Sedlčánky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m redir |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
#REDIRECT [[Čelákovice]]
:'''Sedlčánky'''
:Ves na levém břehu Labe má své základy na starším pravěkém a slovanském osídlení. Nevíme, kdy osada dostala své původní jméno Sedlčané, od 15. století pak pro odlišení od nynějších [[Sedlčany|Sedlčan]] název zdrobnělý - ''Sedlčánky''. Nevíme ani, kdy obyvatelé opustili své původní sídliště, dodnes známé pod místním jménem Ve Vísce a zvolili místo příhodnější, kde ''Sedlčánky'' jsou dodnes.
:První zmínka o vsi ''Sedlčánky'' je v záznamech kapituly vyšehradské, která měla mimo část ''Sedlčánek'' v držení také [[Vrbice|Vrbici]], [[Břežany]], [[Mochov]] a [[Vyšehořovice]] již od roku 1178. Díl ''Sedlčánek'' bylo zboží vladyčí. Poplužní dvůr, jeho zánik nebyl v písemných pramenech zatím shledán, stával asi na břehu rybníka Plačku. To místo se pak stalo "placem obecním". Roku 1371 patřila část vsi [[Wrativoj|Wrativoji]], děkanovi metropolitního kostela na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Roku 1375 je měl zapsán [[Laurentius de Sedlczan]], po něm následoval [[Pešek Mochovský]] a tan je roku 1378 prodal s Mochovem maravskému markraběti [[Jošt|Joštovi]], jemuž se přisuzuje budování rybníků v kraji. Kolem roku 1400 je uváděn, jako držitel Přerova, ke kterému ''Sedlčánky'' patřily, [[Michal Drštka ze Sedlčánek a Rejšic]]. Jinou část držel [[Johánek z Počernic]], řečený z Cách a tento rod roku 1401 postoupil poplužní a rustikální dvůr s platy [[Jan z Klučova|Janu z Klučova]]. Když po válkách husitských byl přijat Zikmund za krále českého v roce 1436, odměňoval svoje stoupence. Mezi nimi zejména mocného [[Jindřich ze Stráže|Jindřicha ze Stráže]], jemuž v odměnu, že se přičinil o jeho volbu, zastavil ves [[Černíky]] a v roce 1437 znamenité zboží přerovské se vsí a tvrzí přerovskou. Připsal mu, co postavěl na tvrzi a zboží tomto a přidal vesnice [[Bříství]], [[Mochov]], [[Nehvizdy]], ''Sedlčánky'', [[Starý Vestec]] a [[Vykáň]]. Roku 1474 přešlo panství přerovské po vymření rodu pánů ze Stráže po meči na [[rod Šelenberků]], do něhož se provdala dcera Jiřího ze Stráže, Johanka. Po jejich dědici, [[Jan ze Šelenberka|Janu ze Šelenberka]], za pět let po jeho smrti, dostal panství v držení jeho syn Jaroslav. Ten se již o panství příliš nestaral a vzhledem k vysokým státním úřadům se zde ani nazdržoval. V roce 1521 dne 25.února dal panství jako rukojmí panně [[Lucie z Kolowrat|Lucii z Kolowrat]], dceři [[Jindřich Kornhuský z Kolowrat|Jindřicha Kornhuského z Kolowrat]] a jejím bratřím a sestrám. K tomu patřily i ''Sedlčánky'' ves, se clem, dvory kmetcími s platem a k tomu ještě s jedním dvorem kmetcím, kdyby Lucie dědin a zboží týmž sirotkům umenšila. Jelikož se tak nestalo, bylo panství [[Přerov nad Labem|Přerov]] se Sedlčánkami i s dalšími vesnicemi prodáno roku 1524 [[Staré Město pražské|Starému]] a [[Nové Město pražské|Novému Městu pražskému]]. Roku 1547 bylo přerovské panství po [[válka šmalkadská|válce šmalkadské]] konfiskováno a připadlo královské komoře a roku 1616 bylo spojeno s císařským panstvím [[Brandýs]]. Zmínka byla o clu v ''Sedlčánkách''. To proto, že v ''Sedlčánkách'' bylo mýto, neboť tudy procházela Zemská stezka, která přes ''Sedlčánky'' zanikla, když [[Žižkova vojska]] ustupovala od Labského Kostelce směrem na [[Kolín]] a k [[Malešov]]u.
:Podle urbáře z roku 1584 bylo v ''Sedlčánkách'' 14 hospodářů, místa jejich živností jsou dodnes až na nepatrné změny zachována.
| |||