Střih (film): Porovnání verzí

Přidáno 20 bajtů ,  před 11 lety
m
oprava překlepu, oprava transkripce jména Kulešova, interpunkce
m (apostrofy, trpný rod)
m (oprava překlepu, oprava transkripce jména Kulešova, interpunkce)
Za '''střih''', jinak též '''střihovou skladbu''' nebo '''montáž''', (případběpřípadně i '''sestřih'''), je považován postup, při kterém se jednotlivé filmové záběry skládají do vzájemných vazeb tak, aby vytvořily vyšší významový celek. Jde tedy o spojení dvou záběrů, jejichž konfrontací vzniká buď asociační vazba, rozvinutí děje nebo kontrast. Z toho vyplývá, že teprve a pouze montáží vzniká kinematografické vyprávění.
 
Tuto skutečnost si pravděpodobně vůbec poprvé v dějinách kinematografie uvědomil [[George Albert Smith]], když v roce 1900 použil střih jako interpunkci v krátkém snímku ''Babiččiny brýle na čtení''. Výrazně tak předběhl všechny své současníky. Ti buď kvůli krátké stopáži svých filmů střih nepoužívali vůbec (jednalo se tedy o jednozáběrové filmy jako ''Odchod z továrny'' nebo ''Příjezd vlaku'') nebo pro ně představoval pouze nutné oddělení samostatných dějových aktů (např. ''Výprava na Měsíc'' z roku 1902 [[Georges Méliès|Georgese Mélièse]]e).
 
Širší pojetí střihu jako nástroje vyprávění ale v delších dílech uplatnil až [[Edwin S. Porter]], jeden z prvních [[Thomas Alva Edison|Edisonových]] kameramanů. V jeho prvním filmu ''Život amerického hasiče'' už můžeme pozorovat první paralelní montáž, kterou o několik let později rozvinul [[D. W. Griffith|David Wark Griffith]].
 
== Kulešovův efekt ==
[[Lev VladimirovichVladimirovič KuleshovKulešov|Lev KuleshovKulešov]] byl sovětský filmový teoretik a montážník, přednášející principy filmového umění na [[Moskevská filmová škola|Moskevské filmové škole]], který stál u zrodu montáže samotné a pomohl ustanovit její zákonitosti. Pro Kulešova byla základní podstatou filmu montáž, [[juxtapozice]], střet jednoho záběru s druhým. Podle Kulešova je záběr, podobně jako tón nebo slovo, pouze základní surovinou a teprve střihovou skladbou získává přesah a významově ovlivňuje záběry ostatní, takže význam získává teprve a pouze střihačovým zásahem. Důkaz přinesl ve slavném experimentu, který se dodnes označuje jako Kulešovův efekt.
Natočil delší detailní záběr tváře herce Ivana Mozžuchina, kterého instruoval tak, aby se tvářil co nejvíce neutrálně. Tento záběr rozstřihl a proložil třemi stejně dlouhými prostřihy: záběrem kouřící se polévky, záběrem otevřené rakve s mrtvolou mladé ženy a nakonec záběrem hrajícího se dítěte. Tento krátký snímek promítl zkušebnímu vzorku nic netušících diváků. Účinek na publikum byl ohromný. [[Vsevolod I. Pudovkin]], další otec sovětské montáže, o tom později napsal: "Když„Když jsme ukázali tyto tři kombinace divákům, kteří nebyli do tajemství zasvěceni, účin byl neobyčejný. Diváci byly nadšeni hercovou hrou."
Kulešov tím dokázal, že záběr je ze své podstaty mnohoznačný a v závislosti na celku může ve své podstatě znamenat cokoli.
 
{{Šablona:Navbox Filmový štáb}}
 
 
{{Šablona:Navbox Filmový štáb}}
[[Kategorie:Filmové profese]]
[[Kategorie:Filmové technologie]]