Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 49 bajtů, před 9 lety
m
robot přidal: ja:サクラメント; kosmetické úpravy
* [[Kněz|Kněžství]] ([[svěcení]])
 
== Katolické pojetí ==
Katolické církve učí, že svátost je účinným znamením milosti, tedy nejen pouhým symbolem, kterou ustanovil [[Ježíš Kristus]] a svěřil ji církvi, aby věřícím mohl udělovat božský život. Svátosti jsou podle katolického pojetí součástí [[liturgie]], kterou slaví církev jako [[kněžství|kněžské]] společenství. Duch Svatý skrze církev připravuje člověka na přijetí svátosti [[Boží slovo|Božím slovem]] a [[víra|vírou]], která toto slovo přijímá.
 
Katolickou nauku o svátostech definoval Tridentský koncil v průběhu [[protestantství|protestantské]] [[reformace]] a většina katolických stanovisek ohledně svátostí je definována právě tímto koncilem.
 
=== Církev jako svátost ===
Protože slovo svátost vyjadřuje viditelné znamení skryté skutečnosti spásy, je sám Ježíš Kristus v katolickém pohledu sám coby tajemství spásy svátostí ([[teolog]]ové jej označují jako ''prasvátost'' (něm. ''Ursakrament''). Sedmero svátostí je pak nástojem této spásy, kterou šíří Duch Svatý. Kristus sám je hlavou svého těla, tj. církve, která tak sděluje neviditelnou milost, jejímž je znamením (tj. Krista). V tomto smyslu je analogicky svátostí též církev (odborně se označuje jako ''základní svátost'' (něm. ''Grundsakrament'') – srov. [[2. vatikánský koncil]], konstituce ''Lumen gentium'' 1). Protože je církev prostředkem, jímž Kristus zjevuje a uskutečňuje tajemství Boží lásky vůči lidem, je církev podle 2. vatikánského koncilu „všeobecnou svátostí spásy“ (''Lumen gentium'' 48).
 
== Protestantské pojetí ==
Většina [[Protestantství|protestantů]] věří, že svátosti jsou „vnějším znamením vnitřní milosti“ anebo symbolem toho, co se událo neviditelně. Avšak za svátost považují pouze křest a [[Večeře Páně|Večeři Páně]] (odpovídá pojmu eucharistie). Zbylých pět svátostí nepovažují za ustanovené v [[Nový zákon|Novém zákoně]], avšak mnoho protestantských církví má svůj svatební obřad a [[ordinace|ordinované služebníky]]. Některé církve anglikánského společenství - [[anglokatolík|anglokatolíci]] - přijímají všech sedm svátostí, jak je chápou katolíci, ačkoli se sami považují za protestanty. V českém prostředí též [[Církev československá husitská]] si ponechala systém sedmi svátostí, ačkoliv se jedná o reformační církev. Svátost je v této církvi definována jako "jednání, jímž se obecenství věřících v Duchu svatém činně podílí na milosti Božího Slova přítomného skrze slyšené svědectví Písma svatého a svátostné úkony." (Základy víry Církve československé husitské, čl. 307).
=== Viz též ===
* [[Marburské náboženské rozhovory]]
 
== Pravoslavné pojetí ==
{{viz též|Pravoslaví#Svaté tajiny}}
Pravoslavní sice uznávají symbolický počet sedmi svatých Tajin, ale označují tento soubor za ''hlavní'' svaté Tajiny, protože ve skutečnosti počítáme svatých Tajin více. Např. velké svěcení vody na svátek Zjevení Páně (Theofanie, Bogojavlenije) je považováno za svatou Tajinu, a stejně tak i mnišské postřižení - velká schima - při čemž jsou odpouštěny všechny dosavadní hříchy.
Dále se pravoslavné pojetí svatých Tajin odlišuje od římskokatolického učení o svátostech v učení o jejich posvěcení (pravoslavní vyznávají učení o posvěcení ''nestvořenými energiemi'' Ducha Svatého, což římská církev odmítá) a další odlišnosti se týkají osob, které mohou svátost/Tajinu vykonávat (např. dle římskokatolického katechismu vás může v nouzi pokřtít každý člověk - i příslušník jiného náboženství nebo nevěřící; v pravoslaví je něco takového vyloučeno, pokřtít může i laik, tedy nemusí být kněz, ale vždy to musí být zbožný pravoslavný křesťan); biřmování/myropomazání: v římské církvi může konat pouze biskup, v pravoslavné církvi vykonává každý kněz ihned po křtu, používá ovšem svaté myro (křižmo) posvěcené biskupem. Rozdílnosti jsou ve vysluhování eucharistie (mj. v pravoslavné církvi se podává zásadně pod obojí způsobou, nikdy se nepodává pouze proměněný chléb, kdežto v římskokatolické církvi se věřícím podávají samotné hostie; v pravoslaví se nepodává ani samotná Kristova krev, leč krev, která už byla sjednocena s Tělem Kristovým - tak se podává svaté přijímání malým dětem; používá se jiná materie pro přijímání: v římskokatolické církvi nekvašený chléb - oplatka čili hostie a většinou bílé víno, v pravoslavné církvi jedině kvašený chléb a většinou červené víno; značná odlišnost mezi oběma církvemi je v chápání epiklese - čili vzývání Svatého Ducha - a proměnění chleba a vína na tělo a krev Kristovu). Další rozdíly v konání svátostí/Tajin jsou i ve způsobu křtu (v pravoslaví by se správně měl konat ponořením a nikoliv kropením), způsobu svěcení kněžstva, sňatku a jeho pojetí (v římskokatolické církvi si snoubenci udělují svátost navzájem, skládají manželský slib, pravoslavné učení nic takového nezná), v právních otázkách týkajících se manželství a v otázce případných dalších manželství a dal.
 
== Související články ==
* [[Církev]]
* [[Liturgie]]
* [[Milost]]
* [[Víra]]
* [[Ježíš Kristus]]
* [[Svátostina]]
 
== Externí odkazy ==
* [http://katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=1113&x=0&y=0 Katechismus katolické církve]
 
* [http://www.orthodoxia.cz/liturg/index.html Liturgický život pravoslavné církve]
 
{{Svátosti}}
[[io:Sakramento]]
[[it:Sacramento]]
[[ja:サクラメント]]
[[ka:საიდუმლონი]]
[[ko:성사]]
1 082 911

editací