Jaderná válka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m robot změnil: eo:Nuklea milito; kosmetické úpravy
rozšíření a upravení
Řádek 1:
[[Soubor:Ivy King - distance.jpg|thumb|Výbuch [[vodíková bomba|vodíkové bomby]] se z dálky jeví jako východ nového [[slunce]]]]
'''Jaderná válka''' je druh [[vojenský konflikt|vojenského konfliktu]], ve kterém by došlo k hromadnému nasazení [[Jaderná zbraň|jaderných]] či [[Termonukleární zbraň|termonukleárních zbraní]]. Předpokládá se, že vypuknutí jaderné války by vedlo k obrovským ztrátám jak na [[lidstvo|lidských]] životech, tak i na materiálu a potenciálně by mohla mít za následek zničení celé lidské [[civilizace]] či [[planeta|planety]] díky následnému stavu zvanému [[nukleární zima]].
 
'''Jaderná válka''' je druh [[vojenský konflikt|vojenského konfliktu]], ve kterém by došlo k hromadnému nasazení [[Jaderná zbraň|jaderných]] či [[Termonukleární zbraň|termonukleárních zbraní]]. PředpokládáTakové se,zbraně žeby vypuknutízcela jadernézměnily válkypojetí bykonfliktu; vedloke kstřetu obrovskýmby ztrátámdošlo jakrychle na(díky [[lidstvo|lidských]]mezikontinentálním životechstřelám, takkteré ik nazasáhnutí materiálucíle apotřebují potenciálněpouze bydesítky mohlaminut) míta zanepřátelské následekkonvenční zničenísíly, celéstejně lidskéjako [[civilizaceprůmysl]]ové čikapacity [[planeta|planety]]by díkybyly následnémuokamžitě stavu zvanému [[nukleární zima]]eliminovány.
Celkový počet jaderných hlavic jde přes několik desetitisíců.<ref>{{Citace webu
 
Předpokládá se, že vypuknutí jaderné války by tak vedlo k obrovským ztrátám jak na [[lidstvo|lidských]] životech (neboť hlavními cíli útoku by se staly hustě osídlené oblasti), tak i na infrastruktuře. Zatímco první jaderné zbraně na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byly schopné decimovat celá města, vývoj přinesl možnost masivního nasazení těchto zbraní na velké vzdálenosti s ještě ničivějším účinkem. Proto by takový konflikt potenciálně mohl mít za následek zničení celé lidské [[civilizace]] či [[planeta|planety]] - nebo takovou proměnu podmínek, která by znamenala drastické zhroucení lidské civilizace. Následný stav, ke kterému dochází po jaderné válce je znám jako [[nukleární zima]].
 
== Možný konflikt v dějinách ==
 
{{Viz též|Kubánská krize|Mezikontinentální balistická raketa|Jaderná velmoc|Jaderná triáda}}
 
V současné době několik nejmocnějších zemí disponuje jadernými hlavicemi, jejichž počet přesahuje několik desítek tisíc.<ref>{{Citace webu
| url = http://www.bbc.co.uk/czech/specials/1117_global_nuclear/page4.shtml
| titul = Globální jaderné síly
| datum přístupu = 2008-2-2
}}</ref> stupu = 2008-2-2
}}</ref> Během historie lidstva byly ve válce použity pouze dvě jaderné bomby, které byly svrženy během [[Druhá světová válka|II. světové války]] na [[Japonsko|japonská]] města [[Nagasaki]] a [[Hirošima|Hirošimu]].<ref>{{Citace webu
}}</ref>
 
Po jaderném útoku na [[Hirošima|Hirošimu]] a [[Nagasaki]]<ref>{{Citace webu
| url = http://www.gensuikin.org/english/photo.html
| titul = PHOTOGRAPHS OF HIROSHIMA AND NAGASAKI
| datum přístupu = 2008-2-2
}}</ref> Od na dobykonci se[[druhá podařilosvětová vyvinoutválka|druhé jadernésvětové zbraněválky]] i dalším státům.sice Kk dalšímu nasazenípoužití těchto zbraní již nedošlo, i kdyžčasto se lidstvoovšem prováděly jaderné testy (např. v Tichomoří, či Severním ledovém oceánu). Lidstvo se od dob prvního použití atomové bomby již několikrát ocitlo na pokraji jaderné války, a to jak mezi [[Spojené státy americké|USA]] a [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. Jedna(obě zzemě největšíchdisponují krizínejvětšími bylakapacitami běhemjaderných tzvzbraní), tak i mezi některými menšími zeměmi (např. [[Kubánská krizeIndie|KubánskéIndií]] krizea [[Pákistán|Pákistánem]],; kdyna počátku [[21. století]] se Sovětistalo pokusilitématem rozmístitzneužití nosičetěchto szbraní jadernýmipro hlavicemiúčely nacelosvětového [[Kuba|Kubě]]terorismu.
 
Jednou z nejznámějších krizí, které hrozily vypuknutím jaderé války, byla během tzv. [[Kubánská krize|kubánská]], kdy se Sověti pokusili rozmístit nosiče s jadernými hlavicemi na [[Kuba|Kubě]], pouze několik desítek či set kilometrů od amerického území. V následujících dekádách došlo k méně známým, nicméně také nebezpečným krizovým situacím - např. roku [[1983]] sovětský počítač na jihu Moskvy oznámil chybně jaderný útok na SSSR.<ref>{{Citace webu
| url = http://www.dailymail.co.uk/news/article-505009/September-26th-1983-The-day-world-died.html
| titul = September 26th, 1983: The day the world almost died
| datum přístupu = 2010-08-28
}}</ref>
 
== Obrana ==
 
{{Viz též|Protijaderný kryt|Atomová ponorka}}
 
[[Spojené státy americké|Spojené státy]], [[Sovětský svaz]] a celá řada dalších zemí se v dobách rizika celosvětové jaderné války věnovaly možnostem, jak se ubránit proti případnému úderu, či případně vyvinout technologie, sloužící k ještě rychlejšímu možnému úderu, aby bylo možné předehnat protivníka. Objevily se tak [[jaderná ponorka|jaderné ponorky]], byly budovány protijaderné kryty. Spojené státy začaly vyvíjet protiraketové systémy s cílem zneškodnit sovětské střely ještě během letu.
 
== V kultuře ==
 
Jaderná válka je častým námětem [[Science fiction|sci-fi]] autorů o konci, či drastických proměnách civilizace. Populárním tématem byla hlavně v časech [[studená válka|války studené]], kdy bylo riziko celosvětového konfliktu díky americko-sovětskému antagonismu neustále přítomné.
 
== Odkazy ==