Rudné doly na Příbramsku: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
{{Pracuje se}} + báňská charakteristika |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2:
'''Těžba rud na Příbramsku''', respektive na [[Březové Hory|Březových Horách]] a [[Bohutín (okres Příbram)|Bohutíně]], je písemně doložena věnovací listinou z [[21. duben|21. dubna]] [[1311]]. Tato listina obsahuje darování hutě biskupu Janovi pražským občanem [[Konrád z Příbrami|Konrádem z Příbrami]]. Podle archeologického výzkumu docházelo k hornické činnosti na Březových Horách již dříve - na přelomu 12. a 13. století. Některý výzkumy však uvádí i počátky těžby v 2. polovině prvního století po Kristu a dokonce i několik staletí před Kristem. Odborníci se také shodují na tom, že v nedalekém [[Bohutín (okres Příbram)|Bohutíně]] byla těžba zahájena dříve než na Březových Horách.
==Historie==
O tom, že těžba stříbrných rud pokračuje i ve [[14. století]] svědčí hned několik dokumentů - jedná se například o listinu vydanou [[30. dubna]] [[1330]], v níž je Mikulášem z Nových Dvorů věnována zbraslavskému klášteru desátá část výnosu z dolů. Z [[15. století]] se žádné dokumenty o důlní činnosti nedochovaly, přesto ji zde můžeme předpokládat. Těžbu rud na Příbramsku v 16. století dokládají 4 horní knihy a několik listin. K velkému rozvoji důlní činnosti v březohorském revíru dochází právě na počátku [[16. století]]. V letech [[1550]] - [[1574]] zde byly vytěženy 4 tuny [[stříbro|stříbra]], za celé 16. století přibližně 11 tun, avšak v porovnání s jinými českými významnými doly je to jen nepatrná produkce.
Řádek 24 ⟶ 23:
==== Důlní doprava ====
[[Soubor:Ševčísnký důl - důlní lokomotiva.JPG|thumb|[[Akumulátor]]ová lokomotiva v [[Hornické muzeum Příbram|Hornickém muzeu Příbram]]]]
'''Horizontální doprava''' byla na březohorském rudném revíru po většinu doby zajištěna lidskou silou. Ruční doprava byla kompletně nahrazena [[elektrická lokomotiva|elektrickými]] [[akumulátor]]ovými [[lokomotiva]]mi až v první polovině [[20. století]], ačkoliv teprve v roce [[1875]] se na hlavních chodbách dolů začali používat koně a koncem [[19. století]] benzolové lokomotivy. K '''vertikální dopravě''' se nejprve používala [[vodní kolo|vodní kola]] a [[koňský žentour|koňské žentoury]]. V první polovině [[19. století]] dochází k velkému pokroku ve vertikální dopravě - roku [[1846]] byl na [[Důl Marie|dole Marie]] vybudován první [[parní stroj|parní]] těžní stroj v březohorském revíru. Elektrifikace ve [[20. století]] se ve vertikální dopravě příliš neuplatnila. Jednak proto, že výstavba takových strojů byla nákladná a jednak proto, že panovaly obavy z případných výpadků elektrického proudu. Na [[Důl Vojtěch|dole Vojtěch]] a [[Důl Anna|Anna]] se parní těžní stroje [[Breitfeld & Daněk]] zachovaly až do ukončení těžby. Dnes se jedná o [[technická památka|technickou památku]].
==Tabulky==
| |||