Starověká Alexandrie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
zahájení kapitoly
Řádek 3:
[[Soubor:Alexandreia anc Shepherd.jpg|vpravo|náhled|Plán starověké Alexandrie]]
[[Soubor:Pompey's Pillar 2006.jpg|vpravo|náhled|Tzv. [[Pompeiův sloup]] s [[Haremheb]]ovou [[sfinga (Egypt)|sfingou]]]]
'''Starověká Alexandrie''' ([[starořečtina|řecky]] Ἀλεξάνδρεια της Αιγύπτου – ''Alexandreia tés Aigyptú'', [[latina|latinsky]] ''Alexandria ad Ægyptvm'', doslovně „Alexandrie u Egypta“) byla významná antická [[helénismus|helénistická]] [[polis]] v [[severní Afrika|severní Africe]] na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]] v nejzápadnější části [[nil]]ské [[Delta Nilu|delty]] přesně na místě současné [[Alexandrie]]. Byla založena v roce [[332 př. n. l.|332]]/[[331 př. n. l.]] [[Alexandr Veliký|Alexandrem Makedonským]] jako první z mnoha stejnojmenných měst v průběhu jeho vojenského tažení; již kolem roku [[320 př. n. l.]] se stala hlavním městem [[ptolemaiovský Egypt|říše]] jeho nástupce v Egyptě [[Ptolemaios I. Sótér|Ptolemaia]] a díky cílenému úsilí všech pozdějších [[Ptolemaiovci|ptolemaiovských]] králů se jen několik generací po svém založení stala nejdůležitějším vědeckým, kulturním, obchodním a do jisté míry i politickým centrem celého helénistického světa. K jejímu věhlasu a jedinečné kulturní atmosféře výrazně přispívala nejen např. [[Hrobka Alexandra Velikého v Alexandrii|Alexandrova hrobka]], tamní slavné [[Músaion v Alexandrii|Músaion]] s proslulou [[alexandrijská knihovna|knihovnou]], [[Maják na ostrově Faru|faroský maják]] či všestranně se projevující nápadná okázalost tohoto nejhonosvějšího města helénistického světa, ale především skutečnost, že bez ohledu na řeckou kulturní dominanci byla místem skutečného setkávání nejrůznějších soudobých kulturních a duchovních proudů překračujícího národnostní tradice. Druhou stranou [[Multikulturalismus|multikulturního]] charakteru města ovšem byla značná výbušnost alexandrijského veřejného života se sklony ke konfliktům, nepokojům a násilnostem.
 
Ptolemaiovci, protože „na bojišti helénistického světa se v&nbsp;bitvě o&nbsp;prestiž a postavení používaly i jiné zbraně,&nbsp;… Alexandrii od samého počatku využívali jako výkladní skříň svého bohatství a slávy a zároveň jako nejdůležitější prostředek, jehož pomocí mohli nevojenskými prostředky soupeřit s&nbsp;[[diadochové|rivali]] a dokonce je předčit.“<ref>{{Citace sborníku
Řádek 18:
| kapitola = 14
| strany = 418
| poznámka = [Dále jen Lloyd (2003)]}}</ref> Péče o&nbsp;rozvoj města proto byla pokládána za prvořadý úkol každého panovníka. Svého vrcholného rozkvětu Alexandrie dosáhla za vlády [[Kleopatra VII.|Kleopatry VII.]] a v&nbsp;době následující, kdy počet jejích obyvatel výrazně přesáhl půl milionu. Po ovládnutí [[Augustus|Octavianem]] v&nbsp;roce [[31 př. n. l.|31]]/[[30 př. n. l.]] se stala po [[Řím]]u nejvýznamnějším městem [[Starověký Řím|říše]] a faktickým centrem celého východního Středomoří. Pozvolný pokles jejího významu přineslo až založení [[Konstantinopol]]e roku [[330]], v&nbsp;roce [[395]] ještě umocněné rozdělením římské říše na [[Západořímská říše|západní]] a [[Byzantská říše|východní]] část, v&nbsp;jejichž důsledku Alexandrie začleněná do východního impéria do značné míry pozbyla svésvou roleroli zprostředkovatele obchodu. I&nbsp;nadále si ale podržela svůj vliv vědecký a kulturní, a to až do obsazení [[Arabové|Araby]] v roce [[643]], po němž jako město postupně zanikla.
 
Protože se starověká Alexandrie nacházela na témže místě jako moderní město a její pozůstatky tedy leží pod novodobou zástavbou, zůstávala poměrně dlouho [[archeologie|archeologicky]] jen málo prozkoumána. Teprve v&nbsp;posledních desetiletích bylo objeveno a prozkoumáno několik [[Archeologická lokalita|archeologických lokalit]]; velký význam, s&nbsp;ohledem na změny linie [[pobřeží]], má vedle klasického výzkumu i [[podmořská archeologie]].
 
== Dějiny ==
Místo, na němž byla později Alexandrie založena, bylo využíváno už v&nbsp;dřívějších [[chronologie starověkého Egypta|historických obdobích]]: v&nbsp;[[Nová říše|Nové říši]] za vlád [[starověký Egypt|egyptských]] [[faraon|panovníků]] [[Tutanchamon]]a a [[Ramesse II.]] se zde nacházel námořní přístav pro obchod s&nbsp;[[Egejské moře|egejskou]] oblastí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pollard
| jméno = Justin
| příjmení2 = Reid
| jméno2 = Howard
| rok = 2008
| titul = Vzestup a pád Alexandrie
| vydavatel = Deus
| místo = Praha
| isbn = 978-80-87087-44-2
| počet stran = 236
| strany = 15
| poznámka = [Dále jen ''Vzestup a pád Alexandrie'']
}}</ref>