Bohuslav Klíma starší: Porovnání verzí

Přidáno 807 bajtů ,  před 10 lety
m
typo (úpravy. doplnění. odkazy, NK ČR)
m (přidána Kategorie:Muži za použití HotCat)
m (typo (úpravy. doplnění. odkazy, NK ČR))
'''Bohuslav Klíma starší''' je český archeolog, zabývající se zejména obdobím [[paleolit|paleolitu]]. Proslavil se hlavně svými výzkumy v [[Pavlov (okres Břeclav)|Pavlově]]. Jeho synem je [[Bohuslav Klíma mladší]], archeolog specializující se na [[raný středověk]].
 
{{Infobox Vědec
|jmeno = Bohuslav Klíma
|popisek =
|rodne_jmeno =
|datum_narozeni = [[26. 3březen|26. března]] [[1925]]
|misto_narozeni = [[Drahotuše]]
|datum_umrti = [[6. únor]]a [[2000]]
|misto_umrti = [[Dolní VěstoniceBrno]]
|duvod_umrti =
|pobyt =
|znamy_diky = [[Pavlov (okres Břeclav)]], [[Dolní Věstonice]], [[Petřkovická venuše]], jeskyně [[Pekárna (jeskyně)|Pekárna]]
|oceneni =
|poznamky = otec [[Bohuslav Klíma mladší|Bohuslava Klímy ml.]], známého archeologa, zabývajícího se ranným středověkem.
}}
[[Docent|Doc.]] [[Doktor přírodních věd|RNDr.]] '''Bohuslav Klíma starší''', je[[Doktor věd|DrSc.]]<ref>[http://www.regionhranicko.cz/dokumenty/strategie/Doplnkova%20analyza_priloha_1(5).pdf Významné osobnosti mikroregionu Hranicko - Doc. RNDr. Bohuslav Klíma, DrSc.]</ref>, ([[26. březen|26. března]] [[1925]], [[Drahotuše]] – [[6. únor]]a [[2000]], [[Brno]]) byl český archeolog a geolog, zabývající se zejména obdobím [[paleolit|paleolitu]]. Proslavil se hlavně svými výzkumy v [[Pavlov (okres Břeclav)|Pavlově]]. Jeho synem je [[Bohuslav Klíma mladší]], archeolog specializující se na [[raný středověk]].
 
== Život a dílo ==
Narodil se 26. 3. [[1925]] v Drahotuších u [[Hranice na Moravě|Hranic na Moravě]]. Za [[Druhá světová válka|2. světové války]] se přestěhoval do Brna, kde se seznámil s [[Karel Absolon|Karlem Absolonem]], který Klímu zaměstnal jako kresliče pro svoje archeologické atlasy. Zde se Klíma poprvé seznámil s výrobky lidí ze [[Paleolit|starší doby kamenné]]. Když byly v roce [[1945]] znovu otevřeny vysoké školy, nastoupil Klíma studium, které ukončil doktorátem z přírodních věd v roce 1948. Tehdy se zaměřoval ještě na [[Čtvrtohory|čtvrtohorní]] geologii. Jako pracovník [[Moravské zemské muzeum|Moravského zemského muzea]], kde se stal vedoucím „diluviálního“ oddělení, se dostal na studijní cestu do Francie.
 
Po vzniku [[ČSAV|akademie věd]] v roce 1952 přešel z muzea do brněnské pobočky archeologického ústavu [[Československá akademie věd|ČSAV]]. V ústavu působil celou svoji aktivní vědeckou dráhu, až do roku 1995. Vedl bezpočet výzkumů v Československu a účastnil se také výzkumů v západní Evropě.
 
Po odchodu na odpočinek se uchýlil do [[Dolní Věstonice|Dolních Věstonic]], kde kromě další vědecké práce při zpracovávání výsledků své badatelské činnosti se věnoval také svému celoživotnímu koníčku – vinohradnictví a výrobě vína. Ani v této době ovšem nezapomínal na další bádání a až do své smrti spolupracoval se svým synem na výzkumech velkomoravské lokality [[Hradiště sv. Hypolita|Znojmo – Hradiště]].
V roce 1950 se mu narodil syn [[Bohuslav Klíma mladší|Bohuslav]]. Bohuslav Klíma starší zemřel v roce 2000 v DolníchBrně.<ref>[http://sigma.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000016178&local_base=aut VěstonicíchBohuslav Klíma st. - autoritní záznam NK]</ref>
 
== Výzkumy ==
 
V roce 1947 obnovil výzkumy v [[Dolní Věstonice|Dolních Věstonicích]], které před válkou prováděl [[Karel Absolon]]. Jako zaměstnanec [[ČSAV]] zahájil výzkumy v sousedním [[Pavlov (okres Břeclav)|Pavlově]] v roce [[1952]]. Cílem výzkumů bylo „nahradit“ ztráty, které moravská archeologie utrpěla při požáru zámku v Mikulově na konci války, kde vzaly za své veškeré předválečné nálezy, které zde byly soustředěny.
Při svých výzkumech důsledně '''uplatňoval nové, progresivní metody''' (plošný odkryv, dokumentace polohy nalezených artefaktů podle čtverců, aplikace nových poznatků ve stratigrafii aj.). Vykopávky v [[Pavlov (okres Břeclav)|Pavlově]] probíhaly v podstatě nepřetržitě až do roku 1972, takže Klíma měl možnost zdejší naleziště prozkoumat skutečně důslednědůkladně.
Mezi nálezy z jeho výzkumů v Pavlově zaujme například zatím nejstarší známá keramika na světě – hliněné (hnětené a v pecovitém ohništi vypalované) zvířecí figurky, ohromný počet kamenných a kostěných nástrojů.
Klíma vedl také celou řadu krátkodobějších výzkumů – v jeskyních v [[Moravský kras|Moravském krasu]] (např. [[Švédův stůl]], [[Pekárna (jeskyně)|Pekárna]], [[Ochozská jeskyně]] …), v [[Předmostí u Přerova (archeologická lokalita)|Předmostí u Přerova]] a jinde. V prostoru před jeskyní [[Pekárna]] se mu podařilo objevit rytinu na žebru divokého koně, která zobrazuje pasoucí se koně. Z výzkumů na vrchu [[Landek|Landek u Ostravy]] z roku 1953 zase pochází takzvaná [[Petřkovická venuše]]. Je asi 4,5 cm vysoká a její stáří se odhaduje na 23 &nbsp;000 let. Jedná se o torzo, které věrně znázorňuje všechny části ženského těla, avšak nezdůrazňuje je jako většina ostatních sošek podobného stáří. V roce 1986 objevil při záchranném výzkumu během těžby zeminy pro hráze Novomlýnských nádrží pozoruhodně zachovaný trojhrob z doby lovců mamutů.
 
Klíma je spolu s H. Delportem autorem označení moravského [[gravettien|gravettienu]] – [[pavlovien]].
 
== Publikační činnost ==
{{NK ČR|jk01060504}}
 
Bibliografie B. Klímy čítá téměř 400 titulů, z toho 9 knih. Kromě odborných publikací je Klíma také autorem několika populárně naučných děl, ve kterých se pokoušel přiblížit výsledky svého bádání široké veřejnosti. Za stejným účelem pořádal také mnoho výstav doma i v zahraničí a byl častým hostem rozhlasových i televizních pořadů a dokumentů.
 
== Reference ==
<references />
 
== Externí zdroje ==
* [http://www.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=7627 Bohuslav Klíma - profil osobnosti na www.brna.cz]
 
{{DEFAULTSORT:Klíma starší, Bohuslav}}