Skutková podstata: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot odebral: ko:위법성 |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3:
V československém trestním právu bylo naplnění skutkové podstaty v teorii vykládáno jako formální znak trestnosti činu, zatímco materiální znak trestnosti byl vyjádřen obecnou formulací v úvodu trestního zákoníku. Ve skutečnosti však speciální část trestního zákona v popisech jednotlivých skutkových podstat specifikovala, byť nedůsledně a mnohde jen nepřímo, tedy kontextem daným nadpisy a členěním, i materiální znaky, tedy konkrétní zájmy, které příslušnými druhy činů mohou být poškozeny. V praxi docházelo jen zcela výjimečně k případům, kdy by při naplněných formálních znacích skutkové podstaty soud konstatoval nenaplnění materiálního znaku trestného činu; podle judikatury nejvyššího soudu naplnění formální skutkové podstaty obecně implikuje i naplnění materiální podstaty trestného činu.
O naplnění skutkové podstaty trestného činu se jedná i v případě jednání osob bez trestní odpovědnosti, na které se trestní předpisy přímo nevztahují, ale
Základním tříděním skutkových podstat v [[trestní právo|trestním právu]] je třídění na skutkové podstaty '''základní''', '''kvalifikované''' (přísněji trestné kvůli vyšší nebezpečnosti jednání) a '''privilegované''' (výjimečně mírněji trestné kvůli nižší nebezpečnosti). U dvou posledně jmenovaných přistoupily ke znakům základní skutkové podstaty některé právně relevantní znaky další.
|