Désirée Clary: Porovnání verzí

Jméno Clary je široce rozšířené v různých oblastech. Četní badatelé se pokoušejí nalézt - zatím bez úspěchu - původ jména. Nelze zatím jednoznačně určit odkud marseillesští Claryové pocházeli. Někteří hledají původ v [[Dauphiné]], jiní v [[Albi]]. První doložené zprávy z [[Marseille]] mluví o muži jménem Jaques Clary, který se oženil 24. listopadu [[1690]] Catherinou Barosse v kostele Sv. Martina v Marseille. Jejich syn Joseph ([[1693]]-[[1748]]) uzavřel sňatek 27.února [[1724]] s Francoise-Agnes Amauricc. Z tohoto spojení vzešel [[Francois Clary]], otec Désirée.

O mládí Désirée je známo jen málo. Je pravděpodobné, že byla vychovávána v jednom marseilleském klášteře. V pozdním věku se vyjádřila, že na otcovský dům si vzpomíná jen útržkovitě a nejasně. V roce [[1793]] se Eugenie (teprve později si nechala říkat Désirée, ačkoli Napoleon to neakceptoval a stále jí jmenoval Eugénie) seznámila s chudou rodinou korsických [[emigrant]]ů Buonaparte (od r. [[1796]] [[Bonaparte]]), když se snažila pomoci propuštění svého bratra Etienna z vězení a náhodou se setkala s [[Joseph Bonaparte|Josephem Buonapartem]]. Toho představila své setře Julii. Dle jiné verze se s [[Joseph Bonaparte|Josephem Buonapartem]] seznámila její matka a z vděčnosti za pomoc při záchraně Etienna jej pozvala domů. Brzy poté se Désirée zamilovala do Josephova bratra [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]]. Mezi léty [[1795]] - [[1796]] zasnoubena do mladého malého bezvýznamného [[generál]]a. V srpnu [[1794]] se Joseph oženil s Julií Claryovou, když náklady na svatbu hradila z větší části rodina Claryových. Ta se ostře postavila proti sňatku Désirée s Napoleonem (bratr Etienne: „ jeden Bonaparte v rodině je až dost“) a Napoleon se seznámil v Paříži s vdovou [[Josephina Beauharnais|Josephinou Beauharnaisovou]], krásnou a vlivnou, a r. [[1796]] vstoupil s ní do svazku manželského. Désirée byla velmi zklamaná, ale jak reagovala a co přesně dělala je po dobu půl roku naprosto nezmapováno a dává prostor k dohadům a spekulacím (nejznámější spekulace je z pera [[Annemarie Selink]]ové v románu Desireé).

17. srpna [[1798]] uzavírá manželství s generálem [[Karel XIV.|Jeanem-Baptistem Bernadottem]], přítelem Josepha a [[Lucien Bonaparte|Luciena Bonapartových]], kteří byli též na svatbě svědky. Následující rok přichází na svět jejich syn Oskar (4. července [[1799]]), pozdější švédský král [[Oskar I.]] Roku [[1810]] byl Bernadotte, mezitím [[maršál Francie]]([[1804]]) a [[vévoda z Ponte Corvo]] ([[1806]]), adoptován bezdětným švédským králem a stal se jako [[Karel Johann]] korunním princem švédským. Po smrti krále a korunovaci manžela se Désireé stala [[švédsko]]u a [[norsko]]u královnou Desiderií. Třebaže její manžel a syn žili od r. [[1810]] ve Švédsku, zůstala Désireé dále v [[Paříž]]i až do roku [[1823]], převážně pod pseudonymem hraběnka z Gotlandu. Důvodem mohly být zdravotní problémy v severském klimatu (r. [[1810]] se při pobytu v [[Stockholm]]u necítila zdravotně dobře), tak i averze k cizímu prostředí. Často se svou sestrou Julií navštěvovala lázně a r.[[1819]] se intimně sblížila s knížetem [[Armand Emmanuel Plessis de Richelie|Armandem Emmanulem Plessis de Richelieu]]. Jejich vztah trval asi 2 roky. Teprve r. [[1823]] při příležitosti svatby svého syna Oskara s [[Josephine de Beauharnais jr.|Josephinou z Leuchtenbergu]] (dcera [[Evžen Beauharnaise|Evžena Beauharnaise]], syna Josephiny Beauharnaisové, bývalé vítězné sokyně Desireé), přijíždí Désireé s nevěstou do Stockholmu 19.června [[1823]]. Ve Švédsku již zůstala. Teprve 21. srpna [[1829]] proběhla její slavnostní [[korunovace]]. Pobývala odloučena od svého muže na zámku [[Rosersberg]] nedaleko Sigtuny. 3.března roku [[1844]] ovdověla a na švédský trůn nastoupil syn Oskar. 17. prosince roku [[1860]] odjela do Stockholmu shlédnout inscenaci [[Calderon]]ova dramatu „Život sen“ - titul jako by charakterizoval i její život. Po návratu z divadla zemřela náhle na schodišti královského zámku ve Stockholmu.

[[sv:DésiréeDrottning ClaryDesideria]]