Morava: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Carnby (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
zpřes.(-léta, kdy byla Morava součástí země Moravskoslezské)
Řádek 39:
|}
 
'''Morava''' ([[Latina|latinsky]] ''Moravia'', [[Němčina|německy]] ''Mähren'', [[polština|polsky]] ''Morawy'') je jednou ze tří [[Historické české země|historických českých zemí]]. V minulosti spadala pod [[země Koruny české]]. Název je odvozen od řeky [[Morava (řeka)|Moravy]] („krajina kolem řeky Moravy“), jejíž jméno je předslovanského původu s významem ''voda, močál''.<ref>ŠRÁMEK, Rudolf, MAJTÁN, Milan, Lutterer, Ivan: Zeměpisná jména Československa, Mladá fronta (1982), Praha, str. 202.</ref> Hlavním městem Moravy byla původně [[Olomouc]] a odv rokuletech [[1642]]-[[1782]] doa roku 1948{{Chybí zdroj}}[[1849]]-[[1928]] [[Brno]].
 
Územní rozsah a mocenské začlenění Moravy se opakovaně výrazně měnilo. Po zániku [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] přestala být Morava ohniskem státu a samostatný stát s centrem na jejím území již nikdy poté neexistoval.<ref>ČAPKA, František: Morava, edice Stručná historie států, Libri (2003), Praha, ISBN 80-7277-186-8, str. 132.</ref> V roce [[1019]] či [[1020]] dobyl Moravu po obsazení [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslavem Chrabrým]] český kníže [[Oldřich]]<ref>ŽEMLIČKA, Josef: Čechy v době knížecí (1034-1198), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (1997), ISBN 80-7106-196-4, str. 43.</ref> a opětovně<ref>ŽEMLIČKA, Josef: Čechy v době knížecí (1034-1198), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (1997), ISBN 80-7106-196-4, str. 39 a 40.</ref> ji připojil k [[Přemyslovci|přemyslovskému]] státu. Od té doby až podnes zůstávají politické osudy Čech a Moravy většinou spojeny, i když obě země měly ve středověku a raném novověku poměrně velkou míru autonomie.