|
==Hodinový ciferník==
Ciferník je ta část analogových [[hodiny|hodin]], která pomocí pohybujících se ručiček ukazuje [[čas]]. Obvykle má ciferník [[kruh]]ový tvar. Po jeho [[obvod]]u jsou pravidelně rozmístěna čísla od 1 do 12. Malá hodinová [[ručička]], která oběhne ciferník dvakrát za [[den]], ukazuje [[hodina|hodiny]]. Velká minutová ručička ukazuje [[minuta|minuty]] a oběhne ciferník každou hodinu. Někdy je na ciferníku také ručička vteřinová, která oběhne ciferník jednou za minutu.
{{různé významy|tento=státu}}
{{Infobox stát|
genitiv = Ruska
| úřední název = Российская Федерация<br />Rossijskaja federacija
| úřední název česky = Ruská federace
| vlajka = Flag of Russia.svg
| článek o vlajce = Ruská vlajka
| znak = Russia coa.png
| článek o znaku = Státní znak Ruska
| mapa umístění = Russian Federation (orthographic projection).svg
| rozloha = 17 075 400
| rozlmisto = 1
| procent vody = 0,5
| obyvatel = 141 888 900<ref name="obyv 2008"/>
| obyvmisto = 9
| obyvrok = [[2008]]
| hustota = 8
| hustmisto = 209
| HDI = 0,806
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = vysoký
| HDIrok = 2007
| HDImísto = 73
| jazyk = [[ruština]], jazyky jednotlivých autonomních oblastí a republik
| náboženství = [[křesťanství]] (silně převládá [[pravoslaví]]), [[islám]], [[buddhismus]]
| nejvyšší hora = [[Elbrus]] (Эльбрус)
| výška nejvyšší hory = 5642
| státní zřízení = [[Federace|Federativní poloprezidentská republika]]
| hlavní město = [[Moskva]]
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Dmitrij Medveděv]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Vladimir Putin]]
| článek o hymně = Hymna Ruské federace
| hymna = Hymna Ruské federace
| datum vzniku = [[26. prosince|26. prosinec]] [[1991]]
| způsob vzniku = rozpadem [[Sovětský svaz|SSSR]]
| měna = [[rubl]]
| kód měny = RUB
| HDP/ob. = 16100 <ref>[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/rs.html CIA - The World Factbook]</ref>
| HDP/ob.misto = 52
| HDP/ob.rok = 2008
| ison = 643
| iso3 = RUS
| iso2 = RU
| mpz = RU
| doména = .ru .su .рф
| předvolba = +7
| čas = od +2 do +11<ref>[http://aktualne.centrum.cz/zpravy/kuriozity/clanek.phtml?id=664477 Rusko se zmenšilo o dvě pásma, přesto vévodí světu]</ref>
}}
Číslice na ciferníku jsou buď [[arabské číslice|arabské]], nebo [[římské číslice|římské]]. Pokud se používají římské číslice, je číslo 4 obvykle znázorňováno symbolem IIII místo IV. Je to zřejmě kvůli grafické symetrii s číslem VIII. Na vnějším obvodu ciferníku mohou být i jiné pomocné stupnice.
'''Rusko''' {{Audio|Ru-Rossiyskaya_Federatsiya_Rossiya.ogg|('''Россия''')}}, oficiálním názvem '''Ruská federace''' ('''Российская Федерация'''), je s rozlohou 17 075 400 km² největší zemí na světě. Zahrnuje značnou část [[Východní Evropa|východní]] [[Evropa|Evropy]] a téměř celou severní [[Asie|Asii]]. S počtem 141,9 milionů obyvatel<ref name="obyv 2008">[http://www.gks.ru/bgd/free/b08_00/IssWWW.exe/Stg/d06/8-0.htm Росстат: Демография] údaje k červnu 2008.</ref> je Ruská federace [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|devátá nejlidnatější]] země na světě.
Ciferník je obecně tak známá věc, že mnohdy na ciferníků vůbec žádná čísla nejsou a jsou nahrazena různými indiferentními symboly. Člověk totiž odečítá čas z ciferníků ne podle čísel, ale podle polohy ručiček (úhlu, který svírají se spojnicí středu ciferníku a polohou číslice 12.
Sousedy Ruska jsou (od severozápadu proti směru hodinových ručiček): [[Norsko]], [[Finsko]], [[Estonsko]], [[Lotyšsko]], [[Bělorusko]], [[Ukrajina]], [[Gruzie]], [[Ázerbájdžán]], [[Kazachstán]], [[Čínská lidová republika|Čína]], [[Mongolsko]], znovu Čína a [[Severní Korea]]. Prostřednictvím [[Kaliningradská oblast|Kaliningradské oblasti]], strategické západní [[exkláva|exklávy]], dále sousedí s [[Litva|Litvou]] a [[Polsko|Polskem]]. Ruské [[Kurilské ostrovy]] jsou na dohled od [[Japonsko|Japonska]] a z ruské [[Čukotka|Čukotky]] je velmi blízko na [[Aljaška|Aljašku]] ([[Spojené státy americké|USA]]). Území je rozděleno do 9 [[časové pásmo|časových pásem]]<ref>[File:Map of Russia - Time Zones.svg Devět časových pásem]</ref> a do 83 [[Administrativní dělení Ruska|samosprávných celků]].
Pozici ručiček lze vypočítat i matematicky
Rusko je hlavním následnickým státem [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]],<ref>Termín государство-продолжатель Союза ССР byl uzákoněn 15. července 1995. Viz zákon [http://constitution.garant.ru/DOC_10003790.htm N 101-ФЗ «О международных договорах Российской Федерации»]</ref> který se rozpadl roku [[1991]]; převzalo jeho místo v [[Rada bezpečnosti OSN|Radě bezpečnosti OSN]] a je vůdčím členem [[Společenství nezávislých států]]. Je také členem [[G8]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]], [[Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti|OSKB]], [[Šanghajská organizace pro spolupráci|SCO]], [[Asijsko-pacifické hospodářské společenství|APEC]] a dalších mezinárodních organizací.
*úhel minutové ručičky = počet minut * 6°
*úhel hodinové ručičky = počet hodin * 30° + počet minut * 0,5°
Ruské hospodářství se po vleklé krizi 90. let opět zařadilo mezi první desítku světových ekonomik.<ref name="mmf">[[MMF]], [http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2008/01/weodata/weorept.aspx?sy=2008&ey=2008&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=193,273,223,156,924,922,184,132,134,534,136,112,158,111,542&s=NGDPD&grp=0&a=&pr.x=18&pr.y=15 zpráva z dubna 2008]</ref> Mezi státy světa má největší zásoby přírodních zdrojů<ref>MSN Encarta, heslo [http://encarta.msn.com/encyclopedia_761569000_4/Russia.html Russia]</ref> — [[nerost|nerostných]] [[surovina|surovin]], [[ropa|ropy]], [[zemní plyn|zemního plynu]], [[dřevo|dřeva]], [[pitná voda|pitné vody]] — a je považováno za energeticky soběstačný stát.
[[Kategorie:Hodiny]]
[[Ruská kultura]] vychází z tradic [[pravoslaví|pravoslavného]] [[křesťanství]], přestože ji silně ovlivnilo období [[ateismus|ateistického]] Sovětského svazu. Zároveň je současné Rusko mnohonárodnostním státem, který kromě úřední [[ruština|ruštiny]] uznává také regionální jazyky jednotlivých [[menšina|menšin]]. [[Rusové]] tvoří 80 % obyvatelstva.<ref>[http://www.perepis2002.ru/index.html?id=17 Всероссийская перепись населения 2002]</ref>
[[en:Clock face]]
== Geografie ==
[[de:Zifferblatt]]
[[Soubor:Map_of_Russia_-_Time_Zones_(April_2010).svg|náhled|Časová pásma v Rusku]]
[[fr:Cadran (horlogerie)]]
[[Soubor:Russland topo.png|náhled|Přírodopisná mapa Ruska]]
[[nl:Wijzerplaat]]
{{viz též|Geografie Ruska}}
[[ru:Циферблат]]
Rusko je se 17 miliony [[kilometr]]y čtverečními největším [[stát]]em na [[svět]]ě. Na západě hraničí s [[Baltské státy|pobaltskými republikami]] a [[Baltské moře|Baltským mořem]], na východě pak s [[Tichý oceán|Tichým oceánem]]. Reliéf je převážně [[rovina]]tý, mimo pohoří [[Ural]], které tvoří hranici mezi evropským Ruskem a [[Sibiř]]í a [[Kavkaz]] s nejvyšší horou [[Elbrus]]em (5642 [[metr|m]]). Na východ od Uralu leží jedna z největších nížin světa - bažinatá [[Západosibiřská rovina]], protékaná veletoky [[Ob]]u s [[Irtyš]]em a [[Jenisej]]em. Nejvyšší je [[Altaj (pohoří)|Altaj]] s četnými ledovci na západě, který zasahuje na území čtyř států. Z Altaje vybíhá na východ horské pásmo [[Sajany|Sajan]] a na mongolské hranici vrcholí Východní Sajan. Na severovýchod od něj jezero [[Bajkal]] s hloubkou 1637 m představuje největší zásobárnu sladké vody na světě a zároveň jedinečný ekosystém. Za Bajkalem se na rozsáhlém území střídají náhorní plošiny (Vitimská, Aldanská) s dlouhými horskými hřbety (Jablonový, Stanový) až k Ochotskému moři. Nejvýchodnější [[Čukotské pohoří]] prostupuje poloostrov [[Čukotka|Čukotku]], kterou necelých 100 km široký [[Beringův průliv]] dělí od [[Aljaška|Aljašky]]. Podél Beringova moře se na jihovýchod táhne Korjacké pohoří, které na [[Poloostrov Kamčatka|Kamčatském poloostrově]] přechází v pohoří oddělené sníženinou řeky Kamčatky od pásma vysokých a činných sopek lemujících tichomořské pobřeží.
[[sv:Urtavla]]
[[uk:Циферблат]]
=== Vodstvo ===
Ruskou federaci obklopují moře tří světových [[oceán]]ů – [[Severní ledový oceán|Severního ledového]], [[Tichý oceán|Tichého]] a [[Atlantský oceán|Atlantického]]). Moře Severního ledového oceánu jsou poměrně mělká a po většinu roku je pokrývá souvislá vrstva [[led]]u. Vlastnosti moří Tichého a Atlantického oceánu jsou zcela odlišné: vody těchto moří zamrzají jen na krátké období, případně vůbec a jsou velmi bohaté na ryby.
[[Soubor:Vasyugan.jpg|náhled|vlevo|Řeka [[Vasjugan]] v [[Tomská oblast|Tomské oblasti]]]]
Největší řekou Ruské federace je [[Jenisej]], nejdelší [[Ob]] spolu s [[Irtyš]]em, které společně tvoří sedmou nejdelší řeku světa.<ref>[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/423582/Ob-River Encyclopædia Britannica: ''Ob River'']</ref> Všechny tři náleží do úmoří Severního ledového oceánu, společně se [[Severní Dvina|Severní Dvinou]], [[Pečora|Pečorou]], [[Lena|Lenou]], [[Jana (řeka)|Janou]], [[Kolyma|Kolymou]]. Největším přítokem Tichého oceánu je [[Amur]]. K úmoří Atlantiku patří [[Don]] a [[Dněpr]] (na ruském území pouze horní tok); [[Ural (řeka)|řeka Ural]] a hospodářsky nejvyužívanější [[Volha]] ústí do bezodtokého [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. Mezi známé řeky patří také [[Moskva (řeka)|Moskva]], protékající hlavním městem, a [[Něva]], v jejímž ústí do [[Finský záliv|finského zálivu]] byl vystavěn [[Petrohrad]].
V Rusku se nachází také mnoho jezer rozmanitého původu a velikostí. Největší z nich je slané [[Kaspické moře]], ze sladkovodních je nejvýznamnější jezero [[Bajkal]], zároveň nejhlubší jezero světa (1637 m). Na [[Severozápadní federální okruh|severozápadě země]] leží jezero [[Ladožské jezero|Ladožské]], [[Oněžské jezero|Oněžské]], [[Čudské jezero|Čudské]] a další. Během 20. století bylo zbudováno také množství [[Seznam ruských přehrad|přehradních jezer]], zejména na [[Volha|Volze]], [[Angara|Angaře]] a dalších řekách.
=== Podnebí ===
Rusko je rozsáhlou zemí, a proto zde najdeme několik rozdílných klimatických oblastí. Pro [[počasí]] v [[severní Rusko|severním]] a [[střední Rusko|středním Rusku]] je charakteristické velké střídání [[teplota|teplot]] v průběhu roku. [[Jaro]] a [[podzim]] jsou o něco studenější než ve [[střední Evropa|střední Evropě]]. Na druhé straně jsou zimy podstatně chladnější a to nejen na severu, ale také v centrálním Rusku. Na jihovýchodě, tedy v oblasti stepí jsou velmi nízké teploty v zimě a naopak velmi vysoké v létě, kdy také málo prší. Na černomořském pobřeží jsou zimy mírné a léta příjemně teplá. Pro oblast [[Sibiř]]e jsou typické velice nízké teploty v zimě, léta jsou krátká a četnými [[srážky|srážkami]]. Celá Sibiř a [[Dálný východ]] se nacházejí v pásmu [[věčně zmrzlá půda|věčné zmrzlé půdy]], která působí značné problémy při výstavbě.
'''Podnebné pásy:'''
Polární pás (nejsevernější oblasti), mírný pás, subpolární pás, subtropický pás (pobřeží Černého moře).
=== Města ===
{{viz též|Seznam ruských měst}}
[[Soubor:Mapa Ruska.PNG|náhled|upright=2|Orientační mapka Ruska]]
{| class="toc" cellpadding=0 cellspacing=0 width=46% <!--style="float:left-->; text-align:center;clear:all; margin-right:8px; font-size:95%;"
!bgcolor=black colspan=8 style="color:white;"|Města Ruské federace nad 1 000 000 obyvatel (odhad 2008)
|-bgcolor=#efefef
!width=5% |#
!width=40% |Město
!width=40% |[[Federální okruhy Ruské federace|Federální okruh]]
!width=15% |Obyvatelstvo
|-
|1.||align=left|'''[[Moskva]]'''||align=left|[[Centrální federální okruh|Centrální]]||align=right|10 485 075
|-
|2.||align=left|'''[[Petrohrad]]'''||align=left|[[Severozápadní federální okruh|Severozápadní]]||align=right|4 880 620
|-
|3.||align=left|'''[[Novosibirsk]]'''||align=left|[[Sibiřský federální okruh|Sibiřský]]||align=right|1 462 015
|-
|4.||align=left|'''[[Jekatěrinburg]]'''||align=left|[[Uralský federální okruh|Uralský]]||align=right|1 378 441
|-
|5.||align=left|'''[[Nižnij Novgorod]]'''||align=left|[[Povolžský federální okruh|Povolžský]]||align=right|1 343 553
|-
|6.||align=left|'''[[Samara]]'''||align=left|[[Povolžský federální okruh|Povolžský]]||align=right|1 243 346
|-
|7.||align=left|'''[[Omsk]]||align=left|[[Sibiřský federální okruh|Sibiřský]]||align=right|1 178 822
|-
|8.||align=left|'''[[Kazaň]]'''||align=left|[[Povolžský federální okruh|Povolžský]]||align=right|1 142 673
|-
|9.||align=left|'''[[Čeljabinsk]]'''||align=left|[[Uralský federální okruh|Uralský]]||align=right|1 122 958
|-
|10.||align=left|'''[[Rostov na Donu]]'''||align=left|[[Jižní federální okruh|Jižní]]'''||align=right|1 104 865
|-
|11.||align=left|'''[[Ufa]]'''||align=left|[[Povolžský federální okruh|Povolžský]]||align=right|1 092 600
|}
[[Soubor:KREML.jpg|náhled|[[Moskva|Moskevský]] [[kreml]], mocenské centrum Ruska]]
[[Moskva]] je s více než 10 miliony obyvatel jedním z největších měst světa a ekonomicky výrazně převyšuje zbytek Ruska. Pětimilionový [[Petrohrad]], někdejší hlavní město, je pak především centrem umění, kultury a turismu. Na Volze leží velkoměsta [[Nižnij Novgorod]], [[Kazaň]], [[Toljatti]], [[Samara]], [[Saratov]], [[Volgograd]], [[Astrachaň]]. Mezi další významná města a regionální centra v evropské části patří [[Jekatěrinburg]], [[Perm (město)|Perm]], [[Iževsk]], [[Ufa]], [[Voroněž]], [[Jaroslavl]], [[Rostov na Donu|Rostov]], [[Krasnodar]], v asijské části pak [[Čeljabinsk]], [[Novosibirsk]], [[Omsk]], [[Barnaul]], [[Krasnojarsk]], [[Irkutsk]], [[Jakutsk]], [[Chabarovsk]] či tichomořský přístav [[Vladivostok]].
Menšími městy, avšak strategickými přístavy jsou [[Novorossijsk]], [[Kaliningrad]], [[Archangelsk]] a [[Murmansk]], který je největším městem za [[Severní polární kruh|severním polárním kruhem]]. Ještě severněji leží [[Norilsk]], nechvalně proslulý coby nejznečištěnější město světa.
Historickými památkami kromě Moskvy, Petrohradu a povolžských měst vyniká [[Pskov]], [[Novgorod]] a tzv. [[Zlatý kruh Ruska]] — prstenec historických měst v okolí Moskvy. Rekreačním centrem je pak černomořské město [[Soči]].
<gallery>
Image:Petersburg-square.jpg|[[Petrohrad]]
Image:Kremlin of Pskov-2008-1.jpg|[[Pskov]]
Image:Perm Russia.jpg|[[Perm (město)|Perm]]
Image:Владивосток бухта Золотой Рог.jpg|[[Vladivostok]]
</gallery>
== Obyvatelstvo ==
<div style="float:right;margin:0 0 .5em 1em;" class="toccolours">
'''Národnostní složení obyvatelstva<br /> Ruské federace v roce 2002'''
{| cellpadding=2 style="background:transparent;"
|-
| [[Rusové]]
| align="right" | 115 889 107
| (79,83 %)
|-
| [[Tataři]]
| align="right" | 5 554 601
| (3,83 %)
|-
| [[Ukrajinci]]
| align="right" | 2 942 961
| (2,03 %)
|-
| [[Baškirové]]
| align="right" | 1 673 389
| (1,15 %)
|-
| [[Čuvaši]]
| align="right" | 1 637 094
| (1,13 %)
|-
| [[Čečenové]]
| align="right" | 1 360 253
| (0,94%)
|-
| [[Arméni]]
| align="right" | 1 130 491
| (0,78 %)
|-
| [[Mordvinci]]
| align="right" | 843 350
| (0,58 %)
|-
| [[Avarové (Kavkaz)|Avarové]]
| align="right" | 814 473
| (0,56 %)
|-
| [[Bělorusové]]
| align="right" | 807 970
| (0,56 %)
|-
| ostatní
|
| (8,5 %)
|}
</div>
Rusko je devátým nejlidnatějším státem světa, avšak počet jeho obyvatel od 90. let klesá; odhad pro rok [[2008]] hovoří o 141 888 900 obyvatelích,<ref name="obyv 2008"/> což je o 3,3 miliónu méně než při oficiálním sčítání roku 2002. Úbytek obyvatelstva se v posledních letech zpomalil a je částečně vyvažován imigrací. V roce 2009 se poprvé od roku 1995 povedlo dosáhnout, v důsledku imigrace a zvyšující se porodnosti, demografického růstu, i když jen o 20 000 obyvatel.<ref>[http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/188113-v-rusku-ma-poprve-po-15-letech-vzrust-pocet-obyvatel-symbolicky.html]</ref>
Rozmístění obyvatelstva je nerovnoměrné: většina (79,3 %, tj. přes 100 miliónů) obyvatel žije v menší [[Evropská část Ruska|evropské části]], zatímco obrovská území [[Sibiř]]e jsou téměř liduprázdná – proto činí průměrná hustota osídlení pouhých 8 obyv./km². Růst počtu obyvatel v současné době pokračuje v některých jižních oblastech [[Čečensko]], [[Ingušsko]], [[Dagestán]] atd.), nejvíce se naopak vylidňuje jednak severovýchod, jednak oblasti evropského západu ([[Pskovská oblast|Pskovská]], [[Smolenská oblast|Smolenská]], [[Novgorodská oblast]]). Průměrná délka života je 67 let s výrazným rozdílem mezi pohlavími: 60,5 roku u mužů a 74 u žen.
[[Soubor:Population of Russia.PNG|náhled|vlevo|Demografický vývoj [[RSFSR]] a Ruska v letech 1950–2010]]
[[Soubor:Russia-Moscow-Cathedral of Christ the Saviour-6.jpg|náhled|vlevo|Moskevská [[Katedrála Krista Spasitele]], zdemolovaná v sovětské éře a obnovená v letech [[1994]]–[[2000]].]]
=== Národnostní složení a jazyky ===
Oficiálním jazykem celého státu je [[ruština]], kterou ovládají prakticky všichni obyvatelé Ruska; některé autonomní celky vedle ruštiny používají místní jazyky ([[tatarština]], [[čuvaština]] ad.) – celkem tak Rusko oficiálně hovoří 31 jazyky. Jediným oficiálním písmem je [[cyrilice]], v níž musí být zapisovány úřední dokumenty, což platí i pro jazyky, které používají také latinku.
=== Náboženství ===
Největší zastoupení má v zemi [[pravoslaví|pravoslavné]] [[křesťanství]]; dominantní církví je [[Ruská pravoslavná církev]], k níž se hlásí více než poloviny obyvatelstva a která je uznávána i nevěřícími jako symbol kulturního dědictví Ruska, přestože je Rusko [[Sekulární stát|sekulárním státem]];<ref>Ústava Ruské federace, čl. 13. Viz [http://ru.wikisource.org/wiki/%D0%9A%D0%BE%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B8%D1%82%D1%83%D1%86%D0%B8%D1%8F_%D0%A0%D0%BE%D1%81%D1%81%D0%B8%D0%B9%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B9_%D0%A4%D0%B5%D0%B4%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%86%D0%B8%D0%B8#.D0.A1.D1.82.D0.B0.D1.82.D1.8C.D1.8F_14 originální text na Wikisource]</ref> křesťanství bylo ruským státním náboženstvím od roku [[988]] a ani v éře protináboženského Sovětského svazu, kdy byla církev krutě pronásledována, nebyl jeho vliv zcela potlačen a po rozpadu SSSR opět stoupl.
Druhým významným náboženstvím je [[sunnité|sunnitský]] [[islám]], jejž vyznávají zejména [[turkické národy]] a etnické skupiny [[Kavkaz]]u. Dále jsou zde komunity [[římskokatolická církev|římských]] a [[řeckokatolická církev|řeckých katolíků]], [[protestantství|protestantů]], [[Židé|žid]]ů, [[buddhismus|buddhistů]] ([[Kalmycko]], [[Burjatsko]] a [[Tuva]]); u některých národů Sibiře přetrvávají původní [[animistická náboženství]].
== Členění Ruska ==
{{viz též|Administrativní dělení Ruska}}
[[Soubor:Russian-regions.png|náhled|upright=1.5|Subjekty Ruské federace]]
Rusko se dle určení může členit na [[Administrativní dělení Ruska|83 federálních subjektů]] různých druhů, na [[Federální okruhy Ruska|7 federálních okruhů]] či na [[Ekonomické rajóny Ruska|12 ekonomických rajónů]].
Federální subjekty v současnosti dělí Ruskou federaci na 21 [[Republiky Ruské federace|republik]], 46 [[Oblasti Ruské federace|oblastí]], 9 [[Kraje Ruské federace|krajů]], 4 [[Autonomní okruhy Ruské federace|autonomní okruhy]], 1 [[Autonomní oblast Ruské federace|autonomní oblast]] a dále na 2 [[Federální města Ruské federace|federální města]]. Poslední dobou v Ruské federaci sílí snahy o slučování krajů, republik nebo autonomních okruhů. V souvislosti s [[Putin]]ovou centralizační politikou se hovoří o snížení počtu členských entit z dnešních více než 80 až na 30. Autonomní okruhy by patrně zcela zanikly.
Vedle [[Moskva|Moskvy]] a [[Petrohrad]]u jsou nelidnatějšími celky [[Krasnodarský kraj]], [[Moskevská oblast|Moskevská]] a [[Rostovská oblast]] a republiky [[Baškortostán]] a [[Tatarstán]]. Největším celkem je republika [[Sacha]], která se svou rozlohou (přes 3 miliony km²) vyrovná třem čtvrtinám rozlohy Evropské unie; žije zde však jen 950 000 obyvatel. Naopak nejmenšími celky jsou federální města, hustě osídlené [[kavkaz]]ské republiky a [[Centrální federální okruh|středoruské oblasti]].
== Dějiny ==
{{viz též|Dějiny Ruska}}
[[Soubor:Novgorod Monument LOC cropped.jpg|náhled|vlevo|upright|Památník ''Tisíciletí Rusi'' (862—1862) v [[Novgorod]]u.]]
Po celou dobou své dlouhé historie bylo Rusko křižovatkou [[Eurasie|euroasijského kontinentu]], respektive mostem mezi Evropou a Asií. První obyvatelé evropské části Ruska se usídlili v [[Říční delta|deltě]] řeky [[Don]] kolem roku 20 000 př. n. l. Až do příchodu [[Slované|Slovanů]], kteří vtiskli Rusku jeho charakter, byly tyto oblasti střídavě ovládány různými kmeny ([[Skythové]], [[Hunové]], [[Avaři]], [[Chazaři]], [[Volžští Bulhaři]] a další).
=== Počátky Ruska ===
{{viz též|Kyjevská Rus}}
První státní útvar [[Východní Slované|Východních Slovanů]] (později rozdělených na [[Rusové|Rusy]], [[Bělorusové|Bělorusy]] a [[Ukrajinci|Ukrajince]]) vznikal mezi Baltským a Černým mořem, kudy vedly obchodní stezky mezi [[Skandinávie|Skandinávií]] a [[Byzantská říše|Byzantskou říší]]. Za počátek dějin Ruska je považováno založení Novgorodu roku [[862]].<ref>Ottův slovník naučný, heslo [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/378857-rusko-dejiny-politicke-vznik-ruskeho-statu-ix-stol Rusko - dějiny politické - vznik ruského státu (IX. stol.)]</ref> Roku [[882]] dobyl novgorodský kníže [[Oleg (Kyjevská Rus)|Oleg]] z rodu [[Rurikovci|Rurikovců]] [[Kyjev]] a založil [[Kyjevská Rus|Kyjevskou Rus]], která se načas stala hlavní východoevropskou mocností. Roku [[988]] přijal kníže [[Vladimír I.]] křest z Byzantské říše, což zařadilo Rus mezi východokřesťanské (od rozkolu v roce 1054 [[pravoslaví|pravoslavné]]) země. Okolo roku [[1020]] vydal [[Jaroslav Moudrý]] první zákoník, tzv. ''Ruskou pravdu''.
V 11. a 12. století byla Rus oslabena vnitřními boji a ve 13. století utrpěla invazí mongolských hord pod vedením Batu-chana a byla ovládnuta [[Zlatá Horda|Zlatou Hordou]], jež se postupně dostala do rukou [[muslimové|muslimských]] [[Tataři|Tatarů]]. Expanzi ze strany [[Švédsko|Švédů]] a [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]] zastavil kníže [[Alexandr Něvský]].
=== Sjednocení Rusi pod Moskvou ===
{{viz též|Moskevské velkoknížectví|Zlatá Horda}}
[[Soubor:Alexander Newski.jpg|náhled|upright|[[Ikona]] zobrazující sv. Alexandra Něvského]]
Koncem [[13. století]] začalo nabývat na významu [[Moskevské velkoknížectví]]. [[Moskva]], založená [[1147]], se stala roku [[1325]] sídlem hlavy [[Ruská pravoslavná církev|pravoslavné ruské církve]]. Země však byla nadále závislá na Zlaté hordě, které musela odvádět daně. Roku [[1380]] využil moskevský velkokníže [[Dimitrij Donský]] vnitřních problémů mezi Tatary a porazil Zlatou hordu v [[Bitva na Kulikově poli|bitvě na Kulikově poli]]. Moskevský stát se však stal na Tatarech plně nezávislým až v roce [[1480]] za panování [[Ivan III.|Ivana III.]], který značně rozšířil území Rusi směrem na východ, zatímco některé západní oblasti včetně [[Kyjev]]a se dostaly do rukou [[Polsko-litevský stát|Polsko-litevského státu]].<ref>Ottův slovník naučný, heslo [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/378860-rusko-dejiny-politicke-tatarske-najezdy-1237-1408-a-litevske-nebezpeci Rusko - dějiny politické - tatarské nájezdy (1237-1408) a litevské nebezpečí]</ref> Tataři přišli o politickou moc, nicméně dodnes tvoří nejpočetnější menšinu Ruska, koncentrovanou zejména v [[Tatarstán]]u. Roku 1547 se pak [[Ivan Hrozný|Ivan IV. Vasiljevič]], zvaný Hrozný, nechal korunovat [[car]]em a nastolil tak tzv. [[samoděržaví]]: [[centralismus|centralistickou]] [[absolutismus|absolutní]] [[monarchie|monarchii]].
=== Carské Rusko ===
{{viz též|Ruské carství|Ruské impérium}}
[[Soubor:Peter der-Grosse 1838.jpg|náhled|upright|Petr I. Veliký]]
Rozmach ruského carství se zastavil v období vnitřních bojů (tzv. ''smuta'') po vymření [[Rurikovci|dynastie Rurikovců]] na přelomu 16.—17. století. Roku [[1613]] byl pak zvolen hlavou státu [[Michail I. Romanov]]; dynastie [[Romanovci|Romanovců]] následně vládla Rusku až do roku [[1917]]. V [[17. století]] získalo Rusko většinu [[Sibiř]]e a [[Levobřežní Ukrajina|Levobřežní Ukrajinu]]. Koncem 17. století se stal ruským carem [[Petr Veliký]], známý svými odvážnými reformami a modernizací státu; na počátku [[18. století]] dovedl Rusko k vítězství v tzv. [[Severní válka|severní válce]] proti Švédsku a na jednom ze získaných území (v ústí řeky [[Něva|Něvy]]) založil [[Petrohrad]], který se stal hlavním městem země. Roku [[1721]] přijal Petr titul [[Gosudar-imperátor|imperátora]] a stát změnil název na [[Ruské impérium]].
Vláda [[Kateřina Veliká|Kateřiny II. Veliké]] ([[1762]]—[[1796]]) pak přinesla [[osvícenství|osvícenské reformy]], počátek rozvoje [[věda|věd]], stavbu obrovských paláců v okolí Petrohradu, územní zisky na [[Ukrajina|Ukrajině]] a [[Krym]]u v opakovaných [[Rusko-turecké války|válkách s Osmanskou říší]] a zisk velké části [[Trojí dělení Polska|postupně rozdělovaného Polska]]. V důsledku rusko-švédské války bylo roku [[1809]] k Rusku připojeno [[Finsko]]. Roku [[1812]] vpadl do země [[Napoleon Bonaparte]], avšak jeho tažení zakončené okupací Moskvy skončilo debaklem a [[Polsko]], které doufalo v osvobození, se naopak muselo podrobit Rusku.
Po dalších územních ziscích ([[Gruzie]], [[Ázerbájdžán]], [[Dálný východ]]) oslabila zemi [[Krymská válka]] v letech [[1853]]—[[1856]]. V té bojoval mj. [[Lev Nikolajevič Tolstoj]], který je vedle [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškina]] a [[Dostojevskij|Dostojevského]] největší postavou ruské literatury 19. století. Hospodářsky zaostalé Rusko se začalo postupně modernizovat (roku [[1861]] bylo zrušeno [[nevolnictví]], začala výstavba železnic a průmyslu), přesto nedokázalo držet krok se západními mocnostmi. Průmyslový vzestup byl vystřídán krizí na počátku [[20. století]]. V letech [[1904]]—[[1905]] probíhala [[Rusko-japonská válka]], v níž bylo Rusko poraženo.
Opozice proti carství (vyjádřená již povstáním [[Děkabristé|Děkabristů]] roku [[1825]] či teroristickými akcemi hnutí [[Zemlja i Volja]]) sílila, zejména ze strany dělníků, ale také intelektuálů a příslušníků neruských národů, jež byly vystaveny tvrdé [[rusifikace|rusifikaci]]. Po poražené [[Ruská revoluce (1905)|první ruské revoluci]] (1905) byl sice zřízen parlament (''[[duma]]''), absolutismus však oslaben nebyl. [[První světová válka]] pak přinesla rozklad státu a nejprve [[únorová revoluce|únorovou]] a následně radikálnější [[Velká říjnová socialistická revoluce|Velkou říjnovou revoluci]], která přeměnila Rusko v [[socialistický stát]] a uvedla ho do [[Ruská občanská válka|občanské války]].
=== Ruská revoluce a Sovětský svaz ===
[[Soubor:Flag of the Soviet Union.svg|náhled|vlevo|upright|Vlajka Sovětského svazu]]
[[Soubor:Lenin and stalin.jpg|náhled|vlevo|upright|Lenin and stalin.jpg|[[Lenin]] a [[Stalin]]]]
{{viz též|Sovětský svaz}}
[[7. listopad]]u [[1917]] byla v [[Petrohrad]]u ustavena sovětská vláda v čele s [[Lenin]]em, revolucionářem a [[marxismus|marxistickým]] intelektuálem. V lednu [[1918]] byla vyhlášena [[Ruská sovětská federativní socialistická republika]] (RSFSR), v jejíchž postupem doby pozměněných hranicích existuje dnešní Rusko. Hlavním městem se stala opět [[Moskva]]. 3. března podepsalo Rusko separátní [[Brest-litevský mír|Brest-litevskou mírovou smlouvu]] ukončující první světovou válku, ovšem za cenu ztráty většiny [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Bělorusko|Běloruska]], [[Polsko|Polska]], [[Besarábie]], [[Finsko|Finska]] a [[Pobaltí]]. Země upadla do vleklé [[Ruská občanská válka|občanské války]] trvající až do roku 1922; proti komunistům povstalo mnoho odpůrců, avšak byli velmi nejednotní, a tudíž nemohli být pro [[bolševici|bolševikům]] silným protivníkem, a to ani přes intervenci [[Francie]] či [[Spojené království|Británie]]. Bojů se účastnily také [[československé legie]]. V době války odešla velká část spisovatelů, umělců a vědců do [[emigrace]]. V roce [[1921]] Lenin vyhlásil [[Nová hospodářská politika|novou hospodářskou politiku]], díky níž se podařilo alespoň částečně konsolidovat hospodářství.
Vzhledem k Leninovým zdravotním komplikacím byl nově zřízen úřad Generálního tajemníka ÚV [[KSSS]]; dosazen do funkce byl [[Stalin|Josif Stalin]]. Tomu se podařilo úspěšně získat co nejvíce moci a odstranit ideové odpůrce, zejména [[trockismus|trockisty]]. 30. prosince [[1922]] došlo ke spojení RSFSR, [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]], [[Běloruská SSR|Běloruské SSR]] a [[Zakavkazská SSR|Zakavkazské SSR]]. Vznikl tak [[Sovětský svaz]].
Po Leninově smrti roku [[1924]] se chopil moci Stalin. Probíhala násilná [[kolektivizace]] zemědělství, budování těžkého průmyslu a infrastruktury, [[elektrifikace]] země; zvyšovala se [[gramotnost]] obyvatelstva či dostupnost zdravotní péče, avšak rozvoj země probíhal za cenu likvidace odpůrců režimu a kolektivizace, kteří byli internováni do tzv. [[gulag]]ů, zejména na Sibiř a Dálný Východ, kde zemřely milióny osob. Polovina 30. let je pak obdobím další [[rusifikace]] neruských národů SSSR a brutálních stalinských čistek [[NKVD]] v armádě a straně.
[[22. června]] [[1941]] [[Adolf Hitler|hitlerovské]] [[Německo]] porušilo smlouvu o neútočení ([[pakt Ribbentrop-Molotov]]) a bez vyhlášení války napadlo Sovětský svaz. Začala [[Velká vlastenecká válka]]. Nacisté ovládli většinu evropské části země, která byla těžce poničena, avšak po [[Bitva u Stalingradu|bojích u Stalingradu]] a [[bitva v Kurském oblouku|bitvě u Kurska]] začíná obrat ve válce ve prospěch SSSR a jeho západních spojenců. Do léta [[1944]] byla většina země od okupantů osvobozena. V únoru [[1945]] pak proběhla na [[Krym]]u tzv. [[Jaltská konference]], kde se Stalinovi podařilo upevnit sovětský vliv na střední a východní Evropu.<ref>Taiwan Documents Project: [http://www.taiwandocuments.org/yalta.htm Yalta (Crimea) Conference]</ref> Sovětský svaz získal porážkou nacistů velkou prestiž, která přispěla k etablování komunistických diktatur ve státech tzv. [[Východní blok|východního bloku]] včetně [[Československo|Československa]].
Po 2. světové válce je SSSR jednou ze stran tzv. [[Studená válka|studené války]]. V roce [[1953]] zemřel sovětský vůdce generalissimus [[Stalin]]. Jeho nástupce, Ukrajinec [[Nikita Chruščov]] v tajném projevu v roce [[1956]] kritizoval tzv. [[kult osobnosti]] stalinského období.<ref>Překlad projevu [http://www.praguecoldwar.cz/kult.htm O kultu osobnosti a jeho důsledcích]</ref> Následující desetiletí provází určité oslabení represí a ekonomický rozvoj; je zahájen [[sovětský kosmický program]]. Éra Chruščovova následníka [[Leonid Iljič Brežněv|Brežněva]] je pak obdobím tzv. ustrnutí. Nebyla již provázena represemi ve velkém měřítku, avšak bránila se jakékoli modernizaci a způsobila hospodářský propad. V roce [[1979]] začala [[sovětská válka v Afghánistánu]]. Po Brežněvově smrti v roce 1982 se po přechodném období (krátkém působení [[Jurij Andropov|Jurije Andropova]] a [[Konstantin Černěnko|Konstantina Černěnka]] v čelných funkcích) v roce [[1985]] stává generálním tajemníkem KSSS [[Michail Gorbačov]], který zahajuje období [[perestrojka|perestrojky]] a [[glasnost]]i. Jeho cílem bylo reformování SSSR, avšak skutečným důsledkem jeho postupná dezintegrace.
=== Nezávislé Rusko ===
[[Soubor:1991coup2 ST.jpg|náhled|upright|Demonstrace v době srpnového puče (1991)]]
Po roce [[1989]] měl být Sovětský svaz, pro jehož zachování se vyjádřila v [[referendum|referendu]] většina voličů, reorganizován ve volnější [[federace|federaci]]. Byla zřízena funkce prezidenta [[RSFSR]]. 12. června 1991 byl prvním prezidentem Ruska zvolen [[Boris Jelcin]]. Tzv. [[srpnový puč]], jehož cílem bylo zrušení demokratických přeměn, byl potlačen. 8. prosince [[1991]] pak hlavy Ruska, [[Ukrajina|Ukrajiny]] a [[Bělorusko|Běloruska]] podepisují Prohlášení o vytvoření [[Společenství nezávislých států]] stanovící, že „SSSR jako subjekt mezinárodního práva přestal existovat“. 25. prosince 1991 byla RSFSR oficiálně přejmenována na Ruskou federaci.
V říjnu [[1993]] propukla tzv. ústavní krize, kdy Jelcin v rozporu s ústavou a s odvoláním na výsledky referenda o jeho pravomocech rozpustil ruský parlament. Povstání, které proti rozhodnutí protestovalo, bylo krvavě potlačeno [[Ruská armáda|armádou]]. Éra Borise Jelcina je pak obdobím bolestného přechodu ke [[kapitalismus|kapitalismu]], [[privatizace]], krachu velkých státních podniků, nárůstu [[kriminalita|kriminality]], ztráty [[velmoc]]enského postavení a velmi pomalému a problematickému etablování [[demokracie]], která v Rusku nemá tradici. Současně probíhá [[první čečenská válka|první]] a [[druhá čečenská válka]] a Rusko vstupuje do [[Svaz Ruska a Běloruska|svazu s Lukašenkovým Běloruskem]].
Jelcin spustil vlnu privatizace podniků včetně nalezišť surovin. Na těchto krocích, prodeje majetku pod cenou, profitoval poměrně úzký okruh osob kolem Jelcina, zahraniční banky a těžební společnosti. Z tohoto okruhu osob vznikli tzv. oligarchové.
31. prosince [[1999]] prezident Jelcin oznámil svůj odchod z politiky a pověřil výkonem prezidentských pravomocí předsedu ruské vlády [[Vladimir Putin|Vladimira Putina]]. Ten vyhrál v prezidentských volbách v březnu [[2000]] a stal se tak druhým prezidentem Ruska; dosáhl značné popularity a mandát obhájil v roce [[2004]]. Obnovuje se vliv [[Ruská pravoslavná církev|pravoslavné církve]], sjednocené s exilovou větví. Státní rozpočet začal dosahovat přebytků a postupně docházelo k růstu [[HDP]], průmyslové a zemědělské produkce, rozvoji stavebnictví, růstu reálných příjmů obyvatel a ke snižování [[inflace]]. V roce [[2008]], kdy se stal prezidentem [[Dmitrij Medveděv]], však země začala čelit globální [[Ekonomická krize 2008|ekonomické krizi]]; Rusko je jakožto vývozce surovin těžce postiženo snížením světové poptávky. V [[srpen 2008|srpnu 2008]] bylo Rusko také jednou ze stran [[Válka v Jižní Osetii (2008)|války v Jižní Osetii]].
== Problémy současného Ruska ==
[[Soubor:Victory Day Parade 2008-18.jpg|náhled|upright|Ruský prezident [[Dmitrij Medvěděv]] (vpravo) a jeho předchůdce [[Vladimir Putin]], v současnosti předseda vlády.]]
Po vzniku nezávislého, postsovětského Ruska v zemi propukla hluboká hospodářská a sociální krize, která trvala celá 90. léta. Většina státních podniků zkrachovala. [[Vědec|Vědci]] z bývalého SSSR, především z oboru [[kosmonautika|kosmonautiky]], která je dnes v útlumu, odcházeli do [[Spojené státy americké|USA]] nebo do [[Japonsko|Japonska]]. V zemi se začal prosazovat [[organizovaný zločin]] a [[hospodářská kriminalita]]; odhaduje se, že organizovaný zločin kontroluje 40–65% ruského hospodářství a Rusko tedy lze označit za kriminálně-syndikalistický stát.{{chybí zdroj}}
<ref>Nožina, M. (2003): Mezinárodní organizovaný zločin v České republice, Praha: Themis, s. 73–74.</ref>
S restrukturalizací hospodářství vznikla vrstva extrémně bohatých a extrémně chudých obyvatel. V roce [[1998]] vyhlásilo Rusko státní [[bankrot]]. Až za vlády prezidenta [[Putin]]a se začala hospodářská situace zlepšovat, zlepšilo se splacení ruských dluhů v důsledku růstu cen ropy a zemního plynu, jehož je Rusko významným exportérem. Výrazně vzrostly kapitálové investice. Na druhou stranu ale přibývají nová rizika, jako například [[terorismus]] nebo separatismus jednotlivých republik.
Závažný problém představuje nízká porodnost, která obzvláště u obyvatel [[Rusové|ruské]] národnosti patří mezi nejnižší na světě; nejníže klesla v závěru 20. století, po roce 2000 se velmi mírně zvýšila.<ref>[http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/gtfr.php?c9=1&Submit=%CF%EE%F1%F2%F0%EE%E8%F2%FC+%E3%F0%E0%F4%E8%EA Graf: porodnost v letech 1958–2005] Демоскоп Weekly</ref> Tento problém se ovšem netýká některých neruských národností, zejména pak těch, u nichž převládají vyznavači [[islám]]u; jejich porodnost je většinou vyšší, ovšem v současné době nepředstavují tak velký podíl obyvatelstva, aby mohli negativní trendy v celonárodním měřítku zvrátit. Rozdíl v porodnostech se však projevuje postupnou změnou poměru obyvatel těchto národností a etnických [[Rusové|Rusů]], která je patrná zejména v okrajových částech země.
Ve snaze zabránit separatistickým tendencím v oblasti severního [[Kavkaz]]u zaútočila v 90. letech ruská armáda na [[Čečensko|Čečenskou republiku]], jež se snažila odtrhnout a vyhlásit nezávislost. Časem se však [[válka]] změnila v [[Partyzánská válka|partyzánský boj]] a čečenští teroristé začali páchat bombové útoky i v [[Moskva|Moskvě]].
Na konci roku 2008 a počátkem 2009 se výrazně snížily ceny [[ropa|ropy]], a to až na úroveň kolem 40 USD za [[barel]] (počátek března 2009). Analytikové přitom varovali Rusko před vážnými problémy, pokud by cena klesla pod 50 dolarů, což se také stalo. Pro Rusko to představuje významný problém, protože export ropy je jedním ze základních pilířů současné ruské ekonomiky. Akciové trhy v Rusku zkolabovaly, příjmy se snížily a začala výrazně stoupat [[nezaměstnanost]].<ref>[http://zpravy.idnes.cz/skoncilo-desetileti-blahobytu-ktere-nemelo-obdoby-rusove-se-desi-krize-1n3-/zahranicni.asp?c=A090305_134518_zahranicni_ipl Skončilo desetiletí blahobytu, které nemělo obdoby. Rusové se děsí krize]</ref>
== Ekonomika ==
{{viz též|Ekonomika Ruska}}
Ruská [[ekonomika]] je v současnosti osmá nejsilnější na světě.<ref name="mmf"/> Rusko má stále, i po obtížných 90. letech, klíčový význam ve světovém hospodářství. Od roku [[1999]] zažívá ekonomický růst, na němž se podílí jak zdražení [[surovina|surovin]] na celosvětových trzích, tak i restriktivní politika vlády vůči [[dovoz]]u. Rusko má tak aktivní obchodní bilanci: více [[vývoz|vyváží]] než [[dovoz|dováží]].
V ekonomické aktivitě má dominantní postavení metropole [[Moskva]], která, ačkoliv má pouze 1/14 obyvatel země, tvoří [[hrubý domácí produkt]] z jedné třetiny; je zde také nejvyšší [[životní úroveň]] v zemi. V [[průmysl]]u si také ještě významný podíl drží další velká města v evropské a jihovýchodní části státu. Severovýchod – [[Sibiř]] a [[Dálněvýchodní federální okruh|Dálný východ]] – pak slouží především jako surovinová základna.
=== Těžba surovin a zemědělství ===
Hlavními těženými surovinami jsou [[ropa]], [[zemní plyn]], hnědé [[uhlí]] a [[nikl]]. Rusko má ohromné zásoby ropy a titanu. V zemi existují velké společnosti, zaměřené na těžbu ropy ([[Jukos]], [[Sibněft]], [[Juganskněftěgaz]]). Ruský plynárenský gigant Gazprom je největší firmou na světě zabývající se těžbou plynu. Příjmy z těžby tvoří podstatnou část ruské ekonomiky.
Významnými komoditami rostlinné a živočišné výroby jsou brambory, ječmen, pšenice, luštěniny, cukrová řepa; vepřové, drůbeží a skopové maso; rybolov.
=== Statistika ===
[[Soubor:Rouble.jpg|náhled|[[Ruský rubl]]]]
{| class="wikitable"
! !! 1995 !! 2000 !! 2005 !! 2008
|-
| Příjmy na 1 obyvatele (rubl) || 515,9 || 2 281 || 7 938 || 17 320
|-
| Průměrná mzda (rubl) || 472,4 || 2 223,4 || 8 550,2 || 19 400
|-
| Průměr penze (rubl) || 188,1 || 694,3 || 2 364 || 6 800
|}
| 