Ladislav Báča: Porovnání verzí

| obrázek = No portrait cs.svg

| colorb = <!-- nepovinný -->lightgrey

}}'''Ladislav Báča''' ([[24. 6červen|24. června]] [[1908]] [[Rohozná (okr.okres Svitavy)]] - [[14. 10říjen|14. října]] [[1991]] [[Český Těšín]]), byl [[pedagog]], [[národopisec]], vlastivědný pracovník a zakladatel českotěšínského muzea.

Pocházel z vesnické rodiny. V roce [[1930]] nastoupil učitelskou službu v [[Český Těšín|Českém Těšíně]]. Až do počátku války působil na základních školách v [[Nýdek|Nýdku]] a v Jablunkově[[Jablunkov]]ě. Za okupace se přesídlil na jižní Valašsko, kde učil v Brumově[[Brumov]]ě a ve [[Valašské Klobouky|Valašských Kloboukách]]. Po osvobození se vrátil na Těšínsko a vyučoval na stejné škole, jako před válkou. Později se stal jejím ředitelem. Ve školství působil až do roku [[1970]].

Přesto, že nebyl těšínským rodákem, plně se s Těšínskem ztotožnil a stal se významnou postavou [[kultura|kulturního]] života regionu[[region]]u. Již v době svého pedagogického působení, inspirován mimořádnými znalostmi [[historie]] a [[tradice]] Těšínska, se stal zakladatelem českotěšínského muzea (11. 6. 1948). V muzeu pracoval denně mimo svou školní službu. Trvale se stal muzejním dokumentátorem až podo odchodu do důchodu. Do života uvedl Zprávy muzea v Českém Těšíně (od 1954), 26 prvních čísel sám redigoval a doplňoval kresbami i texty. Byl iniciátorem vydávání Listináře Těšínska, který zpočátku vycházel péčí Emericha Němce jako příloha Zpráv. Jako bystrý pozorovatel s hlubokým smyslem pro uchování všeho podstatného využil svého výtvarného nadání ke kresebné dokumentaci hmotné lidové kultury a památek Těšínska. Stovky kreseb, z nichž část je uložena v českotěšínském muzeu, jsou mimořádným faktografickým pramenem. Některé byly publikovány časopisem Těšínsko, nejlepší vyšly samostatně v publikaci Těšínsko v kresebné dokumentaci Ladislava Báči, 1981 (34 volné listy s úvodem Miroslava Malury).

V roce [[1983]] byla k 75. narozeninám Ladislava Báči uspořádána OVM v Českém Těšíně souborná výstava, která měla v témže roce reprízu na národopisných slavnostech v [[Dolní Lomná|Dolní Lomné]]. Ve spolupráci s několika dalšími regionálními pracovníky (A. Grobelný, B. Havlíček, V. Škuta, F. Urbanec) založil v roce 1957 vlastivědný zpravodaj Těšínsko a byl po mnoho let předsedou jeho redakční rady. Byl inspirátorem řady akcí na sblížení muzea a školy. Zkušenosti s dokumentací lidové kultury uplatnil při organizování prvního ročníku Národopisných slavností v Dolní Lomné. Jako člen organizačního výboru zajišťoval po více než 15 let výstavní programy přibližující muzejní sbírky a lidové umění současných tvůrců.