Jízdní vojsko starověku: Porovnání verzí

Dvouhrbí baktrijští [[velbloud]]i&nbsp;byli nejdříve využíváni především jako zvířata pro dopravu nákladů Íránci a národy ve Střední Asii, ačkoliv achaimenovští Peršané příležitostně používali baktrijské velbloudy k&nbsp;boji. Jednohrbý arabský velbloud, neboli [[dromedár]] byl ve válečnictví používán častěji. Jako bojové zvíře má velbloud několik potenciálně významných předností. Vzhledem k&nbsp;tomu, že jeho vývoj probíhal v&nbsp;pouštních oblastech, má pouze málo přirozených nepřátel a vzhledem k&nbsp;tomu je méně plachý než [[kůň]]. Ačkoliv je znám svou mrzutostí, při správném výcviku a zacházení je dostatečně poslušný. Má lepší výdrž než kůň a může spásat prakticky jakoukoliv trávu, [[list]]y nebo větvičky<ref name="hroch25">{{citace knihy | jméno=Simon | příjmení=Anglim | titul= Bojové techniky starověkého světa|vydavatel=Deus | místo= Praha | rok=2006 | jazyk = |strany= 80,126 |}}</ref>. Velbloudova schopnost vydržet bez vody celý [[týden]] je dobře známá. Navíc, koně kteří velbloudy neznají z&nbsp;nich mají panický strach. [[Kýros Veliký]] využil baktrijské velbloudy v&nbsp;bitvě u&nbsp;Sardis. V&nbsp;této bitvě musel bojovat proti lýdské jízdě, která byla velice obávaná. Kýros shromáždil všechny velbloudy co měl a posadil na ně své jezdce. Koně lýdské jízdy, kteří nebyli schopni snést vzhled ani pach těchto zvířat prchlyprchli. Lýdové sestoupili ze svých koní a bojovali jako pěšáci. I&nbsp;přes svou odvahu však byli poraženi. Parthové a sasánovští Peršané také používali jednotky vybavené velbloudy. [[Římané]] používali zvýšených počtů jednotek zvaných dromedarii k&nbsp;hlídkování podél pouštních hranic.<br />Přes toto všechno velbloud nemohl konkurovat koni jako válečnému zvířeti, protože postrádal jeho rychlost a manévrovací schopnosti. Vzhledem k&nbsp;tomu, že velbloudi neměli v&nbsp;pouštích přirozené nepřátele, nevyvinula se u&nbsp;nich schopnost pohybovat se vysokou rychlostí.<ref name="hroch25">{{citace knihy | jméno=Simon | příjmení=Anglim | titul= Bojové techniky starověkého světa|vydavatel=Deus | místo= Praha | rok=2006 | jazyk = |strany= 80,126 |}}</ref>