Římský cenzor: Porovnání verzí

Odebrán 1 bajt ,  před 10 lety
bez shrnutí editace
m (př. n. l., {{Šablona:Upravit - Ottův slovník naučný}})
{{Šablona:Upravit - Ottův slovník naučný}}
Právo a povinnost zjistit počet občanůvobčanů a dle majetku vyměřiti jim práva a povinnosti příslušelo v [[Řím]]ě nejvyššímu úředníku, tedy za doby královské teoreticky [[král]]i, za republiky [[konzul]]ům. Poněvadž však konzulové byli velice zaměstnáni velitelstvím vojenským, a úkol zmíněný, který vyžadoval delší doby, každoročně vykonat nemohli, oddělena byla r. 443 př. n. l. tato funkce od úřadu konzulského a svěřena dvěma zvláštním úředníkům, kteříž nazváni byli '''Censoři'''.
 
Možno jest, že vyloučení funkce této z úřední činnosti konzulské způsobily také motivy politické. Censura byla úřad velice důležitý a mocný a byla pokládána fakticky za korunu republikánské úřední kariéry, ačkoli v officiální titulatuře uvádí se teprve na místě třetím. Obyčejem bylo ucházet se o censuru po odbytém konzulátě. Censoři mají tytéž odznaky jako úředníci vyšší. Jen [[liktor|liktoři]] jich neprovázejí, poněvadž s úřaden censorským nebylo spojeno imperium vojenské ani jurisdikce. Rovněž i práva úředníků vyšších jim příslušejí mimo právo svolávati do shromáždění národ a [[senát]] (ius cum populo, po případě cum plebe agendi a ius senatum consulendi). Kollegialita byla v úřadě tom velice přísně provedena, což lze vysvětliti velikou mocí tohoto úřadu a faktickou nezodpovědností. Má-li výkon censorský nabyti platnosti, jest potřebí souhlasu obou Censorů. Zemře-li jeden z Censorů aneb jinak z úřadu odejde, musí druhý též úřadu se vzdát. Volit náhradníka za odstouplého Censora nebylo dovoleno. Censoři byli voleni jako všichni úředníci vyšší v komiciích centuriátních za předsednictví konzula neb úředníka s mocí konzulskou.
Neregistrovaný uživatel