Pražsko-duchcovská dráha: Porovnání verzí

Přidáno 3 411 bajtů ,  před 10 lety
rozšíření článku, zdroje
m (typo)
(rozšíření článku, zdroje)
'''C. k. [[privilegium|výs.]] železnice Pražsko-Duchcovská''', německy '''k. k. privilegierte Prag-Duxer Eisenbahn''',<ref>[http://www.securityprinting.org/akcie/obory/010/0100_005.htm Scan akciového listu Pražsko-duchcovské dráhy]</ref> zkráceně '''PDE''', byla akciová společnost, známá především díky výstavbě tratí pro dopravu hnědého uhlí z mostecké uhelné pánve do středních Čech a [[Sasko|Saska]]. V češtině je dnes obvykle nazývána '''Pražsko-duchcovská dráha'''.<ref>[http://odis.cd.cz/Archivy/popisdrah.htm ODIS - Souhrnný popis drah]</ref>
[[Soubor:Podlesin KL CZ viadukt 183.jpg|thumb|Viadukt Podlešín na trati z Prahy do Mostu]]
'''C. k. [[privilegium|výs.]] železnice Pražsko-Duchcovská''', německy '''k. k. privilegierte Prag-Duxer Eisenbahn''',<ref>http://www.securityprinting.org/akcie/obory/010/0100_005.htm</ref> zkráceně '''PDE''', byla akciová společnost, známá především díky výstavbě tratí pro dopravu hnědého uhlí z mostecké uhelné pánve do středních Čech a [[Sasko|Saska]]. V češtině je dnes obvykle nazývána '''Pražsko-duchcovská dráha'''.<ref>http://odis.cd.cz/Archivy/popisdrah.htm</ref>
 
==Historie==
25. června 1870 obdrželi hrabě Friedrich [[Thun-Hohensteinové|Thun-Hohenstein]], hrabě Rudolf [[Chotkové z Chotkova|Chotek]], kníže Mořic [[Lobkovicové|Lobkovic]], kníže Ferdinand [[Kinští|Kinský]], hrabě [[Jindřich Jaroslav Clam-Martinic]], Anton Emanuel Komers, Julius Přiborsky, Josef Neswadba, Heinrich Mikolecky a Johann Pack koncesi k vybudování a provozu železniční trati z Prahy-Smíchova do [[Duchcov]]a s odbočkou do [[Most (město)|Mostu]].<ref>Reichsgesetzblatt für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder, 9. srpna 1870, str. 193-199, [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=rgb&datum=18700004&seite=00000193 kopie] na stránkách [[Rakouská národní knihovna|Österreichische Nationalbibliothek]]</ref> Výstavba probíhala rychlým tempem, v květnu 1873 byly všechny úseky v koncesi uvedených tratí v provozu.
[[Soubor:Prag-Duxer Eisenbahn.png|thumb|left|Síť tratí Pražsko-duchcovské dráhy]]
[[Soubor:Podlesin KL CZ viadukt 183.jpg|thumb|left|Viadukt Podlešín na trati z Prahy do Mostu]]
25. června [[1870]] obdrželi hrabě Friedrich [[Thun-Hohensteinové|Thun-Hohenstein]], hrabě Rudolf [[Chotkové z Chotkova|Chotek]], kníže Mořic [[Lobkovicové|Lobkovic]], kníže Ferdinand [[Kinští|Kinský]], hrabě [[Jindřich Jaroslav Clam-Martinic]], Anton Emanuel Komers, Julius Přiborsky, Josef Neswadba, Heinrich Mikolecky a Johann Pack koncesi k vybudování a provozu železniční trati z Prahy-Smíchova do [[Duchcov]]a s odbočkou do [[Most (město)|Mostu]].<ref>Reichsgesetzblatt für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder, 9. srpna 1870, str. 193-199, [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=rgb&datum=18700004&seite=00000193 kopie] na stránkách [[Rakouská národní knihovna|Österreichische Nationalbibliothek]]</ref> Výstavba probíhala rychlým tempem, v květnu 1873 byly všechny úseky v koncesi uvedených tratí v provozu.
Směr tratě naplánoval stát, který chtěl za podpory veřejnosti oslabit vliv všeobecně neoblíbené [[Rakouská společnost státní dráhy|Společnosti státní dráhy]] na dodávky severočeského [[uhlí]] do [[Praha|Prahy]]. Ta totiž v této době měla [[monopol]] na dodávky jak severočeského, tak kladenského uhlí, které se muselo od [[Ústecko-teplická dráha|Ústecko-teplické]] i [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]] dopravovat do Prahy po kolejích Společnosti státní dráhy. Výsledkem bylo, že v Praze bylo [[uhlí]] dražší než např. v [[Berlín]]ě nebo [[Vídeň|Vídni]], ačkoliv tato města byla od uhelných dolů mnohem více vzdálená.<ref>{{Citace monografie | titul = Česká severo-západní dráha : Spolek pro prodej uhlí a Buštěhradská dráha | vydavatel = vl.n. | místo = Praha | rok = 1868 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/62301 }}</ref> Stát netradičně na tuto novou trasu vyhlásil výběrové řízení, kterého se zúčastnily tři konsorcia zájemců, a toto řízení vyhráli právě koncesionáři budoucí PDE.
 
Společnost podnikala čistě ve své vlastní režii, finančně zajištěna i od Anglo-rakouské banky. V době právě probíhající [[konjunktura|konjunktury]] akcionáři nepředpokládali žádné větší problémy.<ref>[{{Citace monografie | příjmení = Schreier | jméno = Pavel | odkaz na autora = | titul = Příběhy z dějin našich drah | vydavatel = Mladá Fronta | místo = Praha | rok = 2009 | isbn = 978-80-204-1505-9 | kapitola = Železnice soukromá | strany = 127 | jazyk = Česky }}</ref>
V následujících letech vybudovala PDE také [[Moldavská horská dráha|Moldavskou horskou dráhu]] na hřeben [[Krušné hory|Krušných hor]] a krátkou trať ze Zlonic do Kmetiněvsi.
Na Smíchově měla PDE společné nádraží s [[Česká západní dráha|Českou západní dráhou]] a [[Buštěhradská dráha|Buštěhradskou dráhou]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Borovička
| jméno = Milan
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Pražské železnice 1845 - 1995
| periodikum = Železnice
| odkaz na periodikum =
| rok = 1995
| měsíc =
| ročník =
| číslo =
| strany = 18
| url =
| issn =
}}</ref>
Výstavba probíhala rychlým tempem, v roce [[1874]] byly všechny úseky v koncesi uvedených tratí v provozu.<ref>[http://historie-trati.wz.cz/ Historie tratí; elektronická databáze; Sekera, P.]</ref> Do [[Duchcov]]a však koleje PDE dorazily za naprostého finančního vyčerpání společnosti. Připomeňme že v roce [[1873]] [[Rakousko-Uhersko|rakouskou]] ekonomiku těžce zasáhl [[krach na vídeňské burze]] a následná hluboká hospodářská [[recese]].
 
V následujících letech vybudovala PDE také [[Moldavská horská dráha|Moldavskou horskou dráhu]] na hřeben [[Krušné hory|Krušných hor]] a krátkou trať ze Zlonic do Kmetiněvsi. Společnost si právě od Moldavské trati slibovala podstatné navýšení příjmů, jelikož tudy chtěla exportovat uhlí do německého [[Sasko|Saska]]. Byla to náročná stavba, firmu dále finančně vyčerpávala.
1. července 1884 převzaly provoz na tratích zadlužené PDE státní dráhy ([[KkStB]]), k 1. lednu 1892 byly tratě zestátněny.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Schreier | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Schreier | titul = Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku | vydavatel = Baset | místo = | rok = 2004 | isbn = 80-7340-034-0 | strany = 86 | poznámka = (P. Schreier používá název ''Pražsko-duchcovská železnice'')}}</ref>
 
1. července 1884 převzaly provoz na tratích zadlužené PDE státní dráhy ([[KkStB]]), k 1. lednu 1892 byly tratě zestátněny.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Schreier | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Schreier | titul = Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku | vydavatel = Baset | místo = | rok = 2004 | isbn = 80-7340-034-0 | strany = 86 | poznámka = (P. Schreier používá název ''Pražsko-duchcovská železnice'')}}</ref> V roce [[1884]] ještě došlo ke sloučení Pražsko-duchcovské dráhy s [[Duchcovsko-podmokelská dráha|Duchcovsko-podmokelskou dráhou]].<ref>[{{Citace monografie | příjmení = Schreier | jméno = Pavel | odkaz na autora = | titul = Příběhy z dějin našich drah | vydavatel = Mladá Fronta | místo = Praha | rok = 2009 | isbn = 978-80-204-1505-9 | kapitola = Železnice soukromá | strany = 128 | jazyk = Česky }}</ref>
 
Na základě § 20 zákona 168/1949 Sb ''o konečné úpravě vnitřního státního dluhu a některých jiných dluhů'' měl ministr financí po dohodě s ministrem dopravy vyměnit akcie Pražsko-Duchcovské dráhy se všemi dosud nevyplacenými kupony za státní dluhopisy, čímž měla být zcela vypořádána výkupní renta za tuto dráhu.
 
 
== Tratě ==
* [[Praha]]–[[Duchcov]] (*[[1873]])
 
* [[Obrnice]]–[[Most]] (*[[1872]])
* Praha–Duchcov (*1873)
* [[Most]]–[[Moldava]] (*[[1877]]/[[1884]])
* Obrnice–Most (*1872)
* [[Zlonice]]–[[Hospozín]] (*[[1882]])
* Most–Moldava (*1877/1884)
* Zlonice–Hospozín (*1882)
 
== Reference ==
<references/>
 
== Externí odkazy ==
* [http://www.pospichal.net/lokstatistik/14045-pde.htm Seznam lokomotiv PDE] na pospichal.net
 
== Reference ==
<references/>
__NOTOC__
[[Kategorie:České železniční společnosti]]
[[Kategorie:Doprava v Rakousku-Uhersku]]