Starověká Alexandrie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
m drobnosti
Řádek 3:
[[Soubor:Alexandreia anc Shepherd.jpg|vpravo|náhled|Plán starověké Alexandrie]]
[[Soubor:Pompey's Pillar 2006.jpg|vpravo|náhled|Tzv. [[Pompeiův sloup]] s [[Haremheb]]ovou [[sfinga (Egypt)|sfingou]]]]
'''Starověká Alexandrie''' ([[starořečtina|řecky]] Ἀλεξάνδρεια – Alexandreia, [[latina|latinsky]] Alexandria) byla významná antická [[helénismus|helénistická]] [[polis]] v [[severní Afrika|severní Africe]] na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]] v nejzápadnější části [[nil]]ské [[Delta Nilu|delty]] přesně na místě současné [[Alexandrie]]. Byla založena v roce [[332 př. n. l.|332]]/[[331 př. n. l.]] [[Alexandr Veliký|Alexandrem Makedonským]] jako první z mnoha stejnojmenných měst v průběhu jeho vojenského tažení; již kolem roku [[320 př. n. l.]] se stala hlavním městem [[ptolemaiovský Egypt|říše]] jeho nástupce v Egyptě [[Ptolemaios I. Sótér|Ptolemaia]] a díky cílenému úsilí všech pozdějších [[Ptolemaiovci|ptolemaiovských]] panovníků se jen několik generací po svém založení stala nejdůležitějším vědeckým, kulturním, obchodním a do jisté míry i politickým centrem celého helénistického světa. K jejímu věhlasu a jedinečné kulturní atmosféře výrazně přispívalopřispívala nejen např. [[Hrobka Alexandra Velikého v Alexandrii|Alexandrova hrobka]], tamní slavné [[Músaion v Alexandrii|Músaion]] s proslulou [[alexandrijská knihovna|knihovnou]], [[Maják na ostrově Faru|faroský maják]] či všestranně se projevující nápadná okázalost tohoto nejhonosvějšího města helénistického světa, ale především skutečnost, že bez ohledu na řeckou kulturní dominanci byla místem skutečného setkávání nejrůznějších soudobých kulturních a duchovních proudů překračujícího národnostní tradice. Druhou stranou [[Multikulturalismus|multikulturního]] charakteru města ovšem byla značná výbušnost alexandrijského veřejného života se sklony ke konfliktům, nepokojům a násilnostem.
 
Svého vrcholného rozvoje Alexandrie dosáhla za vlády [[Kleopatra VII.|Kleopatry VII.]] a v době následující, kdy počet jejích obyvatel výrazně přesáhl půl milionu. Po ovládnutí [[ŘímanéAugustus|ŘímanyOctavianem]] v roce [[31 př. n. l.|31]]/[[30 př. n. l.]] se stala po [[Řím]]u nejvýznamnějším městem [[Starověký Řím|říše]] a faktickým centrem východního Středomoří. Pozvolný pokles jejího významu přineslo až založení [[Konstantinopol]]e roku [[330]], pozdějiv roce [[395]] ještě umocněné rozdělením římské říše na [[Západořímská říše|západní]] a [[Byzantská říše|východní]] část, v jejichž důsledku Alexandrie začleněná do východního impéria do značné míry pozbyla své role zprostředkovatele obchodu. I nadále si ale podržela svůj vliv vědecký a kulturní, a to až do obsazení [[Arabové|Araby]] v roce [[643]], po němž jako město postupně zanikla.
 
Protože se starověká Alexandrie nacházela na témže místě jako moderní město a její pozůstatky tedy leží pod novodobou zástavbou, zůstávala poměrně dlouho [[archeologie|archeologicky]] jen málo prozkoumána. Teprve v posledních desetiletích bylo objeveno a prozkoumáno několik [[Archeologická lokalita|archeologických lokalit]]; velký význam, s ohledem na změny linie [[pobřeží]], vedle klasického výzkumu i [[podmořská archeologie]].