Lehnické knížectví: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Literatura: rekat. |
m Robot opravil přesměrování na Slezské války - Změněn(y) odkaz(y) na Války o rakouské dědictví |
||
Řádek 7:
[[Soubor:Silesia 1248-1249.jpg|thumb|left|200px|Slezsko a jeho rozdělení mezi [[Jindřich III. Bílý|Jindřicha III. Bílého]] (oranžově), [[Vladislav I. Opolský|Vladislava Opolského]] (žlutě) a [[Boleslav II. Lysý|Boleslava II.]] (purpurově - Lehnické knížectví)]]
V důsledku rozporů mezi syny knížete Boleslava III. se knížectví stalo součástí zemí Koruny české roku 1329, kdy se poddalo českému králi v léno. V průběhu věků se knížectví slučovalo a rozdělovalo s [[Břežské knížectví|Břežským knížectvím]] a to až do vymření Piastovců roku 1676 knížetem Jiřím Vilémem. Po jeho smrti byl knížectví pod přímou vládou českého krále až do roku 1742, kdy v důsledku [[
Titul lehnického knížete krátce ožil roku 1824, kdy pruský král Fridrich Vilém III. udělil titul kněžny lehnické své [[Morganatické manželství|morganatické]] manželce Augustě von Harrach. Vzhledem k tomu, že z toho svazku se nenarodily žádné děti, titul opět vyhasnul roku 1873 se smrtí kněžny Augusty.
| |||