Verze z 27. 4. 2010, 18:48 editovat Sokoljan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 31 124 editací m →‎Reference: Rekat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 7. 2010, 20:53 editovat zrušit editaci Hadonos (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé 70 857 editací m Textilie Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Konvertor''' je stroj na přeměnu [[Textilie\|textil]]ních [[filament]]ů na [[stapl]]ová vlákna. Stroji se předkládají filamenty ve formě kabelu, ze kterého se získávají vlákna v předem stanovených délkách, paralelně uložená do tvaru pramene. Řádek 11: === Konstrukce a použití stroje === Předkládané kabely mohou vážit až 240 g/m, jednotlivé filamenty 1,3-17 [[tex (jednotka)\|dtex]]. Filamenty se rozkládají na pracovní šířku cca. 20 cm, takže na 1 cm připadá řádově asi 20.000 jednotlivých vláken. Řezací válec má spirálovitě uložené břity, vzdálenost řezu se nechá nastavit tak, aby odpovídala délce vlněných vláken. Staplový diagram má podobu zkoseného rovnoběžníku, většina vláken má například délku od 75 do 105 mm. Následující hřebenové průtahové ústrojí může až desítinásobně zjemnit vrstvu vláken, výsledný pramen o váze 15-30 g/m se odvádí rychlostí až 280 m/min. Řádek 17 ⟶ 16: == Trhací konvertor == Princip práce stroje: Několik párů válců se stoupající obvodovou rychlostí postupně napíná a trhá nekonečná vlákna na předem stanovené rozmezí délek (stapl). Před trhacím ústrojím jsou umístěny vyhřívací desky, mezi kterými prochází filamenty při výrobě sráživých vláken. Sráživost vzniká tak, že určité syntetické materiály vyhříváním změknou a následným prudkým vydloužením se změní orientace molekul ve vláknech. === Konstrukce a použití stroje === Předloha může vážit až 240 g/m (filamenty 0,8-17 dtex). K sevření vláken mezi trhacími válci je nutná síla až 23 [[newton\|kN]] (pneumatika a patřičné chlazení). Desky na srážlivá vlákna se vyhřívají na 220°C, ve vláknech se vytvoří sráživost 17-26 %. Trhání probíhá ve dvou etapách, v trhání a dotrhávání. Vzdálenost mezi dotrhávacími válci se nastavuje tak, aby délka vláken odpovídala přibližně staplu vlny, například mezi 90 a 180 mm. Tvar staplu vedle sebe uložených vláken bývá téměř trojúhelníkový. Řádek 27 ⟶ 24: == Stříhací konvertor == V odborné literatuře z 80. let minulého století se najdou zmínky o tomto stroji (japonské výroby), v současné době však není o jeho použití nic známo. == Kombinované konvertory == V 60. a 70. letech se používaly tzv. ''turbostaplery'',<ref>Popis kombinovaného konvertoru (anglicky): http://possumgolightly.com/Samples/pidaweeProjects/PlanesWithoutWingsEtc.pdf</ref> ve kterých se kombinovalo na jednom stroji trhání a řezání. Z posledních let však není o použití těchto zařízení nic známo.▼ ▲V 60.a 70. letech se používaly tzv. ''turbostaplery'',<ref>Popis kombinovaného konvertoru (anglicky): http://possumgolightly.com/Samples/pidaweeProjects/PlanesWithoutWingsEtc.pdf</ref> ve kterých se kombinovalo na jednom stroji trhání a řezání. Z posledních let však není o použití těchto zařízení nic známo. == Konventorová přádelna == Tento výraz se někdy používá pro provozy, které vyrábí přízi bez rozvolňování a [[mykání]] (hotově dodávaných) [[stříž]]í z umělých vláken. Konvertor je namísto toho na začátku procesu, další postup výroby je stejný jako u česané vlny a syntetické nebo směsové příze mají podobný charakter jako výrobky z česané vlny.<ref>Konvertorová přádelna (německy): http://www.raumausstattung.de/wohnen/detail-seriennummer-3170.htm</ref> == Odkazy == === Literatura === * Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, * Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, ISBN 3871508101, 9783871508103

Konvertor (textil): Porovnání verzí