel-Lexikon''. Heslo „Makkabäerbücher“ <name="haag"/ref>