Seznam italských králů: Porovnání verzí

Italské království značně mocensky zesláblo a za výbojů Ottonů v důsledku toho přijalo lenní vztah k [[Římsko-německá říše|Římsko-německé říši]], když zároveň došlo i k odtržení Friaulu. Oslabení centrální moci vedlo k růstu odstředivých tendencí jednotlivých částí, resp. k posílení cizího vlivu (papežů v [[Toskánsko|Toskánsku]], odtržení Spoleta atd.). Oslabení moci císaře (a v důsledku toho i lenního vztahu k Římsko-německé řiši) a vyčerpávající zápas mezi ghibeliny a guelfy vedly k osamostatnění jednotlivých měst zejména na severu Itálie ([[Lombardská liga]], [[Verona]] atd.), což znamenalo faktický zánik Italského království jako správního celku. Titul italského krále se však užíval i nadále a budoucí císaři se nechali korunovat na italské krále v [[Pavia|Pavii]].

 

 

[[Vestfálský mír]] (1648) účinně ukončil všechny říšské nároky na italské království a titul italského krále. Královský titul nebyl používán až do roku [[1805]], kdy vytvořil nové italské království [[Napoleon Bonaparte]] a sebe jeho králem.

== Napoleonovské italské království (1805-1814) ==

 

 

{| width = "95%" border = 1 border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0.5em 1em 0.5em 0; background: #f9f9f9; border: 2px black solid; border-collapse: collapse;"

== Moderní italské království (1861-1946) ==

 

 

Do roku [[1861]] dnešní Itálii totiž tvořilo mnoho menších samostatných státních útvarů a zároveň byla většina Itálie součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Království po sjednocení Itálie vydrželo 85 let. Prvním italským králem se stal [[Viktor Emanuel II.]], původně král [[Sardinie|sardinský]]. Sardinie byla tehdy mezi italskými státy dominantní.

[[Kategorie:Italské seznamy|Králové]]

 

[[ca:Rei d'Itàlia]]

[[cy:Brenhinoedd yr Eidal]]