Hradec nad Svitavou: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Grándorf
m Opakovaná reference - Reference s interpunkcí (Detekce nástrojem WP:WCW)
Řádek 36:
 
== Historie ==
Německy ''Greifendorf'' (''Greiffendorf''), do roku 1949 '''Grándorf''',<ref>[http://www.portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/708/_s.155/701?l=3/1950 Vyhláška 3/1950 sb.o změnách úředních názvů míst v roce 1949]</ref>, od této doby uměle vytvořený název ''Hradec nad Svitavou'', je zhruba 7 km dlouhá obec 6 km jižně od [[Svitavy|Svitav]]. Podle archeologických nálezů je první pravděpodobné osídlení, byť nemělo trvalejší charakter, doloženo v [[neolit]]ické době. Ves, resp. hradecká fara s kostelem sv. Kateřiny, je poprvé listinně připomínána v roce [[1270]] jako biskupský majetek, jejíž farář každých čtrnáct dní vykonával bohoslužbu v kostele v [[Horní Hynčina|Horní Hynčině]]. Název Griffendorf se poprvé objevil v roce 1318, ale zajímavé je, že jižní část osady nesla pojmenování Gratzl a s dalšími pojmenováními Burghügel, Turmhügel dávala předpoklad, že se zde nacházel nějaký hrádek. Už němečtí historikové se domnívali, že tato část obce je českého původu a hrádek, po němž nesla pojmenování, sloužil k ochraně trstenické nebo brněnské stezky, avšak existence tvrziště nebyla archeologicky doložena.
 
První zmínkou obec dokazuje, že byla založena při [[Velká kolonizace|středověké kolonizaci]] koncem [[13. století]] jako léno [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckých biskupů]]. Od roku 1389 byla zahrnuta do [[mírov]]ského panství. Kostel sv. Kateřiny spadal od roku 1559 do správy [[Svitavy|svitavského]] děkanátu a svou nynější podobu nese po přestavbě z roku 1710 v důsledku požáru obce v roce 1673, při níž shořely i nejdůležitější listiny obce – zejména listina o obnovení dědičné rychty potvrzená olomouckým biskupem Stanislavem Thurzem z roku 1535. Rozkvět obce spadal do [[15. století]], kdy jí byly uděleny výsady ohledně práva várečného, sladovnického, honitby a obchodu se solí, a svá panství zde mělo více vlastníků, z nichž nejvýznamnějšími byli pánové z Hardega a Letovic. Od roku 1567 získal část obce rod [[Podstatští z Prusinovic|Podstatských]] z [[Prusinovice|Prusinovic]], kteří toto léno v roce 1570 prodali [[olomouc]]kému biskupu Vilému Prusinovskému, který daroval tamnímu faráři právo odúmrti. Během doby část obce mělo v lenním vlastnictví město Svitavy (1580), jíž získalo od Jiřího Kamenohorského z [[Kamenná Horka|Kamenné Horky]] a od roku 1630 pak město Svitavy spravovalo celou obec.
Řádek 45:
 
'''pověsti'''
* Anežčina studánka<ref name="sustrova">Šustrová Drahomíra, Svitavské pověsti, Svitavy 1996</ref>
* Zavadilka<ref>Šustrová Drahomíra, Svitavské pověsti, Svitavy 1996<name="sustrova"/ref>
 
První zmínka o škole pochází již z roku 1560, od roku 1871 se zde nacházela trojtřídní obecná škola s německým vyučovacím jazykem a od roku 1926 i česká menšinová škola.