Cysticerkóza: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: id:Sistiserkosis
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot: opravy pravopisu; kosmetické úpravy
Řádek 35:
| Systém = [[centrální nervová soustava]], [[oko]], [[svalová soustava]], [[podkoží]]
}}
'''Cysticerkóza''' (také '''neurocysticerkóza''') je celosvětově rozšířené [[onemocnění]] lidí vyvolané larvami ([[cysticerkus|cysticerky]]) [[tasemnice]] ''[[Taenia solium]]''. Onemocnění je charakterizováno přítomností cysticerků ''T. solium'' v orgánech, především v [[mozek|mozku]] (neurocysticerkóza), ale i ve [[sval|svalech]]ech, [[oko|očích]] a v [[podkoží]]. Neurocysticerkóza je hlavním infekčním původcem získané [[epilepsie]] a zároveň jde o nejčastější [[parazit|parazitární]] onemocnění postihující [[centrální nervový systém]] na světě. [[Incidence]] cysticerkózy je nejvyšší ve státech subsaharské [[Afrika|Afriky]], [[Mexiko|Mexiku]], [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], [[Indie|Indii]] a v [[Čína|Číně]]. Na neurocysticerkózu na světě ročně umře kolem 50 000 lidí.
 
== Etiopatogeneze a přenos ==
Původcem je [[tasemnice dlouhočlenná]] (''T. solium''). [[Definitivní hostitel|Definitivním hostitelem]] ''T. solium'' je člověk (dopělé tasemnice ve střevech) a [[mezihostitel]]em je [[prase domácí]] a [[prase divoké]].
Člověk však figuruje i jako alternativní mezihostitel, tzn. může se nakazit vajíčky tasemnice.<ref name=webbe>{{citace periodika |autor= Webbe G |titul= Human cysticercosis: parasitology, pathology, clinical manifestations and available treatment |periodikum= Pharmacol Ther. |ročník=64 |číslo=1 |strany=175–200 |rok=1994 |pmid=7846114 |url= }}</ref> Je to dáno podobnou [[fyziologie|fyziologií]] lidského a prasečího trávení. Cysticerkóza ''T. solium'' se krom člověka a prasat velmi vyjímečněvýjimečně objevuje i u [[ovce|ovcí]], [[koza|koz]] a [[pes|psů]].<ref name=jurasek>{{Citace monografie | příjmení = Jurášek | jméno = V. | příjmení2 = Dubinský | jméno2 = P | rok = 1993 | titul = Veterinárna parazitológia | vydavatel = Príroda | místo = Bratislava | počet stran = 382 | isbn = 80-07-00603-6}}</ref> Člověk se nakazí vajíčky ''T. solium'' z kontaminované potravy, vody, při nedostatečné hygieně. Důležitým faktem je, že cysticerkózou mohou onemocnět i lidé, kteří nekonzumují [[vepřové maso]], a [[vegetarián]]i.<ref name=garcia2003>{{citace periodika |autor= García H. H., Gonzalez A. E., Evans C. A., Gilman R. H |titul=Taenia solium cysticercosis |periodikum=Lancet |ročník=362 |číslo=9383 |strany=547–556 |rok=2003 |pmid=12932389 |url= }}</ref> Jako častý způsob přenosu byla popsána tzv. vnější autoinfekce (fekálně-orální cesta), kdy člověk s dospělou tasemnicí ve střevech se nakazí sám vajíčky pocházejících z okolí vlastního [[anus|anu]] či spodního prádla.<ref name=webbe/> Tento fakt potvrzuje, že teměř 25 % pacientů s neurocysticerkózou mělo rovněž dospělou tasemnici ve střevech.<ref name=garcia2003/> V mnoha parazitologických učebnicích je uváděna i tzv. vnitřní autoinfekce, při které se antiperistaltickými pohyby střeva dostanou zralé proglotidy do žaludku. Zde dojde k uvolnění [[onkosféra|onkosfér]] z vajíček a následné penetraci do krevního oběhu a vzniku cysticerkózy.<ref name=jurasek/> Nicméně pro tuto hypotézu navrženou [[Rudolph Leuckart|Rudolfem Leuckartem]] již v roce [[1856]] nebyly doposud podány žádné důkazy.<ref name=webbe/>
 
Z pozřených vajíček se působením [[trávicí enzym|trávicích enzymů]] v [[žaludek|žaludku]] a [[duodenum|duodenu]] uvolní larvy onkosféry, které penetrují střevní stěnu a krví jsou rozneseny do celého těla. V místě, kde se uchytí, encystují (přemění se v cysticerkus). Cysticerkus dozraje během 2-3 měsíců a žije několik let.<ref name=garcia2003/> Zralé cysticerky jsou až 1 cm velké cysty, oválného až kulovitého tvaru, jež obsahují jeden invaginovaný protoskolex.<ref name=webbe/> Cysticerky procházejí během infekce několika stádii. Na počátku aktivní cysticerky potlačují různými mechanismy [[imunitní odpověď]] a zabraňují tak vzniku [[zánět|zánětlivého ložiska]] (vezikulární stádium). Jakmile cysticerkus ztratí schopnost potlačit imunitní odpověď hostitele, je stěna cysty postupně infiltrována [[mononukleární leukocyt|mononukleáry]]. Zánětlivý infiltrát prostoupí i do vnitř cysty (koloidní stádium). S progresí imunitní odpovědi dochází k zániku dutiny cysty a následné kalcifikaci (kalcifikační stádium).<ref name=white>{{citace periodika |autor=White A. C. Jr |titul=Neurocysticercosis: updates on epidemiology, pathogenesis, diagnosis, and management |periodikum=Annu Rev Med |ročník=51 |číslo= |strany=187–206 |rok=2000 |pmid=10774460}}</ref>
Řádek 46:
Projevy cysticerkózy jsou velmi různorodé a odvíjejí se od lokalizace cysticerků v těle, jejich počtu, stáří infekce či [[imunitní odpověď|imunitní odpovědi]]. Obecně se cysticerkóza dělí do několika forem dle lokalizace: neurocysticerkóza (cysticerky v mozku a [[mícha|míše]]), cysticerkóza očí, cysticerkóza svalů, cysticerkóza podkoží.<ref name=garcia2003/>
=== Neurocysticerkóza ===
Je charakterizována 3 základními [[syndrom|syndromy]]y: [[konvulze]] ([[epileptický záchvat]]), [[intrakraniální hypertenze]] a [[psychiatrická porucha|psychiatrické poruchy]].<ref name=webbe/>
 
=== Cysticerkóza očí ===
Řádek 52:
 
=== Cysticerkóza svalů ===
Probíhá často asymptomaticky, většinou současně s neurocysticerkózou. Při masivní infekci může docházet k [[hypertrofie|pseudohypertrofii]] svaloviny. Je popsána i cysticerkóza [[srdeční sval|srdeční svaloviny]]oviny.<ref name=garcia2003/>
 
=== Cysticerkóza podkoží ===
Řádek 68:
 
=== Související články ===
* [[tasemnice dlouhočlenná]]
* [[epilepsie]]
 
=== Externí odkazy ===