Západosibiřská rovina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Xqbot (diskuse | příspěvky)
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m robot změnil: tr:Batı Sibirya Ovası; kosmetické úpravy
Řádek 17:
V prostoru Západosibiřské roviny se nachází převážně nížina (zhruba polovina plochy leží do 100 [[Nadmořská výška|m n. m.]]). Rovina dosahuje krajních rozměrů 2400 km ve směru od Severního ledového oceánu k Altaji a 1900 km od Uralu k Jeniseji.
Biosféra je zde velice pestrá, nachází se zde biosférické pásy od [[Tundra|tundry]] přes [[Tajga|tajgu]] a lesostepi po [[step]]i.
Nejvýraznějším krajinným prvkem je voda, která zde má podobu toků (řeky [[Ob]], [[ Irtyš]] hraniční Jenisej a mnoho dalších) a vodních ploch. Oblast Západní Sibiře bývá označována za největší [[Jezero|jezerní]] plošinu světa. Velké množství vody je po většinu roku vázáno v půdě, a sice v podobě [[permafrost]]u. Právě jeho letní tání umožňuje vznik tisíců malých vodních ploch a mnoha bažin.
U západosibiřského [[Podnebí|klimatu]] se začíná projevovat zvyšující se [[kontinentalita]], zejména v rozdílu teplot v zimních a letních měsících.
 
[[Soubor:Lenin st., Surgut, Russia 03.jpg|thumb|Typická zástavba sibiřského města (Surgut)]]
== Osídlení ==
V drsných klimatických podmínkách se lidská sídla nevyskytují příliš často. Důvodem jejich vzniku byly v minulosti zásoby nerostných surovin (ropa, uhlí). Typickým znakem sibiřských měst je vysoká koncentrace obyvatelstva na poměrně malé ploše. Mezi největší města patří [[Omsk]], [[Surgut]], [[Novosibirsk]], [[Ťumeň]] či [[Tobolsk]]. Severně od 60° severní šířky se města nevyskytují.
Etnické složení obyvatelstva je méně pestré oproti zbytku státu: jsou zde pouze dva větší národy – Rusové a Něnci.
 
Řádek 55:
[[ru:Западно-Сибирская равнина]]
[[sr:Западносибирска низија]]
[[tr:Batı Sibirya OvalarıOvası]]
[[uk:Західно-Сибірська рівнина]]
[[zh:西西伯利亚平原]]