Verze z 5. 5. 2010, 21:15 editovat Ondra.pelech (diskuse \| příspěvky) 15 editací mBez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 7. 2010, 09:15 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m robot přidal: uk:Теорія суперструн; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 3: V současné době existuje pět konzistentních, ale vzájemně se lišících teorií superstrun. Tyto teorie jsou však pevně svázány dualitami, objevenými v tzv. druhé superstrunové revoluci v roce 1995. Pomocí těchto dualit sjednocuje tyto teorie tzv. [[M-teorie]]. M-teorie je formulována pro časoprostor o jedenácti dimenzích a zahrnuje i jedenáctidimenzionální [[supergravitace\|supergravitaci]]. Mnoho vlastností M-teorie ale ještě čeká na vysvětlení. == Co vysvětluje teorie superstrun == Experimentálně je známo, že elementární částice tzv. [[standardní model\|standardního modelu]] jsou uspořádány do 3 rodin, navzájem odlišných pouze [[hmotnost\|hmotností]]. [[Standardní model]] nemá pro toto žádné jednoznačné a teoreticky podložené vysvětlení. V teorii strun byl vysloven předpoklad, že tři rodiny elementárních částic by mohly souviset se základní topologickou charakteristikou geometrických objektů, která se nazývá [[genus]]. Intuitivně jde o počet otvorů v geometrickém objektu, kterým jsou v teorii superstrun tzv. [[Calabiho-Yauova varieta\|Calabiho-Yauovy variety]]. Superstrunová teorie by měla být teorií [[elementární částice\|elementárních částic]] a mezi rozsáhlou množinou nikdy nepozorovaných částic je též nehmotná částice se [[spin~~\|spinem~~]]em 2. Takovéto vlastnosti by měl mít [[graviton]], což je nutný předpoklad každé teorie, která má být adeptem též na [[teorie gravitace\|teorii gravitace]]. Superstrunná teorie docílila určitého pokroku v práci se [[singularita~~\|singularitami~~]]mi a [[divergence~~\|divergencemi~~]]mi, a umožňuje matematicky lépe popsat některé související teoretické představy, např. pro období krátce po [[velký třesk\|velkém třesku]], nebo entropii [[černá díra\|černé díry]]. == Co teorie superstrun neposkytuje == Teorie superstrun, přinejmenším ve své současné podobě, má jen značně neurčitou a nejasnou formální i obsahovou strukturu ([[postulát~~\|postuláty~~]]y, [[rovnice]], [[interpretace]]). Neumožňuje vypočíst [[hmotnost~~\|hmotnosti~~]]i [[elementární částice\|elementárních částic]], ani hodnoty těch [[vazební konstanta\|vazebních konstant]] a parametrů, které figurují již ve [[standardní model\|standardním modelu]]. Nepodává žádný jasný a jednoznačný předpis pro tzv. [[kompaktifikace\|kompaktifikaci]], tedy problém, jak přejít z prostoru o předpokládaném vysokém počtu dimenzí (např. 11 nebo 27) do běžného 4rozměrného [[časoprostor~~\|časoprostoru~~]]u. Příslušných produktů kompaktifikace, tzv. [[Calabiho-Yauova varieta\|Calabiho-Yauových variet]], existuje pak nespočetně mnoho a není známo, na základě jakého dodatečného principu mezi nimi fyzikálně vybrat a docílit konkrétnější předpovědi. Tím, že teorie superstrun připouští v podstatě téměř libovolně vysoký počet nikdy nepozorovaných elementárních částic, neposkytuje ani určení toho, kolik elementárních částic vlastně existuje. Teorie superstrun dnes neumožňuje prakticky žádné testovatelné netriviální předpovědi v oblasti experimentálně dostupné fyziky. Nezanedbatelná část fyziků proto na teorii superstrun v její současné podobě pohlíží skepticky, anebo mnohá její tvrzení přímo odmítá. == Přehled strunových teorií == Fyzikové v teorii strun byli zneklidněni existencí pěti různých strunových teorií. Během tzv. superstrunové revoluce se ukázalo, že tyto teorie jsou limitními případy jedné teorie, [[M-teorie]], která předpokládá 10 prostorových a 1 časový rozměr. Řádek 48: ! bgcolor="#FFCCCC" class="dark" \| HE \| align="CENTER" class="dark" \| 10 \| bgcolor="#FFFFCC" class="dark" \| [[Supersymetrie]] mezi silami a hmotou, pouze s uzavřenými strunami, žádné [[tachyon]]y, [[heterotická]], význam strun pohybujících se vlevo a vpravo se liší, [[grupa\|grupová]] symetrie je ''E''<sub>8</sub>~~×~~×''E''<sub>8</sub> \|} == Struny a blány == Kromě jednorozměrných strun předpokládá teorie také existenci vícerozměrných útvarů, p-blán. Konce otevřených strun se mohou pohybovat pouze po bláně. == Experimentální ověření == Zatím neexistuje, určitým pokrokem by mohlo být uvedení do provozu [[Large Hadron Collider\|LHC]]. Fyzikové doufají, že by mohly být s jeho pomocí objeveny alespoň některé z mnoha supersymetrických částic, které teorie superstrun umožňuje. Protože však současné teorie superstrun připouštějí supersymetrických částic v podstatě neomezené množství, významnější verifikace teorie touto cestou je obtížná. Řádek 63: == Odkazy == === Literatura === * [[Brian Greene]]: Elegantní vesmír. Superstruny, skryté rozměry a hledání finální teorie, [[Mladá fronta]], Praha 2001, ISBN 80-204-0882-7 * [[Brian Greene]]: Struktura vesmíru - Čas, prostor a povaha reality, Paseka, Praha- Litomyšl 2006, ISBN 80-7185-720-3 * [[Stephen Hawking]]: Vesmír v kostce, ISBN 80-7203-421-9 === Související články === Řádek 93: [[sl:Teorija superstrun]] [[sv:Supersträngteori]] [[uk:Теорія суперструн]] [[zh:超弦理論]]

Teorie superstrun: Porovnání verzí