Valerian Magni: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo, rakouská monarchie není stát |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
'''Valerian Magni''' byl [[kapucín]], diplomat, blízký spolupracovník [[Pražská arcidiecéze|pražského arcibiskupa]] [[kardinál]]a [[Arnošt Vojtěch z Harrachu|Arnošta Harracha]] který se podílel na katolické reformě po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] jako zastánce mírného postupu.
Narodil se 15. října 1586 v [[Milán|Miláně]] jako Maxmilián Magni. Odtud přišel již v dětství roku [[1588]] do [[Praha|Prahy]] a vyrostl na [[Malá Strana|Malé Straně]], kam se přestěhovala jeho obchodnická rodina. Vstoupil do řádu [[Kapucíni|kapucínů]], kde přijal jméno Valerian. Po vysvěcení proslul jako dobrý kazatel a brzy se stal [[provinciál]]em pro [[Čechy]] a [[Rakousko]]. Sloužil v [[císař]]ských službách jako rádce a [[diplomat]]. Roku [[1621]] absolvoval diplomatickou misi do [[Francie]] roku [[1630]] do [[Mantova|
Papežskou kongregací Pro šíření víry (Propaganda fide) byl v červenci [[1625]] určen za spolupracovníka [[Pražská arcidiecéze|pražského]] [[arcibiskup]]a [[kardinál]]a [[Arnošt Vojtěch z Harrachu|Arnošta Harracha]] a v tétov funkci působil do roku [[1634]]. Jeho úkolem bylo pomáhat uskutečnit v [[Bílá Hora|pobělohorských]] [[Čechy|Čechách]] [[protireformace|katolickou obnovu]]. Usiloval o církev začleněnou do českých poměrů a nezávislou na [[Habsburkové|habsburské]] moci. Spolu s kardinálem Harrachem se pokoušel prosadit mírný postup [[rekatolizace]]. Připouštěl jistou toleranci vůči [[Protestantismus|protestantům]] a ne jejich striktní vyhánění, spojované mnohdy z nelidským zacházením. Násilí při hlásání víry odmítal. Tyto myšlenky se neúspěšně pokoušeli prosadit při jednáních ve [[Vídeň|Vídni]] roku [[1626]] do [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]]. Požadoval také svobodu [[Karlova univerzita|Karlovy univerzity]] a zrušení [[jezuité|jezuitského]] monopolu ve vzdělávání. Nakonec se podařilo pro českou církev prosadit finanční výtěžek ze solné daně za zcizené majetky, účast duchovních na sněmech a zřízení biskupského semináře. Další plán na zřízení čtyř nových [[biskupství]] se podařil plně dokončit až za [[Josef II.|Josefa II.]] I když po prvních jednání chtěl na svou funkci rezignovat, postupně se pustil do reformní práce v duchu přijatých pravidel. Kardinála Harracha zastupoval také v letech [[1628]] - [[1629]] v [[Řím]]ě, kde představil a hájil výsledky dosažené při jednáních.<br />
| |||