Jízdní vojsko starověku: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Římská jízda: - jezdectvo obourucaky nikdy nepouzivalo protoze meli stit, obourucni mece jsou zalezitost stredoveku a to jeste spis pozdni casti, byla to vylozene pechotni zbran |
→Velbloudi ve starověkém válečnictví: ach ten cestin |
||
Řádek 72:
== Velbloudi ve starověkém válečnictví ==
[[Image:07._Camel_Profile,_near_Silverton,_NSW,_07.07.2007.jpg|thumb|right|[[Dromedár]]]]
Dvouhrbí baktrijští [[velbloud]]i byli nejdříve využíváni především jako zvířata pro dopravu nákladů Íránci a národy ve Střední Asii, ačkoliv achaimenovští Peršané příležitostně používali baktrijské velbloudy k boji. Jednohrbý arabský velbloud, neboli [[dromedár]] byl ve válečnictví používán častěji. Jako bojové zvíře má velbloud několik potenciálně významných předností. Vzhledem k tomu, že jeho vývoj probíhal v pouštních oblastech, má pouze málo přirozených nepřátel a vzhledem k tomu je méně plachý než [[kůň]]. Ačkoliv je znám svou mrzutostí, při správném výcviku a zacházení je dostatečně poslušný. Má lepší výdrž než kůň a může spásat prakticky jakoukoliv trávu, [[list]]y nebo větvičky<ref name="hroch25">{{citace knihy | jméno=Simon | příjmení=Anglim | titul= Bojové techniky starověkého světa|vydavatel=Deus | místo= Praha | rok=2006 | jazyk = |strany= 80,126 |}}</ref>. Velbloudova schopnost vydržet bez vody celý [[týden]] je dobře známá. Navíc, koně kteří velbloudy neznají z nich mají panický strach. [[Kýros Veliký]] využil baktrijské velbloudy v bitvě u Sardis. V této bitvě musel bojovat proti lýdské jízdě, která byla velice obávaná. Kýros shromáždil všechny velbloudy co měl a posadil na ně své jezdce. Koně lýdské jízdy, kteří nebyli schopni snést vzhled ani pach těchto zvířat
== Literatura ==
|