Verze z 22. 1. 2010, 12:12 editovat Jiří Janíček (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 10 072 editací m →‎Související články: +1 (důl.!) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 8. 2010, 20:22 editovat zrušit editaci BobM (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 85 145 editací {{sloučit\|Bastard\|ze}} Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{sloučit\|Bastard\|ze}} '''Levoboček''' (řidčeji a hanlivě ''[[bastard]]'', vulgárně ''panchart''<ref>[[PSJČ]], [[SSJČ]]: heslo ''bastard'' a ''panchart''</ref>) je označení pro [[manželství\|nemanželského]] [[potomek\|potomka]]. Nemanželští synové panovníků byli označováni jako ''nelegitimní'' (vlastně "v rozporu se zákonem, právem"), což v praxi znamenlo, že pokud nebyli přijati za vlastní, neměli dědičné právo na [[trůn]] ani [[dědictví]]. Jako nelegitimní bývají označováni také potomci [[papež]]ů (zejména v renesanci).▼ Ve středověku označení "bastard" nemělo hanlivý příznak, například [[Vilém Normanský]] se tak sám označoval: "Ego Guillelmus, cognomento bastardus".<ref>Ottův slovník naučný, heslo ''Bastard''</ref>▼ ▲'''Levoboček''' (řidčeji a hanlivě ''[[bastard]]'', vulgárně ''panchart''<ref>[[PSJČ]], [[SSJČ]]: heslo ''bastard'' a ''panchart''</ref>) je označení pro [[manželství\|nemanželského]] [[potomek\|potomka]]. Nemanželští synové panovníků byli označováni jako ''nelegitimní'' (vlastně "v rozporu se zákonem, právem"), což v praxi znamenlo, že pokud nebyli přijati za vlastní, neměli dědičné právo na [[trůn]] ani [[dědictví]]. Jako nelegitimní bývají označováni také potomci [[papež]]ů (zejména v renesanci). ▲Ve středověku označení "bastard" nemělo hanlivý příznak, například [[Vilém Normanský]] se tak sám označoval: "Ego Guillelmus, cognomento bastardus".<ref>Ottův slovník naučný, heslo ''Bastard''</ref> == Známí levobočci ==

Levoboček: Porovnání verzí