Jaltská konference: Porovnání verzí

'''Jaltská konference''' byla jedním ze setkání hlavních představitelů [[Sovětský svaz|SSSR]], [[Spojené státy americké|USA]] a [[Spojené království|Velké Británie]] ([[Franklin Delano Roosevelt|Roosevelta]], [[Winston Churchill|Churchilla]] a [[Stalin]]a) během [[druhá světová válka|druhé světové války]], které se konalo mezi [[4. únor|4.]] a [[11. únor|11. únorem]]em [[1945]]. Setkání mělo krycí název Argonaut a hlavními otázkami projednávanými byl vztah Spojenců k Německu a Francii, opět se projednávala [[polská otázka]] a také vznik [[Organizace spojených národů]].

== Místo konání ==

* Dále se státníci shodli na reparacích, které mělo Německo platit jako náhradu za ztráty způsobené válkou. Část reparací měla být uhrazena formou zboží (také strojů, lodí, akcií v německých společnostech). [[Spojené státy americké|USA]] a [[Sovětský svaz|SSSR]] se shodli na celkové sumě 22 miliard dolarů, z čehož mělo 50% připadnout Sovětům. Britové byli přesvědčeni, že konečnou sumu bude možno stanovit až po ukončení válečných operací, proto měl být sovětsko-americký návrh předložen Reparační komisi.

* V [[Jugoslávie|Jugoslávii]] byla podpořena dohoda mezi [[Josip Tito-Broz|Titem]] a [[Ivan ŠubašićŠubašić|ŠubašićemŠubašićem]], která prakticky sloučila komunistickou a exilovou vládu.

* Sověti souhlasili vyhlásit válku Japonsku nejpozději do tří měsíců. Měli za to získat [[Sachalin]] a ostrovy jemu přilehlé, [[Kurilské ostrovy]], dále nájem přístavu [[Lü-šun-kchou|Port Arthur]], výsadní práva v přístavu [[Dairen]] a mimořádná práva v užívání [[Východočínská železnice|Východočínské]] a [[Jihomandžuská železnice|Jihomandžuské železnice]].

== Kontroverze ==

Na rozpačitém výsledku konference se nejvíce podepsala ztížená možnost vyjednávání ze strany [[Spojené státy americké|USA]] a [[Spojené království|Velké Británie]]. Oba hlavní vyjednavači těchto států byli v době konference silně indisponováni. Prezident [[Franklin Delano Roosevelt]] byl v natolik špatném zdravotním stavu, že v podstatě vůbec nekomunikoval. O nějaké diskusi, či snad tvrdém politickém vyjednávání nemohla být v jeho případě vůbec řeč. Lépe na tom nebyl ani [[Winston Churchill]]. Ten ztratil v Roosveltovi oporu v jednání a sám navíc propadal v průběhu konference těžkým [[deprese (psychologie)|depresím]], které jej ostatně provázely po celý život. Stejně jako Roosvelt byl i Churchill fyzicky velmi oslabený, jelikož v uplynulém roce prodělal tři těžké zápaly plic. Vyjednávání tak držel pevně v rukou [[Josif Stalin]], což bylo poněkud paradoxní, jelikož i on prodělal těsně před konferencí mozkovou mrtvici a jeho zdravotní stav také nebyl nejlepší. Na rozdíl od svých kolegů v jednání se však cítil psychicky velmi dobře a ve svých požadavcích byl zcela nekompromisní, což se projevilo na celkovém výsledku jednání. Závěry přijaté na jaltské konferenci byly po roce [[1945]] přijímány rozpačitě nebo otevřeně kritizovány. [[Franklin Delano Roosevelt|Roosevelt]] byl obviněn z odepsání východní a střední Evropy ve prospěch komunistického [[Sovětský svaz|SSSR]]. V této souvislosti se především zmiňuje Rooseveltovo a Churchillovo odmítnutí žádosti polské emigrační vlády o poválečnou mezinárodní kontrolu polského území. Navíc žádní představitelé jiných států, o kterých bylo jednáno, nebyli do Jalty pozváni a tak byli vyloučeni z rozhodování o osudech vlastního státu či národa. Je silně nepravděpodobné, že oba státníci věřili, že Sověti splní na konferenci ujednané závěry ohledně demokratických procesů v osvobozené Evropě.

== Externí odkazy ==

[[ar:اتفاقيةمؤتمر يالطةيالطا]]