Georgios Maniakes: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: la:Georgius Maniaces
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Romanos III. Argyros - Změněn(y) odkaz(y) na Roman III. Argyros
Řádek 1:
'''Georgios Maniakes''' († [[1043]] poblíž [[Soluň|Soluně]]) byl [[Byzantská říše|byzantským]] generálem a vzdorocísařem v letech [[1042]] až 1043.
 
Maniakes byl [[stratég]]em [[thema]]tu ''Teluch'', když v roce [[1030]] [[RomanosRoman III. Argyros|Roman III.]] utrpěl porážku v boji s Araby. Krátce poté se [[Arabové]] objevili před Teluchem a požadovali kapitulaci města. Maniakes si vyžádal jeden den na rozmyšlenou. Arabské vojáky nechal pohostit vínem a chlebem a když usnuli, byli byzantskými vojáky zmasakrováni, přičemž jim byly odříznuty uši a nosy, které pak byly poslány jako dar císaři. Maniakes byl na to jmenován ''katepanem'' a dále pokračoval ve vedení války s Araby. V roce [[1032]] dobyl [[Edessa|Edessu]], jedno z klíčových center východního křesťanství, což mu zajistilo nehynoucí slávu.
 
Na počátku roku [[1038]] se stal velitelem výpravy na [[Sicílie|Sicílii]], připravované z podnětu císaře [[Michael IV. Paflagoňan|Michaela IV.]] Tažení se zúčastnil také císařův švagr Stefanos. Byzantské vojsko vyslané na tuto výpravu se skládalo z vojáků [[Varjažská garda|varjažské gardy]], která byla v této době vedena [[Harald III. Hardrada|Haraldem Hardradou]], pozdějším [[Norsko|norským]] králem, a také z [[Normané|normanských]] [[žoldnéř]]ů. V létě téhož roku vojsko dorazilo na ostrov. Tažení bylo zpočátku úspěšné: Po krátkém obléhání byly dobyty pevnosti [[Messina]] a [[Rometta]] a Byzantinci získali kontrolu nad klíčovou silnicí k [[Palermo|Palermu]]. O dva roky později Maniakes dobyl také [[Syrakusy]]. Protože si ale tropil posměšky ze Stefana, obvinil jej Stefanos ze zrady proti císaři, takže Maniakes byl povolán do [[Konstantinopol]]e, kde byl uvězněn. Tažení tak pro něj skončilo. Po jeho odchodu se situace rychle zhoršila a Byzantinci museli ostrov nakonec opustit. Přestože Sicílie byla znovu ovládnuta Araby, Maniakesovy vojenské úspěchy inspirovaly později Normany k vlastní invazi na ostrov.