Jihoseveroněmecká spojovací dráha: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění se zdrojem a drobné úpravy
doplnění
Řádek 34:
Hlavní trať dlouhou 160 km a její odbočku do Malých Svatoňovic s délkou 35 km se podařilo uvést do provozu po třech částech do roku [[1859]].
 
SNDVB měla své sídlo podobně jako většina železničních firem ve [[Vídeň|Vídni]], ale provozní ředitelství si vystavěla v [[Pardubice|Pardubicích]], kde měla řadu provozních objektů a bytů pro zaměstnance. Těch měla v roce zahájení provozu celkem 352. Většina těchto objektů v areálu pardubického nádraží již neexistuje, podobně jako celých prvních několik kilometrů této hlavní tratě - ty byly v roce [[1871]] v souvislosti s budováním kolejí [[ÖNWB]] od [[Chrudim]]i nahrazeny novou přeložkou v současné trase položené západněji od původní.<ref name=hrdina1>{{Citace periodika
| příjmení = Hrdina
| jméno = Zdeněk |
| autor =
| titul = Zapomenuté první kilometry SNDVB u Pardubic
| odkaz na autora =
| periodikum = Svět železnice
| spoluautoři =
| datum vydání = 5/2010
| titul = Zapomenuté první kilometry SNDVB u Pardubic
| periodikum = Svět železnice
| odkaz na periodikum =
| rok = 2010
| měsíc = květen
| ročník =
| číslo = 2 (34)
| strany = 40-44
| url =
| issn = 1213-7219
}}</ref>
 
Zajímavostí je, že SNDVB byla první železniční společností na našem území, která pro komunikaci používala telegraf systému [[Morseova abeceda|Morse]] - a to již v roce [[1858]].<ref name=hrdina1/>
 
Firma dále požádala o koncesi pokračovat v prodloužení svatoňovické odbočky až na státní hranici u [[Královec|Královce]]. Tato koncese jí byla udělena v roce [[1865]]. Stavbu však přerušila [[Prusko-rakouská válka]] v roce [[1866]]. Poválečná mezinárodní smlouva mezi Rakouskem a [[Prusko|Pruskem]] ze srpna [[1867]] však zajistila spojení trati SNDVB se sítí královských pruských železnic. Toto spojení bylo otevřeno na hraničním přechodu [[Královec]] - [[Lubawka]] (tehdy Liebau). V blízkosti Královce se nachází tehdy těžená Žacléřská uhelná pánev.