Voroplavba: Porovnání verzí

Odebrán 1 bajt ,  před 10 lety
m
typo
m (upřesnění, alternativní název do hlavičky)
m (typo)
[[Soubor:Log driving in Vancouver.jpg|thumb|Vory směřující do kanadského Vancouveru]]
'''Voroplavba''' respketiverespektive '''plavení dřeva''' je způsob [[doprava|dopravování]] [[dřevo|dřeva]] [[plavba|plavením]] po [[vodní tok|vodním toku]]. V [[Česko|českých zemích]] ji v průběhu dvacátého století vytlačila [[železnice]] a výstavba [[Vltavská kaskáda|Vltavské kaskády]], v některých [[rozvojová země|rozvojových zemích]] nebo v oblastech nepřístupných jiné dopravě se však provozuje dodnes.
 
Pro voroplavbu musí být vodní tok (zpravidla [[řeka]]) přiměřeně [[splavnost|splavný]]. Proto se v době voroplavby místy stavěly umělé [[plavební kanál]]y, upravovaly vodní toky stavbou [[jez]]ů a na jezech se pro vory stavěly [[propust]]i. V dnešní době se některé používají pro [[kanoistika|kanoistiku]] a [[raft]]ování, jiné jsou přehrazené a účel už nemají.
Každý vor byl vpředu svázán pevně a natěsno a vzadu volněji nebo vůbec – proto se odpředu rozšiřoval. První vor se nazýval předák, předáková tabule nebo vrátenskej vor – na levé (vrátenské) straně veslo obsluhoval vrátný – kapitán plavby – a na pravé (pacholčí) straně další člen posádky. Druhý byl slabák, pacholčí vor. Na něm bývala kuchyně s ohništěm a protisměrné veslo „opačina“. Na slabáku bylo také firma – označení majitele a vrátného. Třetí vor byl „šrekovej“ – na něm byla jedna z brzd, 3–7 metrů dlouhá kláda zapouštěná kolmo do dna řeky. Poslední vor se jmenoval zadák a byl opatřen jedním veslem nebo kormidlem.
 
Voroplavbou je známá také například řeka [[Dunajec]] v Polsku a na Slovensku. Také řeka [[Tara (řeka)|Tara]] v [[Černá Hora|Černé Hoře]], ale i tam je plánována výstavba přehrad.
 
== Související články ==