Verze z 1. 8. 2010, 17:42 editovat Outloň (diskuse \| příspěvky) 1 473 editací m slavománie, zcela chybně zapsané prolinky, odstranění prolinků na rozcestníky ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 8. 2010, 17:43 editovat zrušit editaci Outloň (diskuse \| příspěvky) 1 473 editací m typo Přejít na další porovnání →
Řádek 6: V [[Česká republika\|České republice]] je urologie rozvíjena na řadě klinických pracovišť, většina [[Nemocnice\|nemocnic]] má své urologické [[Nemocniční oddělení\|oddělení]] a zároveň je vytvořena (regulovaná) síť ambulatních urologů. Za zakladatelé moderní urologie je považován [[profesor]] [[Karel Uhlíř]] ([[Ostrava]], později [[Brno]]), [[akademik]] [[Jan Bedrna]]([[Hradec Králové ]]) a profesor [[Eduard Hradec]] ([[Praha]]), byť i jiná univerzitní parcoviště měla své významné učitele (Kučera - [[Olomouc]], Šváb - Hradec Králové). Za samostatný obor urologie je dnes považována dětská urologie (Bedrnova učebnice z roku 1954 je dodnes citována), rozvíjena především profesorem [[Hvězdoslav Stefan\|Hvězdoslavem Stefanem]] (Hradec Králové), profesorem Janem Dvořáčkem (Praha) a [[docent]]kou [[Anna Utíkalová\|Annou Utíkalovou ]] (Olomouc). K roku 2010 měla Česka republika urologické kliniky s vědecko - výzkumnou a výukovou základnou v ~~'''~~Praze~~'''~~ ([[ Všeobecná fakultní nemocnice\|Všeobecná fakultní nemocnice ]] a [[1. lékařská fakulta UK]], [[Fakultní nemocnice Motol\|Motol]] a [[2. lékařská fakulta UK]] a [[Fakultní nemocnice Královské Vinohrady\|Královské Vinohrady]] spojená s [[3. lékařská fakulta UK\|3. lékařskou fakultou UK]]), ~~'''~~Plzni~~'''~~ (FN Plzeň a [[Lékařská fakulta UK v Plzni\|lékařská fakulta UK Praha v Plzni]]), ~~'''~~Hradci Králové~~'''~~ (FN Hradec Králové a lékařská fakulta UK Praha v Hradci Králové), '''Olomouci''' (FN Olomouc a lékařská fakulta UP v Olomouci)a ~~'''~~Brně~~'''~~ (FN nemocnice Brno - Bohunice a lékařská fakulta MU v Brně). == Vzdělání urologa == [[Lekařská atestace\|Předatestační]] praxe podle vyhlášky č. 185/2009 Sb. rozdělena do dvou částí. Během prvních dvou let musí lékař absolvovat [[chirurgický kmen]], následuje vlastní specializační výccvik v oboru urologie v délce trvání nejméně 48 měsíců na urologickém oddělení. V rámci specializačního výcviku stráví lékař nejméně 12 měsíců na akreditovaném pracovišti, z toho nejméně 2 týdny na pracovišti provádějícím [[transplantace]] a [[Hemodialýza\|hemodialýzu]] a nejméně 2 měsíce na pracovišti dětské urologie. Již v rámci specializační přípravy se může lékař specializovat v oboru dětská urologie, započítává se mu však nejvýše 6 měsíců. Součástí předatestační přípravy je povinná i doporučená účast na řadě kurzů a seminářů. Podle dobíhající [[Lékařská atestace\|atestace]] realizované podle Věstníku Ministerstva zdravotnictví z roku 2005 trvá příprava k atestaci nejméně šest let. 60 měsíců tráví lékař na urologickém oddělení, z toho alespoň 12 měsíců na akreditovaném pracovišti, kde se musí aktivně zapojit do vědeckovýzkumné činnosti pracoviště. Kromě toho musí lékař strávit minimálně 9 měsíců na běžném [[chirurgie\|chirurgickém oddělení]], 2 měsíce na [[Vnitřní lékařství\|interním]] oddělení a 1 měsíc na oddělení [[Anesteziologie a resuscitace\|anesteziologie, resuscitace]] a [[intenzivní péče]]. Podmínkou připuštění k atestační zkoušce je publikace alespoň dvou prací v recenzovaných ~~časopisech~~[[časopis]]ech, u kterých je uchazeč uveden jako hlavní [[autor]]. === Nádstavbové atestace k základnímu oboru urologie === Řádek 17: === Vědecké a pedagogické hodnosti v urologii === V oboru [[chirurgie]], specializace urologie, lze získat na [[Univerzita\|univerzitách]] v České republice [[Vědecká hodnost\|vědecké hodnosti]]- '''"[[doktor]]"''' ([[Ph.D.]]) a [[Akademie věd České republiky]] může udělit [[titul]] '''"[[Doktor věd]]"''' - [[D. Sc.]] (dříve [[DrSc.]].) i hodnosti vědecko-pedagogické: '''"[[docent ]]"''' ([[doc.]]) a '''"[[profesor]]"''' ([[prof.]]). '' Dříve udělovaný titul "[[kandidát věd ]]" - [[CSc.]]. - je ekvivalentní titulu Ph.D. Uvedené tituly lze získat i mimo Českou republiku, u titulů z některých zemí je nutná aprobační řízení, případně aprobační zkouška. Řádek 36: == Odborná společnost == V rámci České republiky se urologové dobrovolně sdružují v '''České urologické společnosti''' (ČUS), případně [[Evropská urologická společnost\|Evropské urologické společnosti]] (EAU - ''European Association of Urology''), méně často v mezinárodní urologické společnosti (IAU - ''International Association of Urology''). ČUS je součástí [[Česká lékařská společnost\|České lékařské společnosti]] J. E. Purkyně. Společnost pořádá odborné akce, zastupuje své členy v jednání se [[ Stát\| státem]] a jinými organizacemi. Podílí se na vytváření podkladů pro primární (předatestační) i sekundární (celoživotní) vzdělávání urologů, které vydává ve formě "doporučení" (jsou právně nezávazná, dávají však odborná vodítka v [[Diagnostika \| diagnostice]] a léčbě urologických [[onemocnění]]). Jako dobrovolné sdružení nemá přímý vliv na udělování vědeckých a vědecko - pedagogických titulů, stejně tak nenese odpovědnost za atestační zkoušky urologů (odpovědnost nese Institut pro další vzdělávání zdravotníků a farmaceutů - IPVZ - v Praze), i když je obvykle v [[Komise\|komisi]] i zástupce ČUS. ČUS má řadu sekcí, podle [[Lékařská specializace\|specializací]] v rámci urologie (např. [[Andrologie\|andrologická]] sekce, [[Onkologie\|onkologická]], urodynamická atd.). Vedení ČUS - ~~výbo~~výbor - je volen v pravidelných cyklech. Na rozdíl od [[Česká lékařská komora\|České lékařské komory]], ve které je účast lékaře povinná, chce-li v rámci České republiky vykonávat lékařskou praxi, urolog nemusí být v ČUS (EAU atd.) spolčen a jeho vzdělání a jeho odborná [[kompetence]] a odpovědnost je dána předpisy IPVZ Praha, ev. právními předpisy. Vedle ČUS působí v rámci České republiky druhá dobrovolná odborná společnost - '''Společnost ambulantních urologů''' (SAU), která sdružuje především soukromé, mimo - nemocniční urology.

Urologie: Porovnání verzí