Fridrich II. Lehnický: Porovnání verzí

Byl synem lehnicko-břežského knížete [[Fridrich I. Lehnický|Fridricha I.]] a jeho ženy [[Ludmila z Poděbrad|Ludmily z Poděbrad]]. Byl proponentem polské strany, měl blízko k [[Zikmund I. Starý|Zikmundovi I. Starému]], knížeti hlohovskému a nejvyššímu královskému místodržiteli Slezska, bratru českého krále [[Vladislav II. Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] a pozdějšímu polskému králi. Roku [[1515]] se dokonce oženil s jeho sestrou [[Alžběta Jagellonská|Alžbětou]], která ale roku [[1517]] zemřela.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4 | stránky = 142 | poznámky = Dále jen '''Neznámá země'''}}</ref> Podruhé se oženil s [[Žofie Braniborsko-Ansbašská|Žofií Braniborsko-Ansbašskou]]. Byl stoupenecstoupencem [[Luteránství|reformace]], a k [[Luteránství|luterství dokonce]] veřejně konvertoval.<ref>Neznámá země, s. 156</ref> Na jeho dvoře působil také radikální kazatel [[Kašpar Švenkfeld]], který dal základ tzv. švenkfeldským. Po smrti [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]] [[Bitva u Moháče|u Moháče]] v roce [[1526]] odmítl kandidaturu na český trůn (byl vnukem [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]).<ref>Neznámá země, s. 150</ref> Místo toho podporoval kandidaturu pruského knížete [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský|Albrechta Braniborsko-Ansbašského]], bratra krnovského knížete [[Jiří Braniborsko-Ansbašský|Jiřího]].<ref>Neznámá země, s. 242</ref>