Krystalka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: fi:Kidekone |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 5:
== Princip činnosti ==
[[Soubor:645 krystalka01.svg|thumb|Schéma krystalky s jedním rezonančním obvodem (modře naznačené je zapojení se zvýšenou selektivitou)]]
Krystalka [[demodulátor|demoduluje]] [[amplitudová modulace|amplitudově modulované]] signály, za určitých okolností (s velmi špatnou kvalitou) i signály modulované kmitočtově. Z [[anténa|antény]] přichází spektrum signálů na paralelní [[rezonanční obvod]], který má selektivní charakter, a tlumí všechny [[kmitočet|kmitočty]] vyjma kmitočtu rezonančního. [[dioda|Diodou]] je odstraněna kladná, nebo záporná část obálky amplitudově modulovaného signálu,
== Konstrukce krystalky ==
Řádek 12:
* Nejjednodušší krystalky byly tvořeny zprvu jen detekčním krystalem a filtračním kondenzátorem. Ty neumožňovaly ladění a přijímaly veškeré signály, které na anténu dopadly. Vzhledem k množství rozhlasových stanic v začátcích rozhlasové éry a velmi malé citlivosti tento nedostatek nevadil.
* Později, s rostoucím množstvím rozhlasových stanic, byly konstrukce krystalek doplněny laděným [[rezonanční obvod|rezonančním obvodem]]. [[Cívka]] se používala zpravidla válcová. Ladění umožňuje [[kondenzátor]] s proměnnou kapacitou. V případě potřeby větší selektivity lze detekční [[dioda|diodu]] zapojit na odbočky cívky. Tím se zvýší selektivita
* Při použití dvou [[rezonanční obvod|rezonančních obvodů]] spojených induktivní vazbou se zvyšuje selektivita celé krystalky. Pak je nutno oba rezonanční obvody ladit na stejný [[kmitočet]].
* Kondenzátor s proměnou kapacitou sériově připojený mezi anténu a krystalku slouží k [[impedanční přizpůsobení|impedančnímu přizpůsobení]] [[anténa|antény]] ke krystalce. Jiným způsobem impedančního přizpůsobení může být vstupní přizpůsobovací [[transformátor]] s odbočkami. Řešení s proměnnou kapacitou se ale v praxi nepoužívá.
== Praktická realizace ==
[[Soubor:645 krystalka02.svg|thumb|left|Schéma krystalky s duálním laděním a přizpůsobovacím kondenzátorem]]
Praktická realizace krystalky má několik kritických bodů, které je nutné dodržet.
* Detektor: Jako detektor se v počátcích používal galenitový krystal a kovový hrot. Lze použít polovodičovou [[dioda|diodu]] a to buď germaniovou nebo [[Schottkyho dioda|Shottkyho]]. Křemíková dioda je nevhodná z důvodu vysokého prahového napětí. I tak ale musí vstupní signál dosahovat nejméně několika desetin voltu.
* [[Sluchátka]]: Sluchátka jsou zatěžovací impedancí celé krystalky. [[Impedance]] obvodů krystalky je vysoká, a tak by při použití sluchátek s nízkou impedancí byl obvod krystalky zatížen, napětí na rezonančním obvodu by vlivem snížení činitele jakosti kriticky pokleslo a nedošlo by k reprodukci zvuku ve sluchátkách. Používají se proto vysokoimpedanční sluchátka anebo výstupní převodní transformátory impedance umožňující připojení sluchátek s nízkou impedancí.
* [[Cívka|Cívky]]: Provedení cívek má vliv na jejich činitel jakosti Q a tím i na selektivitu a ztráty v obvodu. Klasické válcové cívky bez jádra mají činitel jakosti
== Vlastnosti krystalky ==
* ''Citlivost'' krystalky je velmi malá, protože v ní nedochází k žádnému zesílení přijímaného signálu. Proto vyžaduje anténu s vysokým ziskem, kvalitní uzemnění a silný signál z vysílače.
* ''Selektivita'' je dána použitým obvodem, ale obecně je selektivita krystalky nízká. To znamená, že pokud vysílá několik dostatečně silných vysílačů kmitočtově blízko sebe, nedají se dostatečně odladit a všechny blízké stanice jsou reprodukovány současně. Ve většině případů ale nízká selektivita nevadí.
Výhodou krystalky při příjmu ampitudově modulovaného signálu je minimální zkreslení - v celé přijímací cestě je totiž zařazen jen jeden nelineární prvek (demodulační dioda).
Protože je krystalka přijímač bez jakéhokoliv zesílení, je příjem tichý.▼
[[Kategorie:Elektronika]]
|