Verze z 4. 4. 2010, 01:33 editovat AmphBot (diskuse \| příspěvky) 1 076 editací m robot změnil: fr:Cordes de sport ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 7. 2010, 17:24 editovat zrušit editaci Withour (diskuse \| příspěvky) 5 editací Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 7: [[Soubor:Touwmarkeringen.PNG\|thumb\|80px\|Značení jednoduchých, polovičních a dvojitých lan.]] ~~Z hlediska způsobu jištění se horolezecká lana dělí na:~~ * [[horolezecká lana jednoduchá]] * [[horolezecká lana dvojitá]] – dvě lana se zapínají do postupového jištění společně * [[horolezecká lana poloviční]] – do postupového jištění se zapíná každé lano zvlášť „na střídačku“ == rozdělení horolezeckých lan<ref name=HA>Tomáš Frank, Tomáš Kublák a kol.: Horolezecká abeceda, 20-23; Epocha, 2007, ISBN 978-80-87027-35-6</ref> == Dvojice tenkých lan se obvykle používá v terénech, kde hrozí přetržení nebo nebo přeseknutí lana (dlouhý pád, ostré skalní hrany, padající kameny). V takovém případě se předpokládá, že alespoň jedno lano vydrží. === podle pružnosti === * '''dynamická lana''' - jejich stěžejním faktorem je [[průtažnost]] (dynamické prodloužení), jež bývá v rozmezích 8–15 %. Jejich použití je především v horolezectví, kde jsou pro lezení "na prvním" jedinou možností. Jejich pružnost totiž postupně pohlcuje [[kinetická energie\|kinetickou energii]] horolezce a tím zabraňuje rizikům způsobeným velkým [[zrychlení\|přetížením]] v okamžiku zachycení pádu. Těmito riziky mohou být vážná vnitřní zranění, poškození páteře při uvázání lana pouze na sedací úvazek nebo selhání některých částí jistícího systému ([[štand]], [[postupové jištění]], [[úvazek]], lano...). Kromě průtažnosti je důležitým údajem dynamického lana počet normovaných pádů, jež by mělo lano vydržet, jsou udávány výrobcem. Normy dynamických lan: [[EN]] 892, [[ČSN]] EN 892, [[UIAA]] 101. * '''statická lana''' - mají výrazně nižší průtažnost než dynamická lana (do 5 %). Používají se hlavně jako pracovní lana, užití mají také ve speleologii a v záchranářství, v případech, kdy pružení lana není žádoucí. V horolezectví se používají zřídka, například na vytahování zásob. Jsou levnější než dynamická lana. ''Použití statického lana při jištění prvolezce je smrtelně nebezpečné!.'' ===== poznámky ===== * ''Existují i jiné druhy lan, například [[statodynamické lano\|statodynamické]], [[superstatické lano\|superstatické]], nebo lana specializovaná na různé konkrétní činnosti, jako [[speleologie]], [[canyoning]] a podobně.'' === z hlediska spůsobu jištění === * '''Jednoduché lano''' (anglicky „single rope“). Označuje se symbolem jedničky v kroužku. Průměr bývá mezi 9–11 mm. Používá se především v bezpečnějším terénu, kde nehrozí poškození lana například pádem kamene. Například na umělých stěnách a sportovních lezeckých lokalitách. * '''Poloviční lana''' (anglicky „half rope“), také tzv. „půlky". Označují se symbolem ½ v kroužku. Jejich průměr je menší než u jednoduchých lan (bývá v rozmezí kolem 7,5–9 mm). Poloviční lana se používají vždy ve dvojici a postupové jištění se zakládá střídavě. To znamená, že se jištění založí nejdříve pro jedno lano a v při další příležitosti k zajištění se do jištění "cvakne" lano druhé. Nikdy se do karabiny postupového jištění nevkládají oba prameny lan naráz, protože dynamické prodloužení polovičního lana není dimenzované na pád člověka do jediného pramenu. Při střídavém jištění se musí rovněž dbát na to, aby se prameny lan nekřížily, mohlo by dojít při pádu k jejich přepálení. Jištění se provádí oddělenými polovičními uzly nebo pomocí jisticí pomůcky umožnující vložení dvou nezávislých lan. Použití polovičních lan předchází nehodám způsobeným přeříznutím lan na ostrých skalních hranách nebo jejich přeseknutím padajícím kamením, používají se proto hlavně v horských podmínkách. * '''Dvojitá lana''' (anglicky „twin rope“), také tzv. „dvojčata“. Průměr mívají kolem 8 mm. Označují se spojenými „prstýnky“ v kroužku. Používají se ''výhradně'' ve dvojici, a to tak, jako by se jednalo o jediné lano. To znamená, že se, na rozdíl od polovičních lan, do karabin postupového jištění vkládají oba prameny zároveň. Střídavě být zakládána nesmí. Dvojčata se používají stejně jako poloviční lana v méně bezpečném terénu. ===== poznámky ===== Horolezecká lana byla v minulosti (cca do 60. let 20. století) vyráběna z přírodních materiálů (např. konopí, sisal, bavlna). Tato lana měla výrazně menší dynamickou pevnost a byla náchylná k hnilobě. Od průmyslového zavedení polyamidových vláken se již tyto materiály neužívají.▼ * ''Vedle vyšší bezpečnosti mají poloviční a dvojitá lana výhodu dvojnásobné délky při slaňování. Pro tento účel se lana na jednom konci svazují tzv. [[vůdcovský uzel\|vůdcovským uzlem]].'' ''uvedené průměry lan jsou pouze orientační. Vzhledem k rychlému vývoji materiálu se šířky jednotlivých druhů lan neustále zmenšují.'' ''V dnešní době je většina polovičních lan zároveň certifikována jako dvojčata, vzájemný rozdíl se tedy smývá. Existující dokonce lana, která jsou certifikována pro použití všemi třemi způsoby.'' === podle délky === Zatímco na umělých stěnách obvykle stačí délka 30 až 40 metrů, ve skalním a horském terénu je většinou potřeba alespoň 50 a víc metrů. Horské a vícedélkové cesty se zajištěnými [[štand\|štandy]] bývají zpravidla dimenzovány na určitou délku lana, například 60 m. === podle povrchové úpravy === Horolezecká lana bývají vystavována náročným podmínkám, jako je například voda, sníh, led nebo písek, jež způsobují postupné mechanické a chemické opotřebení. V zimních podmínkách je například běžné, že lano zvlhne a voda v laně následně zmrzne, čímž může dojít ke zhoršení vlastností materiálu<ref name=mokralana>http://www.horosvaz.cz/res/data/021/002441.pdf</ref> a horší manipulaci s lanem. Výrobci proto nabízejí různé úpravy povrchu a impregnace zabraňující navlhnutí nebo vniku nečistot skrz oplet. Existují také lana vyráběná speciálně pro lezení na umělých stěnách (tzv. indoor). == materiál == ▲Horolezecká lana byla v minulosti (cca do 60. let 20. století) vyráběna z přírodních materiálů (např. konopí, sisal, bavlna). Tato lana měla výrazně menší dynamickou pevnost a byla náchylná k hnilobě. Od průmyslového zavedení polyamidových vláken se již tyto materiály neužívají. K zlepšení vlastností horolezeckých lan se provádí různé chemické úpravy jejich vláken. Hlavně jsou chráněna proti vlhkosti, oděru a nečistotám. Řádek 21 ⟶ 37: {{Viz též\|Pádový faktor}} Horolezecká lana se zkouší absolvováním normových pádů na zkušebním [[pádostroji]] při předepsaném [[pádový faktor\|pádovém faktoru]] Např. zkoušené jednoduché lano musí bez přetržení absolvovat 5 normových pádů se zkušebním závažím z pevné hmoty (ocel, beton) o hmotnosti 80 kg. U dynamických horolezeckých lan není udávaná statická pevnost, ale je udávána pevnost dynamická – počet zachycených normových pádů. Řádek 33 ⟶ 47: == Externí odkazy == * HO Sakal, Lano: [http://metodika.sakal.stredozem.cz/lano/horolano.htm http://metodika.sakal.stredozem.cz/…] * Mokrá a zmrzlá lana mohou být nebezpečná: [http://www.horosvaz.cz/res/data/021/002441.pdf] * Statická lana: vliv vody?: [http://www.horosvaz.cz/res/data/021/002442.pdf] * Kontrola lan: [http://www.horosvaz.cz/res/data/021/002440.pdf] == Reference == <references /> [[Kategorie:Horolezectví]]

Horolezecké lano: Porovnání verzí